Děti a antibiotika: odlišení virové a bakteriální infekce je náročné

Podávání antibiotik dětem je někdy nezbytné, ale často o této problematice máme zkreslené představy. Jaké případy většinou bývají virového původu a antibiotická léčba by akorát uškodila? Na podobné dotazy jsme se zeptali MUDr. Milana Trojánka, PhD. z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.

Jaké symptomy u respiračních infekcí mohou prozrazovat, že je třeba nasadit antibiotika?

Antibiotika (ATB) jsou nutná jen v případě, že má onemocnění bakteriální původ. Bohužel odlišení virové a bakteriální infekce je mnohdy velmi náročné. U dětí i obyčejné virózy mohou být doprovázeny vysokou horečkou a celkovými příznaky. Zjednodušeně lze říct, že převážná většina infekcí horních cest dýchacích, které se projevují rýmou, kašlem a bolestmi v krku, je vyvolána viry. Stejně tak zánět hrtanu či průdušek je typicky virová infekce. Na bakteriální infekce je potřeba pomýšlet v některých případech zánětu středouší, anginy či zápalu plic. Případnou indikaci ATB ovšem určí lékař.

Když má dítě žlutou nebo zelenou nudli, není to příznak bakteriální infekce?

Není. Je to známka toho, že dochází k odlučování buněk ze sliznice poškozené virovou infekcí. Při běžném nachlazení je zcela normální, že hlen z nosu zhoustne a změní se na žlutý nebo zelený. Jednoznačně se nejedná o důvod pro nasazení antibiotik, ani lokálních.

Může se z nachlazení rozvinout bakteriální infekce?

Komplikací běžné virové rýmy může být i následná bakteriální infekce. Někdy může dojít k rozvoji bakteriálního zánětu středouší či zápalu plic. Je však nutné dodat, že užívání ATB „dopředu“ jako prevence není účinné. Proto je třeba možné komplikace včas diagnostikovat a zahájit odpovídající léčbu, když nastanou. Nicméně tyto bakteriální komplikace jsou vzácné.

Pomůžou ATB dítěti s bolestí v krku?

Ve více než v 80 % případů bývá tzv. zánět hltanu (faryngitida) - nejčastější příčina bolestí v krku - pouze virového původu. Pro ně je typické, že dochází k postižení i dalších sliznic či více etáží respiračního traktu. Proto děti mají také rýmu, kašel nebo třeba chrapot. Pro bakteriální infekce jsou typické spíše lokalizované příznaky, takže mají především bolesti v krku a zvětšené spádové uzliny. Odlišení virové a bakteriální infekce ale nemusí být jednoduché. Rozhodně není chybou, když lékař vyčká se zahájením antibiotické terapie .

Mohou ATB vyvolat u dětí nějaké vedlejší účinky?

Bohužel mohou. Nejčastěji se jedná o vyrážky, alergie, nevolnost, zvracení či průjem. Zároveň nesmíme zapomenout, že ATB významně ovlivňují přirozenou mikroflóru, což nevyřeší podání běžných probiotik, protože střevní mikroflóra je velmi pestrá a množství prospěšných mikroorganismů v probioticích je omezené. Proto každé podání ATB musí být pečlivě zváženo. Jejich užívání je totiž hlavním faktorem pro rozvoj a šíření rezistentních bakterií, na něž už ATB nefungují.

Více na www.antibiotickarezistence.cz . Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz .