Má vůbec smysl hovořit o ceně rublu? Koho okrádá ruská centrální banka? VIDEO

Uslyšíte odpovědi na otázky: Je aktuální posilování rublu umělé - souhlasíte s označením potěmkinovská stabilita? Odráží aktuální "oficiální" kurz rublu reálný stav ruské ekonomiky? Jaká nejúdernější opatření přijala ruská centrální banka? Proč Rusko couvlo při platbách v rublech?
Podle aktuálních analýz by prý ztráty při okamžitém úplném odpojení od plynu a ropy mohly být překvapivě nízké - je to pravda? Dá se říci, že jsou dosavadní sankce na Rusko bezzubé? Je správné spojovat v diskusích kurz rublu se sankcemi? Měl být ruský rubl spojen se zlatem? Co opravdu se zlatem ruská centrální banka asi řešila?
Proč je rubl ideologický a dezinformační nástroj Kremlu? Ruští exportéři musí ruské centrální bance povinně odprodávat 80% deviz za umělý kurz stanovený ruskou centrální bankou - aktuálně i Rusko vyplatilo své závazky v rublech místo v dolarech - dá se říci, že ruská centrální banka takto okrádá exportéry a příjemce plateb? Bylo zvýšení úrokových sazeb zoufalý, drakonický krok? Jak toto všechno vnímají Rusové? Jaký bude mít aktuální situace dlouhodobý dopad na potenciální investory v Rusku?

Michal Májek:
Povinnosť ruských exportérov konvertovať 80% devízových príjmov späť do rubľov určite má negatívny dopad na týchto exportérov. Tieto devízové príjmy totiž potom nemôže použiť na nákupy potrebných materiálov a surovín zo zahraničia. Pre investorov je to ešte horšie. Ak aj dostanú právoplatne ruble (čo veľa záväzkov zmluvne neumožňuje), tak majú veľký problém, čo s nimi urobiť. Zbaviť sa rubľov nie je momentálne pre zahraničných investorov možné.
 

Vladimír Vaňo:
Je to zúfalý a drakonický krok ruskej centrálnej banky. V prostredí vojenskej invázie a mimoriadnych ekonomických sankcií sa takto usiluje oddialiť tie najhoršie dôsledky pre ruskú ekonomiku. Pritom ide o paradoxný postup. Aj z nedávnej minulosti v Česku (fixovanie oslabeného kurzu 2013-2017), či z obdobia pred rokom 2009 na Slovensku, si pamätáme, že exportéri spravidla uprednostňujú slabší výmenný kurz domácej meny – robí ich vývoz konkurencieschopnejší a za utŕžené devízy dostanú viac domácej meny.
 

Lukáš Kovanda:
Když půjčím známému Porsche a on mi vrátí žigulíka - je to krádež? Ano, může říkat, že mi vrátil auto, je to však auto úplně jiné kvality, úplně jiné perspektivy, takže mě svým způsobem okradl, neboť auto sice mám, ale horší. Minimálně nedostál svým závazkům. Je to default.
 

1. 3. zaznělo v rozhovoru s Ivanem Miklošem a Lukášem Kovandou, že intervence proti poklesu rublu stály v úvodu války ruskou centrální banku 1 miliardu dolarů denně. Znamená aktuální stav, že ruská centrální banka tuto miliardu denně platit nemusí?

Michal Májek:
Ruské menové rezervy poklesli od začiatku invázie o zhruba 40 miliárd dolárov. To boli čiastočne určite aj menové intervencie s cieľom posilniť rubeľ v prvých dňoch po zavedení sankcií. Za ostatné týždne sa zdá, že vďaka iným opatreniam, ktoré zamedzili investorom predávať rubeľ, nie je ďalej potrebné intervenovať na menovom trhu. Takže áno, Rusko týmto ušetrí ďalšie miliardy, ktoré nemusí použiť.

Vladimír Vaňo:
Áno, prvé zverejnené štatistiky potvrdili, že od začiatku konfliktu prišla ruská centrálna banka v dôsledku intervencií, refinancovania a precenenia o takmer 39 mld. USD z tých devízových rezerv, ktoré jej ešte ostali nezablokované/nezmrazené. Nebyť radikálnej regulácie proti odlivu kapitálu by boli dôsledky útoku na Ukrajinu na ruský devízový trh neporovnateľne devastujúcejšie, podobne ako na jeseň 2008, kedy sa prepadli o takmer 200 mld USD. Niečo také si tento raz vzhľadom na sakcie západu Rusko ani nemôže dovoliť.
 

Lukáš Kovanda:
Rublu také pomáhá, že se EÚ stále neodpojila od ruského plynu a ropy. Rusku to přihrává obrovské devizy, podle Bloombergu letos 321 miliard dolarů, což je pochopitelně příliv, který pomáhá posilovat ruskou měnu.
 

Jsou sankce, které uvalily západní země na Rusko, bezzubé?    

