K 31. 12. 2021 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 177 632 obyvatel - Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v roce 2021

Přestože se populace v celé České republice v průběhu roku 2021 rozrostla o 21,9 tis. osob, nebylo tomu tak ve všech krajích. Nejvýraznější celkový úbytek obyvatel o 5 451 osob vykázal Moravskoslezský kraj. Na tomto poklesu se z větší části podílela přirozená měna obyvatelstva, když zemřelých obyvatel bylo o 5 347 více než narozených. V kraji zemřelo 17 325 osob, což bylo nejvíce za posledních 30 let. Pouze v Moravskoslezském kraji ubylo obyvatelstvo také stěhováním. Výsledná záporná salda (přirozené, migrační i celkové) zůstávají v rámci celého Česka největší.

K 31. 12. 2021 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 177 632 obyvatel, z toho 50,9 % žen. V porovnání s předchozími roky nenastala změna v tendenci úbytku obyvatel Moravskoslezského kraje, kdy se stav populace nadále snižuje jak vlivem přirozené měny, tak i migrací. V průběhu roku 2021 se zvýšil počet obyvatel pouze v okrese Nový Jičín. Vedle Moravskoslezského kraje byl zaznamenán úbytek počtu obyvatel v dalších pěti krajích Česka – Ústeckém, Olomouckém, Karlovarském, Královéhradeckém a Zlínském.

V Moravskoslezském kraji se v roce 2021 živě narodilo 11 978 dětí, což ve srovnání s rokem 2020 bylo o 148 více. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Opava (10,7 ‰), nejméně pak v okresech Karviná (9,5 ‰) a Bruntál (9,6 ‰). Ve všech okresech přišlo na svět více děvčat než chlapců. Celkem 5 412 dětí bylo prvorozených (45,2 % všech živě narozených dětí), 4 622 druhorozených (38,6 %) a 1 944 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,2 %). Mimo manželství se v roce 2021 narodilo 6 093 dětí, tedy 50,9 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 48,5 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl zaznamenán v okrese Bruntál (64,6 %), což byla třetí nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celém Česku (po okresech Most a Chomutov). Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 41,9 %.

V průběhu loňského roku zemřelo podle předběžných výsledků 17 325 osob, což bylo o 1 358 osob více než v roce 2020 a nejvíce za posledních 30 let. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 14,7 osoby. Vyšší hrubá míra úmrtnosti byla zaznamenána v okresech Karviná (16,5 ‰), Bruntál (15,2 ‰) a Ostrava-město (14,9 ‰). Na úrovni nebo nad úrovní republikového průměru 13,3 ‰ se pohybovaly hodnoty ostatních okresů v kraji. V celkovém úhrnu zemřelo 9 692 mužů a 8 063 žen. Více než dvě třetiny (70,5 %) zemřelých měly 70 a více let. Hodnoty kojenecké (2,3 ‰) a novorozenecké úmrtnosti (1,3 ‰) se blížily republikovým průměrům (2,2 ‰, resp. 1,4 ‰). V kraji zemřelo 16 dětí do 28 dnů po narození a dalších 12 dětí zemřelo ve věku do 1 roku.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –5 347 osob, v relativním –4,5 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byl tento úbytek nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadl hůře s –4,9 ‰ Ústecký kraj. V žádném z okresů kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot, nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření (–451 osob) i při přepočtu na 1 000 obyvatel (–2,6 ‰) v okrese Opava. Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž za celý rok ubylo přirozenou cestou 1 696 osob, tj. 7,0 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v roce 2021 přistěhovalo 6 933 osob, což bylo o 950 osob více než za celý rok 2020. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 3 664 osob (52,8 % přistěhovalých) a 3 269 osob ze zahraničí (47,2 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými převažovali muži (55,5 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (4 735 osob), a to i v relativním vyjádření (15,1 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okrese Opava, do kterého se přistěhovalo 10,7 osoby na 1 000 obyvatel.

Ve stejném období se z kraje vystěhovalo 7 037 osob (o 2 514 osob méně než v roce 2020), což bylo nejméně od roku 2012. Do ostatních krajů České republiky se vystěhovalo 6 118 osob (86,9 % vystěhovalých) a 919 osob se odstěhovalo do ciziny (13,1 % vystěhovalých). Rovněž mezi vystěhovalými mírně převažovali muži (52,2 %). Nejvíce osob se vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná, při přepočtu na 1 000 obyvatel se jim blížil okres Bruntál.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za rok 2021 činila 104 osoby. Jednalo se tak o nejnižší úbytek obyvatel stěhováním od roku 2009. Záporné migrační saldo vykázal v celém Česku pouze Moravskoslezský kraj. Z okresů Moravskoslezského kraje vykázaly kladný přírůstek obyvatel stěhováním tři z nich – Frýdek-Místek (o 714 osob, tj. 3,4 ‰), Nový Jičín (o 520 osob, tj. 3,5 ‰) a Opava (o 145 osob, tj. 0,8 ‰). Úbytek stěhováním byl výrazný zejména v okresech Ostrava (o 808 osob, tj. o 2,6 ‰) a Bruntál (o 241 osob, tj. o 2,7 ‰).

Výsledná záporná salda – přirozené a migrační – zapříčinila, že největší pokles počtu obyvatel mezi všemi kraji Česka v absolutním vyjádření postihl Moravskoslezský kraj (–5 451 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji 4,6 ‰, horší výsledek vykázal Karlovarský kraj (–6,4 ‰).

V roce 2021 bylo uzavřeno 5 589 manželství, tedy o 193 více než v předchozím roce. V necelých dvou třetinách případů (64,3 %) to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 2 318 manželství, v 1 369 případech (59,1 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (56,1 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (29,1 % z úhrnu rozvedených manželství). Počet rozvodů, které nabyly právní moci během roku 2021, byl meziročně o 34 rozvodů nižší.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2021 jsou předběžné a navazují na výsledky sčítání obyvatel, domů a bytů k 26. 3. 2021.