Hodnocení aktuální politiky ruské centrální banky

Ruská centrální banka dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku, a dokonce bych ji dal za vzor mnoha dalším zemím. Současnou krizi zvládá na výbornou. Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů.

Tím se centrální bance podařilo situaci stabilizovat a v příštím týdnu by mohlo dojít k obnovení obchodování na moskevské burze.  Je samozřejmě otázkou, jak si centrální banka poradí s dopadem aktuální situace na ekonomiku Ruska. Tu čeká hluboká, až 10% recese, a inflace se bude pohybovat okolo 20 %. Stlačit ji k pětiprocentnímu cíli nebude jednoduché.

Dlouhodobě dobré výkony centrální banky oceňuje i prezident Putin. Politika cílování nízké inflace má jeho plnou podporu a dnes navrhl prodloužení mandátu současné guvernérky centrální banky Nabiulliny.

Možný státní bankrot a platební neschopnost Ruska

Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my. Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu.

Tento týden ve středu byl splatný kupon ruských dolarových eurobondů ve výši 117 milionů dolarů. Podle posledních zpráv se platba odehrála s třídenním zpožděním a korespondenční banka JPM byla schopna ji realizovat ze zmražených devizových rezerv Ruska. Teoreticky by přitom měly splátky zahraničního dluhu Ruska a ruských společností probíhat v rublech na speciální účty v ruských bankách, ke kterým zahraniční investoři zatím nemají přístup.

Inflace v Rusku

Rusko již před vypuknutím válečného konfliktu bojovalo s inflací. To ale není v dnešním světě nic zvláštního. V únoru inflace v Rusku dosahovala 9,2 %. Pohybovala se vysoko nad 5% cílem navzdory tomu, že jsou ceny energií v Rusku naprosto odtržené od současného růstu světových cen ropy a plynu.

Centrální banka na situaci reagovala podobně jako ČNB a s výrazným předstihem utahovala měnovou politiku. Klíčová úroková sazba se tak před vypuknutí války pohybovala na úrovni 9,5 %. Nyní je na 20 % a může dojít k jejímu dalšímu zvýšení. Inflace totiž poletí nahoru a je značná nejistota, kde se zastaví. Zhruba 20 % se jeví jako realistický odhad. Jednak zdraží o několik desítek procent vše z dovozu kvůli oslabení kursu rublu. Zároveň se projeví omezení dodávek ze zahraničí kvůli sankcím, což ještě znásobí dopad slabého rublu na ceny potravin i nepotravinářského zboží.

Vývoj rublu, který aktuálně posiluje

V první moment kurzu rublu dominovala panická reakce Rusů a zahraničních investorů, kterou pomohla zastavit opatřeni centrální banky. Ta zakázala obchodovaní s rublem na domácím trhu a rubl se sedm dní obchodoval jen na méně likvidním trhu v zahraničí.

K otevření domácího trhu došlo minulý týden ve středu a rubl od té doby odmazal část prvotního propadu. Aktuálně je „jen“ o třetinu slabší než před vypuknutím válečného konfliktu.  Kromě opadnutí první panické reakce rublu pomáhá i zvýšení domácích úrokových sazeb a vidina přiměří v konfliktu s Ukrajinou. To by eliminovalo riziko uvalení dalších sankcí ze strany západu, což děsí západní investory.

Za pozornost stojí i silná korelace české koruny a regionálních měn s rublem. Ty fungují v očích investorů jako „proxy“ válečného konfliktu, podobně jako ceny ropy a řady dalších komodit s výrazným podílem dodávek z Ruska či Ukrajiny.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.