Lukáš Kovanda:
Nemyslím, že jsou bezzubé. Nelze čekat zázraky na počkání. Ekonomické děje jsou setrvačné procesy, které nepřináší výsledky hned. Vše má své lhůty a termíny splatnosti. Problémy ruských železnic jsou však například první ochutnávkou toho, co se bude dít i dalším ruským podnikům. Budou se prohlubovat problémy obyvatelstva, které bude čelit pokračující citelné a zrychlující inflaci, výpadkům zásobování základními potravinami nebo léky. Zřejmě nenastane hladomor, protože například v produkci obilí je Rusko silné a sýpky naplněné mít bude, nebude mít však třeba zdravotní potřeby nebo léky, kterých dováží značnou část ze západu. Projeví se to, ne však hned. Nějaký čas trvá, než se doprodají zásoby, lidé navíc vykoupili obchody, takže zásoby na nějaký čas mají. Opakuji, je to pozvolný a postupný proces, neřekl bych však, že sankce jsou bezzubé. Je to postupné umírání, které zpomaluje, že se EÚ dosud neodstřihla od ruského zemního plynu a ropy.
 

Dá se aktuální umělý kurz rublu považovat za úspěch ruské centrální banky?

Michal Májek:
Ťažká otázka. Ruská centrálna banka hrá s kartami, ktoré dostala. Kroky, ktoré podnikla, určite pomohli z krátkodobého hľadiska zamedziť ešte väčším dopadom na ruskú ekonomiku. Či tieto kroky budú udržateľné z dlhodobejšieho hľadiska a nebudú naopak kontraproduktívne, sa ešte uvidí.

Vladimír Vaňo:
Je to len odraz veľmi rýchleho doslova vojnového obmedzenia v obchodovaní s rubľom, ktoré zodpovedá vojnovému zhoršeniu dôvery investorov, sporiteľov a obchodníkov voči mene krajiny, ktorá začala nevyprovokovanú vojenskú inváziu do susedného štátu.
 

Lukáš Kovanda:
Do určité míry ano. Rubl je pro Kreml ideologicky důležitý. Pokud Kreml nedopustí výraznější propad rublu, může veřejnosti namlouvat, že je na tom ekonomika dobře. Kurz je totiž něco, co lze ideologicky velmi dobře prodat. Pokud je pevný nebo se vytvoří iluze, že je pevný, ideologii to pomáhá a rozumí tomu i babička z Uralu. "Pokud se kurz drží tam, kde byl před invazí, tak se přece nic neděje!" - takto to veřejnost vnímá a tak také Kreml chce, aby to vnímala - proto činí všechny možné kroky, aby nedopustil propad. Můj osobní názor však je, že tak Kreml může činit jen do určité doby a nakonec se stejně pravda ukáže a rubl citelně oslabí.
 

Hovoří se, že Rusku hrozí krach jeho zahraničních závazků. Znamená to něco v praxi? Tedy mimo faktu, že věřitelé mohou rubly použít jen v Rusku a mají problém, protože prodělají na nevýhodném kurzu?

Michal Májek:
Z krátkodobého hľadiska to nie je také dôležité. Ceny dlhopisov už aj tak majú v cene zahrnutý scenár bankrotu a tí investori, ktorí ich majú to tak už vo svojich portfóliách pocítili. Dôležitejšie je dlhodobé hľadiska. Krajina, ktorá zbankrotuje hľadá v budúcnosti ťažšie veriteľov. Kto chce druhý raz požičať niekomu, kto Vám už predtým nevrátil požičané? Výsledkom môže byť, že Rusko si nebude schopné požičať na trhoch celé roky.

Vladimír Vaňo:
Populárne porekadlo hovorí, že keď dlžíte 200 eur, máte problém, ale ak dlžíte 200 miliónov eur, má problém ten, kto vám ich požičal.
Na prvý pohľad sa preto pri téme vysoko pravdepodobného defaultu Ruska zdá, že za kratší koniec akoby ťahali západní veritelia. No treba si pripomenúť, že ak si Rusko navzdory západným sankciám bude chcieť požičať napríklad od Číny, alebo Indie, títo potenciálni noví veritelia sa na neho budú pozerať ako na „zdefaultovaného dlžníka“ – ľudovo povedané „neplatiča.“ Rusko už síce na konci 90-tych rokov absolvovalo default, no jeho návrat na svetové finančné trhy po ňom nebol ani jednoduchý, ani rýchly, no hlavne nebol lacný. Aj pri vyššom riziku a horšej kredibilite sa dá požičať, ale dlžník si za to musí priplatiť. Alebo sa pri investíciách zaobísť bez externých pôžičiek.
Okrem toho netreba podceňovať ani to, že default Ruska v auguste 1998 so sebou priniesol širšie negatívne dôsledky na svetových trhoch, najmä pre takzvané rozvíjajúce sa ekonomiky. Tiež si treba pripomenúť, že ukrajinskou inváziou spôsobený prepad kurzu rubľa prispel k nárastu nervozity investorov, ktorá oslabila aj výmenné kurzy stredoeurópskych mien, vrátane forintu, zlotého či českej koruny. Tak mimoriadna udalosť, ako default krajiny ako RF sa tak nemusí zaobísť bez negatívnych otrasov aj v prípade iných menej bonitných rozvíjajúcich sa ekonomík.

Další zprávy o bankách