Chov skotu v Ústeckém kraji v roce 2021
Celkový počet kusů chovaného skotu v Ústeckém kraji se podle stavů ke konci loňského roku meziročně zvýšil, což bylo ovlivněno nárůstem stavů většiny věkových kategorií s výjimkou telat do 6 měsíců a jalovic nad 1 rok a do 2 let. Produkce mléka v kraji vlivem vyšších stavů dojených krav a vyšší dojivosti vzrostla. Tržnost mléka dosáhla 95,8 % a byla mírně vyšší než v roce 2020. Za uplynulý rok vzrostl počet narozených telat a zároveň poklesl počet uhynulých telat do 3 měsíců stáří, což se odrazilo ve vyšším odchovu telat na 100 krav. V roce 2021 tak bylo odchováno zhruba o jedno tele více než v předchozím roce, celkem tedy 87 telat. Meziročně se zvýšila výroba jatečného skotu i průměrná živá hmotnost porážených zvířat.
Ústečtí zemědělci chovali ke konci roku 2021 celkem 40 460 kusů skotu, v porovnání s rokem 2020 stavy vzrostly o 336 kusů (o 0,8 %). Stavy skotu v kraji byly v mezikrajovém srovnání druhé nejnižší (po Karlovarském kraji). K meziročnímu nárůstu došlo ve většině krajů s výjimkou Karlovarského, Libereckého a Jihomoravského kraje. Nárůst v Ústeckém kraji byl relativně třetí nejnižší z krajů s růstem. Na celkových stavech skotu České republiky se kraj podílel 3,0 %. Nejpočetnější chovy skotu měli v Kraji Vysočina a v Jihočeském kraji, na republikovém úhrnu se každý z těchto krajů podílel shodně 15,6 %.
Chovy krav se na celkových stavech skotu v Ústeckém kraji podílely 41,8 %, tento podíl byl v mezikrajovém srovnání pátý nejnižší po Jihomoravském a Královéhradeckém kraji, po Praze společně se Středočeským krajem a po Kraji Vysočina. Nejvyšší podíl krav mají chovy v Moravskoslezském a Karlovarském kraji (shodně 46,1 %) a ve Zlínském kraji (45,1 %). V roce 2021 bylo v Ústeckém kraji chováno 16 911 krav, jejich stavy meziročně rovněž vzrostly, a to o 618 kusů, tj. o 3,8 %. K nárůstu došlo ve většině krajů s výjimkou Jihomoravského kraje. Růst stavů v Ústeckém kraji byl relativně čtvrtý nejvyšší po Moravskoslezském a Plzeňském kraji a po Praze společně posuzované se Středočeským krajem. Podíl dojených krav ve prospěch ostatních krav se dlouhodobě snižuje ve většině krajů. V roce 2021 však došlo ve čtyřech krajích k mírnému nárůstu a Ústecký kraj byl jedním z nich. Vloni podíl dojených krav zaujímal v Ústeckém kraji 44,3 % a proti předchozímu roku vzrostl o 0,4 p. b. Meziroční nárůst podílu dojených krav zaznamenali dále v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji a na Vysočině. Podíl dojených krav v Ústeckém kraji je od roku 2009 v mezikrajovém srovnání druhý nejnižší po Karlovarském kraji. Nejvyšší podíl dojených krav na celkovém počtu krav je dlouhodobě v Jihomoravském kraji (83,7 % v loňském roce), republikový úhrn dosahoval 63,1 %.
Produkce mléka v Ústeckém kraji dosáhla v loňském roce 63 250 tisíc litrů a byla proti roku 2020 vyšší o 4 895 tis. litrů (o 8,4 %). K nárůstu výroby mléka došlo ve většině krajů s výjimkou Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Na celorepublikové výrobě mléka se Ústecký kraj podílel 2,0 %, což byl druhý nejnižší podíl po Karlovarském kraji. Naproti tomu nejvyšší podíl (18,5 %) dosahoval Kraj Vysočina. Z vyprodukovaného množství mléka bylo v roce 2021 v kraji prodáno 60 594 tis. litrů (meziroční nárůst o 4 740 tis. litrů, o 8,5 %), tržnost mléka v kraji tak dosáhla 95,8 % a byla o 0,1 p. b. vyšší než v předchozím roce. Z vyrobeného mléka bylo v republice prodáno v průměru 96,9 %, tj. o 1,1 p. b. více než v Ústeckém kraji. Tržnost mléka v kraji byla nejnižší v České republice. Naproti tomu nejvyšší podíl vyrobeného mléka se prodal v Jihomoravském kraji (97,7 %). Tržnost nad 97 % vykázali rovněž v Kraji Vysočina, v Praze společně se Středočeským krajem, v Královéhradeckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji.
