Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. březnu 2022 - Podíl nezaměstnaných činil 2,41 %, což bylo nejméně v mezikrajském srovnání.

11. 4. 2022

V průběhu března 2022 se nezaměstnanost snížila ve všech okresech Pardubického kraje. Podíl nezaměstnaných osob v kraji činil ke konci výše zmíněného měsíce 2,41 %, což bylo nejméně v mezikrajském srovnání. Nejnižší mírou nezaměstnanosti se může kraj prezentovat již dvacet tři měsíců v řadě. Všechny okresy Pardubického kraje patřily na konci března 2022 mezi 47 okresů v ČR, v nichž byla nižší nezaměstnanost, než činil republikový průměr.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci třetího měsíce roku 2022 hodnoty 2,41 %, což bylo o 0,97 procentního bodu méně než na území celé ČR. Podíl nezaměstnaných žen (2,57 %) měl kraj vyšší než podíl nezaměstnaných mužů (2,26 %). Právě nezaměstnanost mužů poklesla v kraji oproti předchozímu měsíci o něco výrazněji než nezaměstnanost žen (o 0,23 procentního bodu, respektive o 0,12 procentního bodu). Meziměsíčně se celková nezaměstnanost v kraji snížila o 0,18 procentního bodu, ve srovnání s koncem března roku 2021 poklesla o 0,59 procentního bodu. Nezaměstnanost mužů se oproti konci března roku 2021 snížila o 0,66 procentního bodu a nezaměstnanost žen o 0,52 procentního bodu.

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci března 2022 pohyboval v rozmezí od 2,41 % v Pardubickém kraji po 5,21 % v Ústeckém kraji, přičemž Pardubickému kraji patří pozice kraje s nejnižší nezaměstnaností již od konce května 2020. Podíl nezaměstnaných osob pod hranicí tří procent mělo celkem osm krajů (druhá nejnižší hodnota 2,56 % náležela Praze). Naopak na pětiprocentní nezaměstnanost dosáhl Moravskoslezský kraj (5,00 %) a již výše zmíněný Ústecký kraj.

V meziokresním srovnání v rámci Pardubického kraje se podíl nezaměstnaných osob ke konci března 2022 nacházel v rozmezí od 2,05 % v okrese Ústí nad Orlicí po 2,76 % v okrese Chrudim. Mezi všemi 77 okresy ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost pohybovala v rozmezí od 1,12 % v okrese Praha-východ po 8,38 % v okrese Karviná. Dále v žebříčku okresů s nejnižší nezaměstnaností evidujeme na druhém místě okres Praha-západ 1,52 % a na třetím místě okres Pelhřimov 1,58 %. Nejlépe umístěný okres z Pardubického kraje se nacházel na 7. místě, nejhůře umístěný na 29. místě.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. 3. 2022
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci března 2022 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 8 687 nezaměstnaných osob, z toho 91,4 %, tj. 7 936 osob patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Do evidence úřadů práce v kraji se nově hlásilo 1 326 uchazečů o zaměstnání. Evidence byla naopak ukončena 1 902 osobám, z toho 178 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Počet uchazečů o zaměstnání se tak na úřadech práce v kraji meziměsíčně snížil o 576. Nové zaměstnání si našlo 1 382 uchazečů, z toho téměř každý druhý získal nové zaměstnání díky úřadům práce (44,7 % uchazečů). Nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti měla v kraji necelá polovina uchazečů (44,7 %). Průměrná výše této podpory činila 8 743 Kč, což byla hodnota pod republikovým průměrem (9 131 Kč).

Úřady práce v kraji evidovaly ke konci března 2022 celkem 18 770 pracovních míst, tj. o 59 méně než v předchozím měsíci. Na poklesu nabídky volných pracovních míst se nejvíce podílel okres Pardubice (474 místy). Nabídka volných pracovních míst poklesla také v okresech Svitavy a Chrudim (o 85, respektive o 18 míst). Naopak v okrese Ústí nad Orlicí se tato nabídka rozšířila (o 518 míst).

Ke konci března 2022 připadalo na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji 2,2 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů třikrát. V okrese Ústí nad Orlicí bylo oproti uchazečům 2,2krát více pracovních míst, v okrese Chrudim 1,6krát více a v okrese Svitavy 1,4krát více.