Průměrná mzda nad 40 tisíci, reálně ale došlo k poklesu

Průměrná česká mzda vzrostla v závěrečném kvartálu roku 2021 o 4,0 %. Po očištění o inflaci to ale znamená zápornou dynamiku reálných mezd ve výši -2,0 %. To je zklamání jak vůči našemu odhadu, odhadu trhu, tak i vůči prognóze ČNB. Za slabším vývojem stojí mj. i pokles mezd ve zdravotnictví a stagnace v automobilovém průmyslu.

Z pohledu absolutních čísel pokořila průměrná mzda poprvé v historii ČR 40tisícovou hranici a vystoupala na 40 135 Kč. Tradičně ale většina Čechů na průměrnou mzdu nedosáhne a půlící hranice v podobě mediánové mzdy se pohybuje zhruba o 6 tisíc níže. Střední hodnota českých mezd je tak podle dat Českého statistického úřadu 34 360 Kč. Opět rostly mzdy o něco rychleji v hůře placených profesích a mediánová mzda tak má lepší dynamiku než mzda průměrná (+4,9 %). Osmdesát procent zaměstnanců bere v rozmezí mezi 17 221 Kč a 65 753 Kč.

Rust pruměrné reálné mzdy
	Aktuální	Předchozí	RB		Trh		ČNB
v % r/r	-2,0	1,5	-0,4	-0,6	-1,5
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB

Stejně jako v předcházejícím čtvrtletí si díky nemovitostnímu a hypotečnímu boomu nejvíce polepšili zaměstnanci v oblasti nemovitostí (+14,2 % r/r). Slušnou dynamiku u mezd mohli díky útlumu pandemie pozorovat i zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství (+9,7 %). Jedinou zápornou nominální dynamiku pak vykázaly mzdy ve zdravotní a sociální péči (-8,1 %). Důvodem je především bonusy ovlivněná vysoká základna ze závěru roku 2020, kdy mzdy rostly o více než 30 %. Druhý nejhorší výsledek patří trpícímu automobilovému průmyslu, kde mzdy v posledním kvartále byly takřka na korunu stejné před rokem (+0,0 %). Zvyšující se náklady na pozadí růstu cen energií a možné občasné narušení výroby v důsledku chybějících vstupů kvůli výpadkům dodávek z Ruska, představuje riziko, že dynamika mezd bude i v dalších kvartálech utlumena.

Z geografického pohledu rostly mzdy nejrychleji ve Zlínském kraji (+6,2 %), nejpomaleji naopak v Plzeňském (+2,4 %). V absolutních číslech zůstává nejvyšší mzda v Praze (48 130 Kč), kde si zaměstnanci vydělají v průměru o necelých 12,5 tisíce více než v tomto ohledu nejhorším Karlovarském kraji (35 645 Kč).

Navzdory nízké nezaměstnanosti a z toho plynoucího tlaku na trhu práce byl tlak na mzdy slabší než jsme očekávali. Data z posledního čtvrtletí roku 2021 znamenají (s výjimkou pandemického Q2 2020) první propad reálných mezd od roku 2013. Vzhledem k silné inflaci ale nebude tento propad poslední. Záporných reálných čísel se s největší pravděpodobností dočkáme i v následujících čtvrtletích a kupní síla průměrné mzdy bude opět klesat. Za celý letošní rok očekáváme mzdy nominálně v průměru na 6 %, což v reálném vyjádření představuje kvůli vysoké inflaci pokles o 4,5 %.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.