Průměrná denní dojivost jedné krávy v Ústeckém kraji meziročně vzrostla o 0,72 litrů (o 3,2 %) a dosahovala 23,02 litrů. V mezikrajovém srovnání byla tato hodnota čtvrtá nejnižší po Karlovarském, Jihočeském a Libereckém kraji. Proti průměru ČR byla dojivost v kraji nižší o 1,40 litru. Nejvyšší nádoj v průměru na 1 krávu za den vykazovali ve Zlínském a Moravskoslezském kraji (25,98 resp. 25,91 litru), více než 25 litrů nadojila v průměru 1 kráva za den ještě v Praze a Středočeském kraji (posuzováno společně), následované Jihomoravským krajem a Krajem Vysočina.
V roce 2021 se ústeckým chovatelům skotu narodilo 16 060 telat, v porovnání s předchozím rokem to bylo o 584 telat více, tj. o 3,8 %, jednalo se o nejnižší počty v porovnání s ostatními kraji. Na celorepublikovém úhrnu narozených telat se kraj podílel 2,8 %, tento podíl byl rovněž nejnižší mezi kraji. V přepočtu na 100 krav se v kraji narodilo 93,5 telat, to je o 0,3 telat více než v předchozím roce. Do 3 měsíců od narození uhynulo 1 102 kusů, proti roku 2020 se jednalo o pokles úhynů o 24 telat, tj. o 2,1 %. Procento uhynulých telat z počtu narozených v kraji v roce 2021 pokleslo a dosáhlo 6,9 % proti 7,3 % v předchozím roce. V mezikrajovém porovnání se hodnota tohoto ukazatele pohybovala od 5,2 % v Pardubickém kraji do 8,0 % v Karlovarském kraji. Ústecká hodnota zaujímala mezi kraji třetí nejhorší pozici. Počet odchovaných telat na 100 krav byl v roce 2021 vyšší než v roce 2020, celkem bylo v kraji odchováno 87,1 telat na 100 krav proti 86,5 v roce předchozím. Touto hodnotou zaujímal kraj nejnižší příčku mezi kraji. Nejvyšší počet telat na 100 krav odchovali v Pardubickém kraji (98,7 kusů). Republikový průměr odchovu telat na 100 krav činil 94,1 telat a byl o 6,9 kusu vyšší než v Ústeckém kraji.
V Ústeckém kraji bylo v roce 2021 vyrobeno celkem 5 041 tun jatečného skotu v živé hmotnosti, proti skutečnosti předchozího roku to znamenalo nárůst o 200 tun, tj. o 4,1 %. Na republikové produkci skotu se kraj podílel 3,1 %, tento podíl byl po Karlovarském kraji nejnižší mezi kraji. Nejvíce se na produkci ČR podíleli zemědělci v Kraji Vysočina a v Jihočeském kraji, kde vyprodukovali 15,8 resp. 14,3 % celorepublikového objemu jatečného skotu. Průměrná živá hmotnost jednoho kusu jatečného skotu dosahovala v Ústeckém kraji 566,1 kg a v porovnání s ostatními kraji zaujímala nejvyšší pozici. Skot s nejnižší průměrnou hmotností vyprodukovali v Moravskoslezském kraji (457,5 kg).
Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027
Přílohy
- Podrobnější informace naleznete v publikaci:
-
Chov skotu - 2. pololetí 2021 Odkaz [nové okno]
-
Chov skotu v Ústeckém kraji v roce 2021 (aktualita v pdf)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Pololetní prázdniny 2021 - v pátek 29. ledna 2021
- Výpočet čisté mzdy v roce 2021 i v předchozích letech, změny v roce 2021
- Kalkulačka DPH - výpočet DPH pro rok 2019 i pro roky 1993-2018
- Daň z příjmů v roce 2020, změny kvůli koronaviru i daňové přiznání za rok 2019
- 2025 - Rok 2025. Co nového bude v roce 2025 ve financích?
- Příspěvek na bydlení v roce 2021 - Kalkulačka
- Kalkulačka online 2021 i 2020 - čistá mzda, hypotéky a další kalkulačky
- Minimální mzda v roce 2021, 2020 i v minulosti, vliv na zaručenou mzdu
- Minimální mzda v roce 2021, 2020 i v minulosti, vliv na zaručenou mzdu
- Prázdniny 2020/2021
- Jarní prázdniny 2021
- Důchod a penze 2021 - aktuální informace k důchodům
Prezentace
21.01.2025 Nejoblíbenější Xiaomi roku má nástupce.
16.01.2025 Nejnadupanější telefon současnosti se začal…
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
ČNB patří mezi pět největších kupců zlata mezi centrálními bankami
Charu Chanana, Saxo Bank
Mgr. Timur Barotov, BHS
Peněz bude stále více: Investování již není možnost ale nutnost!
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Překoná zlato v roce 2025 úroveň 3 000 USD? Prognózy se liší, důvody však zůstávají stejné
Petr Lajsek, Purple Trading
Cena ropy prolomila klíčovou úroveň. Kolik si připlatíme za pohonné hmoty?
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Svět se mění: 4 klíčové výzvy, na které musíte připravit své děti