Ekonomické dopady válečného konfliktu
„Pokud jde o dopady
válečného konfliktu na českou ekonomiku, tak velkým rizikem není přímý vliv na
zahraniční obchod. Přímo do Ruska směřují 2 % z celkového českého
vývozu, zatímco 3 % z celkových českých dovozů z Ruska do Česka. To představuje
nízkých 1,6 % HDP v případě vývozu a 2,4 % v případě dovozu. Česká ekonomika je
ale zranitelná ve velké expozici vůči odebírání energií. Jedním důvodem je vysoká
energetická náročnost ekonomiky kvůli vysokému podílu průmyslu na HDP, který
přesahuje 30 %. Dalším důvodem je fakt, že z Ruska dovážíme prakticky všechen
plyn a necelou třetinu ropy. Na druhou stranu máme prozatím slušné rezervy,“
uvádí ve svém komentáři Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum &
Swiss Life Select.
Vliv na reálnou
ekonomiku
Rusko v globálním měřítku tvoří 13 % celosvětové produkce
ropy a 17 % produkce zemního plynu. Stejně tak je ale důležité v oblasti
průmyslových kovů, jako je hliník či nikl. U dalších komodit je zapotřebí
podívat se na společný podíl produkce Ruska spolu s Ukrajinou. Společně totiž představují
25–30% podíl celosvětového vývozu pšenice a přibližně 80 % u slunečnicových
semen. V rámci závislosti je velice zranitelná Evropa, jejíž 59 % energií
pochází právě z ropy a zemního plynu, přičemž nejexponovanějšími zeměmi jsou
Nizozemsko, Itálie a Spojené království. Rusko je přitom bezesporu klíčovým
dodavatelem. Podílí se na 40 % dovozu zemního plynu do EU a přibližně na 30 %
dovozu ropy. Z velkých evropských zemí
je na ruském plynu nejvíce závislé Německo, jehož dovoz představoval v roce
2020 65 % spotřeby.
Rusko je oproti sankcím v mnohém silnější v porovnání s
rokem 2014, kdy se řešila anexe Krymu a následně separace východních oblastní
Ukrajiny. To ale neznamená, že by ho sankce neměly zasáhnout. Více než třetina
ruského státního rozpočtu je závislá na ropě a plynu. Navíc energie v roce 2019
tvořily přibližně 60 % ruského vývozu zboží. Další sankce a odpojení od systému
SWIFT je dalším citelným zásahem.
Nabízí se otázka dopadů na českou ekonomiku. Zde není velkým
rizikem přímý vliv na náš zahraniční obchod. Přímo do Ruska směřují
2 % z celkového českého vývozu, zatímco 3 % z celkových českých
dovozů z Ruska do Česka. To představuje nízkých 1,6 % HDP v případě vývozu a
2,4 % v případě dovozu. Česká ekonomika je ale zranitelná ve velké expozici
vůči odebírání energií. Jedním důvodem je vysoká energetická náročnost
ekonomiky kvůli vysokému podílu průmyslu na HDP, který přesahuje 30 %. Dalším
důvodem je fakt, že z Ruska dovážíme prakticky všechen plyn a necelou třetinu
ropy. Na druhou stranu máme prozatím slušné rezervy.
Společnost Invesco vyčíslila dopady ruské invaze na Ukrajinu
odhadem 0,5–1,0 % snížení celosvětového HDP. Podle údajů Světové banky se Rusko
v roce 2020 podílelo na světovém HDP 1,8 %, Ukrajina 0,2 % a Bělorusko 0,1 %.
Dohromady tedy představovaly 2,1 % celosvětového HDP v roce 2020. Vývoz do
těchto zemí navíc v roce 2020 představoval přibližně 0,5 % HDP zbytku světa. To
nejsou nijak závratně vysoká čísla.
Jak si budou
počínat centrální banky
Centrální banky budou zvažovat velké dilema. V jednom
scénáři by růst cen energií utlumil ekonomiku a snížil spotřební
koupěschopnost, což by tlumilo rychlost zvedání úrokových sazeb ve vyspělých
ekonomikách. V druhém by naopak centrální banky musely zintenzivnit nárůst
úrokových sazeb, a to z důvodu přelévání cen energií do zvyšování mezd na již
tak napjatém trhu. Poslední čísla z trhů práce v USA i Evropě totiž vypadaly velice
slibně. U samotných investorů konflikt na Ukrajině zatím tlumí očekávání
ohledně zvýšení sazeb ve srovnání s vrcholem v průběhu měsíce února. Jako
pravděpodobnou variantu vidí odložení prvního zvýšení sazeb americkou centrální
bankou FED až na květen nebo březnové symbolické zvyšování o méně než 0,5 %.
