Polsko čelí dopadům války, vyzývá k embargu na dovoz ruských surovin
Válka na Ukrajině má bezprostřední ekonomické dopady na Polsko v oblasti makroekonomické (rostoucí inflace, zmírnění tempa růstu HDP) i mikroekonomické (výpadky v dodávkách surovin, narušené dodavatelské řetězce). Reakcí polské vlády je výrazná úprava ekonomických priorit a opatření ke zmírnění dopadů na občany. Varšava vyzývá k embargu na dovoz ruských surovin, polské uhlí bude asi nutné využívat déle, než se dosud zdálo.
Zkapalněný plyn míří do polského terminálu ve Svinoústí. Foto: Shutterstock
Tlak na zvyšování spotřebitelských cen působil již před zahájením konfliktu jako důsledek pandemie koronaviru. V lednu tohoto roku vzrostly ceny meziročně o 9,4 %. Národní banka Polska (NBP) zareagovala navýšením úrokových sazeb. Polská vláda pak zasáhla přijetím balíčku protiinflačních opatření, kterým mimo jiné snížila spotřební daň i daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty a u základních potravin DPH zcela zrušila. Výsledkem bylo částečné snížení meziroční inflace v březnu na úroveň 8,5 %. Místo očekávané stabilizace však přišla invaze ruských vojsk na Ukrajinu a s prohlubující se nejistotou spojené další výkyvy v cenách energií, surovin a potravin. Již v dubnu se očekává zrychlení tempa inflace nad 10 %. Toto tempo pak vydrží následujících několik měsíců.
SLABŠÍ RŮST
Spolu s odezníváním globální pandemie koronaviru směřovalo Polsko k obnovení hospodářské dynamiky a ekonomického růstu. Většina analýz udávala očekávané tempo růstu polského HDP v tomto roce nad hranicí 4,3 %, v roce 2023 pak v úrovni okolo 4,5 %. Aktuální odhady pracují s předpokladem, že ruská agrese proti Ukrajině odmaže z tohoto tempa asi 1 %. Hlavní negativní faktory, které zpomalí tempo růstu HDP, jsou přerušení zahraničního obchodu s Ruskem a Ukrajinou, pokles zahraničních investic, zpomalení rozvoje domácího průmyslu, cenový šok u energetických surovin a pokles domácí spotřeby související s inflací.
Významné dopady bude mít také masivní vlna uprchlíků z Ukrajiny. Z dlouhodobého hlediska očekává polská vláda pozitivní dopady spojené především s integrací nově příchozích na pracovním trhu. Tento proces se snaží přijatými opatřeními maximálně zjednodušit. Z krátkodobého hlediska však bude patrný dopad na státní rozpočet, který bude nutné navýšit o dodatečných 10 miliard zlotých (52,5 miliardy korun) v tomto i nejbližších následujících letech.
EMBARGO JE MOŽNÉ ZVLÁDNOUT
Zásadním tématem jsou dopady na energetický sektor. Polská vláda je však přesvědčena, že situaci zvládne a evropské partnery vyzývá k úplnému embargu na dovoz energetických surovin z Ruska. Dle vyjádření vládních představitelů jsou polské zásobníky plynu nyní zaplněny na 64 – 65 %. V říjnu 2022 pak bude zkušebně uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe přivádějící plyn z Norska. Kromě toho má Polsko nasmlouvány nové dlouhodobé kontrakty, které na konci roku nahradí Jamalské dohody a dodávky plynu z Ruska. Plánuje rovněž navýšit investiční kapitál společnosti Gaz-Systém o 3 miliardy zlotých (15,7 miliardy korun). Tyto prostředky budou určeny na dobudování infrastruktury polských plynovodů tak, aby mohly plnohodnotně fungovat i bez dodávek z Ruska.
Podobně je na tom Polsko s ropnými rezervami. Zásobníky jsou zaplněny na 60 % a krize spojená s kontaminací ropovodu Družba v roce 2019 ukázala, že Polsko dokáže zvládnout náhradní dodávky ze zahraničí i zpracování odlišných druhů ropy v rafinériích po dobu několika měsíců.
UHLÍ OPĚT VE HŘE
Na dodávkách uhlí z Ruska není Polsko závislé a navíc se ukazuje, že Evropská komise by mohla zaujmout smířlivější postoj k využívání polského uhlí jako přechodného zdroje energie. Pro Polsko se jedná o klíčové téma, protože polskou prioritou byla vždy energetická bezpečnost a nikoli samotná dekarbonizace. Za záruku energetické bezpečnosti a základní zdroj stabilní zdroj energie do budoucna považuje Polsko jadernou energetiku. Již v nejbližších měsících očekává Polsko finální nabídku ze strany vlády USA a firmy Westinghouse na spolufinancování, výstavbu a provoz jaderných reaktorů, které by měly být uvedeny do provozu v roce 2033. Alternativní nabídky připravují Francie a Jižní Korea.
Pro spotřebitele budou dopady výše uvedených makroekonomických faktorů patrné především v cenách potravin. Výkyvy cen potravin budou v následujících měsících značné i na globálním trhu, kromě zmiňovaných cen energií jsou hlavními příčinami rostoucí ceny hnojiv a omezené vývozy obilovin z Ukrajiny. Polsko se nicméně neobává nedostatku potravin, protože je v této oblasti zcela soběstačné. Zaměřuje se na podporu zemědělců a koupěschopnost spotřebitelů.
PROTIPUTINOVSKÝ ŠTÍT
Tato podpora je jednou z částí balíčku opatření s názvem „Protiputinovský štít“. Pro zemědělce byly ohlášeny dodatečné dotace na hektar obdělávané půdy, které mají vykrýt nárůst ceny produkce. Přijato bylo také plošné snížení daně z příjmu ze 17 na 12 % a další daňová opatření zaměřená především na rodiny s dětmi a samoživitelky. Tento krok by měl alespoň částečně kompenzovat zvýšené životní náklady obyvatel. V nejbližších týdnech bude také plošně vyplacen 13. důchod všem polským penzistům, tedy téměř 10 milionům osob.
V neposlední řadě je potřeba uvést, že Polsko chystá rozsáhlé investice do obrany. Růst nestability a bezpečnostních rizik, které vyvolala ruská agrese proti Ukrajině, reflektovalo přijetím nového Zákona o obraně vlasti, který zvyšuje výdaje na obranu na 2,2 % HDP v tomto roce a 3 % HDP v roce 2023 i dalších letech. Vláda by měla do tří měsíců připravit rovněž plán Posílení ozbrojených sil v letech 2023 – 2025, který bude znamenat navyšování počtu příslušníků ozbrojených sil. Nyní čítají polské ozbrojené síly 111 tisíc vojáků a 32 tisíc příslušníků teritoriální obrany.
Jakub Rudý, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz