Sociolog se deseti příběhy trefil do humoru Čechů - na výlet Neznámou společností

Ve své nové a zároveň první knize určené veřejnosti bere Pavel Pospěch z Fakulty sociálních studií MU čtenáře na výlet Neznámou společností.

Jako sociolog se věnuje výzkumu měst, venkova a sociální teorii. V minulosti byl Pavel Pospěch odborným asistentem na univerzitě ve Vídni a jako hostující výzkumník působil také na Yaleově univerzitě. Na Masarykově univerzitě v Brně nyní vede tříletý výzkumný projekt a vyučuje na Katedře sociologie Fakulty sociálních studií MU.

Neznámá společnost je název jeho první knihy, která je určena široké veřejnosti. Každý z deseti esejů je příběhem na jiné téma. Například kde se bere neustálá touha po autenticitě a privativismu, proč mají Češi tolik zahradních bazénů nebo proč si ještě pořád vypráví vtipy o frontách na banány, když komunismus a fronty dávno skončily.

Kniha je syntézou, kdy jsem vzal svoje výzkumy, výzkumy jiných vědců, data, která znám, a to vše spojil do příběhu české společnosti. Odráží se v ní můj zájem o veřejný prostor, o to, jak se v něm udržuje pořádek, zájem o venkov nebo historii vzpomínání na minulý režim, říká sociolog Pavel Pospěch s tím, že knížka rozhodně není vědeckou prací nebo analytickým odborným článkem, na kterých sociologové běžně pracují.

Naopak. Pavel Pospěch čtenářům představuje oblasti sociologie zábavnou formou. A sám přiznává, že tato forma komunikace je mu vlastní, že ho baví. Píšu rád komentáře do novin nebo eseje do magazínů. Popularizační styl psaní je mi blízký a přirozený, snažím se psát odlehčeným způsobem. A podobným způsobem také rád učím. Mám například oblíbený kurz, který se jmenuje Sociologie pro nesociology. Je určen studentům mimo obor sociologie a já v něm představuji sociologii tak, aby je zaujala. Vlastně všem svým studentům se snažím přednášku něčím odlehčit, ono se učivo pak lépe pamatuje.

i

Také knížka Neznámá společnost má čtenáře především zaujmout, nemá napravovat ani nastavovat řešení problémů ve společnosti, zároveň v ní ale každý může nalézt vodítka, jak daný problém řešit, jak k němu přistupovat.

Základem je výzva. Pojďme se zkusit podívat na naši společnost, jako kdyby to byl neznámý kmen. Pojďme se podívat na to, jaké síly udržují společnost ve stavu, který považujeme za přirozený a běžný. Pojďme nově přemýšlet o věcech, které vidíme okolo sebe. Právě tento způsob myšlení se snažíme v sociologii pěstovat a také v knížce se snažím popularizační formou navést čtenáře, jak si představit společnost a věci, které se zdají běžné a samozřejmé, jako neznámé. A proto také název Neznámá společnost, vysvětluje Pospěch.

Kniha je podle vydavatele vydavatelství HOST průvodcem po krajině, kterou důvěrně známe, zobrazuje ji ale v jiné perspektivě, klade zdánlivě banální otázky a odpovědi na ně často hledá na nečekaných místech. Ohlíží se do historie, aby dokázala přesně pojmenovat i ty nejsoučasnější problémy.

Pavel Pospěch si sepsáním deseti příběhů splnil dlouhodobé přání. Napsat knihu ne pro moje kolegy sociology, ale spíš pro své studenty a širokou veřejnost, nebylo rozhodnutím ráz na ráz. Chtěl jsem to udělat už dávno, ale pořád jsem to odkládal na dobu, až jednou budu mít čas. Naštěstí ta doba přišla, usmívá se autor a dodává, že ho překvapilo, jaký má jeho knížka úspěch. Na trh se dostala před třemi měsíci a po prvním měsíci prodeje jsme museli nechat udělat dotisk. Recenze, které na knížku dostávám, jsou opravdu pozitivní. Až jsem nervózní z toho, jaká očekávání se do mě vkládají.

To, že se čeká na dotisk a že nyní na knížku v knihkupectvích čtenář nenarazí, znamená, že se sociolog, vědec a pedagog trefil do humoru Čechů a bude muset počítat s dotazy typu, zda dojde na pokračování knihy. Upřímně, asi by mi nevadilo, kdybych mohl psát knížky místo vědeckých článků. Ale jádrem mé práce je výzkum, který se pak odráží v knížce. Proto musím nejdříve něco zjistit a pak přemýšlet o pokračování knihy. Vedu nyní tříletý projekt, který se zabývá rozdíly města a venkova, tím, jaké to je žít na periferii, stát stranou. Zajímá mě například, jaké frustrace to vyvolává. No a myslím, že po ukončení projektu bych o této problematice zase něco neakademického mohl napsat.

O knihu Neznámá společnost je velký zájem mezi studenty a novináři a Pavel Pospěch nyní dostává řadu pozvání k rozhovorům a k účinkování v diskuzích. Nesmím to přehánět, říká. Nerad bych dopadl jako univerzální mluvící hlava, která se vyjadřuje ke všemu jenom proto, že v médiích potřebují sociologa.