Přesto zatím není zcela jasné, jak centrální banky zareagují. V samotné České
republice může na pracovním trhu ovlivnit podobu dynamiky inflace i návrat
většího počtu ukrajinských pracovníků do jejich země.
Ruska centrální banka má velké devizové rezervy na případnou
ochranu proti pádu hodnoty rublu, a to 40 % HDP (630 miliard dolarů). Nicméně
rozhodnutí západních ekonomik odstavit je znamená pro Rusko velké obtíže. Ruská
centrální banka ve snaze zastavit pád rublu a ruských akcií tak zvýšila úrokové
sazby na 20 % a zastavila obchodování s ruskými akciemi na moskevské burze.
Banka se může dále pokusit buď dojednat pomoc z Číny, prodat jí zlato nebo
pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb či zavést přísné kapitálové kontroly.
Česká národní banka začala intervenovat na devizovém trhu
proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové
rezervy, disponuje totiž rezervami v hodnotě 157 miliard eur. To odpovídá 62 %
HDP.
Reakce trhů
Akciové a dluhopisové trhy zažily v únoru obtížný měsíc.
Globální dluhopisový index klesl o 1,2 %. Ratingové agentury výrazně zhoršily
hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska, S&P o osm stupňů na CCC- a Moody's
na Ca, což je druhá nejhorší známka v ratingové škále Moody's. Hrozí, že
zahraničním držitelům nebudou ruské státní dluhopisy vyplaceny.
Richard Bechník
hlavní analytik
Fincentrum & Swiss Life Select
Richard Bechník
vystudoval Vysokou školu ekonomickou, přičemž v rámci hlavního oboru se zaměřoval na bankovnictví, pojišťovnictví a měnovou politiku. Profesní zkušenosti získal v České spořitelně a v Penzijní společnosti Komerční banky. V současnosti se jako investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select primárně věnuje problematice retailových investic. Nedílnou součásti dané pozice je monitoring a analýza finančních trhů se zaměřením na makroekonomické a geopolitické dění ve světě
Fincentrum & Swiss Life Select a.s.
Fincentrum & Swiss Life Select je přední finančně-poradenskou společností v České republice, která poskytuje komplexní finanční služby na nejvyšší kvalitativní úrovni. Je součástí finanční švýcarské skupiny Swiss Life, předního poskytovatele penzijních a finančních řešení v Evropě s tradicí již více než 160 let. Prostřednictvím kvalitních finančních poradců pomáháme soukromým i firemním zákazníkům připravit se na jejich finanční budoucnost.
Více na https://fcsls.cz/.
Poslední zprávy z rubriky Finanční rady:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Registr ekonomických subjektů ARES
- Bitcoin - Aktuálně, ekonomické zpravodajství
- Ekonomické dopady válečného konfliktu
- Sociální a ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině
- Přímý dopad válečného konfliktu na Ukrajině na domácí ekonomický růst bude pravděpodobně omezený - ČNB
- Rumunsko – ekonomické dopady konfliktu na Ukrajině
- Ekonomický kalendář: V centru pozornosti se drží opatření proti ekonomickým dopadům šíření koronaviru
- USA jsou nažhaveny na válečný konflikt
- Válečný konflikt v Sýrii – válka jako každá jiná
- Komentář portfolio manažera: hrozba válečného konfliktu a technologická bublina
Prezentace
18.12.2024 Apple iPad je rekordně levný, vyjde teď jen na 8
17.12.2024 Začínáte s kryptoměnami? Binance je ideálním…
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
AI, demografie a ženy investorky. Investiční trendy pro rok 2025
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v prosinci přerušila, nikoliv však zastavila cyklus uvolňování měnové politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
John J. Hardy, Saxo Bank
Šokující předpověď - Nvidia dosáhne dvojnásobku hodnoty Applu
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Mgr. Timur Barotov, BHS
Ali Daylami, BITmarkets
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory