Podmínky pro růst sazeb jsou naplněny, říká bývalý hlavní ekonom ECB. Centrální banka si nemůže dovolit být pasivní

Celková ekonomická situace se v Evropě a Spojených státech liší, nicméně inflace se i na našem kontinentu stala významným tématem. Zdejší vývoj se podobá situaci v USA. Pro Bloomberg Markets to uvedl bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky Peter Praet, podle kterého budou již brzy naplněny podmínky pro to, aby ECB začala se zvedáním sazeb. Podle Bloombergu přitom trhy nyní počítají s dvojím zvedáním sazeb v eurozóně. Co si ekonom myslí o dalším vývoji v evropské ekonomice a politice ECB?

ECB si podle ekonoma ve svých vyjádřeních ponechává prostor pro flexibilitu, ale v současné době jde hlavně o flexibilitu na straně většího posunu k jestřábům. Jinak řečeno, současné prostředí vyšší inflace nedovoluje ECB, „aby byla pasivní, musí něco říkat, ale zároveň musí být opatrná a její reakce nesmí být přehnaná.“

Poslední signály ze strany ECB byly podle ekonoma směřovány především k veřejnosti, které chtěla banka dát jasně najevo, že vyšší inflaci vnímá. Finanční trhy na tyto signály zareagovaly velmi prudce, ovšem ECB podle Praeta nedovolí, aby došlo k přílišnému utažení finančních podmínek. Finanční podmínky jsou přitom v Evropě dány zejména chováním bank. V USA je situace rozdílná, protože zde hrají rozhodující roli kapitálové trhy.



Evropské trhy se podle ekonoma budou nyní zaměřovat na to, co ECB udělá v březnu. Praet míní, že bude prezentovat nové predikce vývoje inflace v letech 2023 a 2024 s tím, že jsou naplněny podmínky pro zvedání sazeb. Vývojem v ekonomice jsou podmíněny i nákupy aktiv, které ECB provádí. Ukončení těchto nákupů by tudíž mohlo také přijít dříve, než se čekalo. Praet k tomu ale opět dodal, že ECB bude muset být opatrná, aby zabránila prudké reakci trhů na zprávy o změně v monetární politice. „Myslím, že ve své komunikaci z pátku byla trochu neopatrná,“ dodal ekonom.

Praet poukázal i na další rozdíl mezi USA a Evropou: Růst rozvahy americké centrální banky byl doposud dán zejména nákupy aktiv, zatímco ECB zvyšovala svou rozvahu spíše poskytováním likvidity bankovnímu sektoru. I zde se ale bude situace obracet a v následujícím roce podle ekonoma dojde ke znatelnému poklesu této likvidity. Co se týče nákupů aktiv ze strany ECB, pak Praet míní, že ECB se bude snažit vyhnout se kvantitativnímu utahování. Nicméně z celkového pohledu dojde k významné změně právě kvůli obratu na straně likvidity poskytované bankám.

Zdroj: Bloomberg Markets