Brusel dnes řekne, jak chce uznávat jádro a plyn coby udržitelné zdroje. Návrh, jenž je extrémně důležitý pro Česko, ostře kritizují Zelení i Wall Street

Evropská komise dnes v Bruselu představí svůj tolik diskutovaný návrh, který by měl investice do některých plynových a jaderných energetických zdrojů uznat jako udržitelné. Návrh, který země Evropské unie nebývale rozděluje, pak budou posuzovat jednotlivé národní vlády a Evropský parlament. Problémy s ním má i Česko. Na jedné straně vítá, že návrh otevírá cestu k využití plynových a jaderných kapacit, na straně druhá vnímá, že je lze využít za přísných, ba až nerealisticky omezujících podmínek.

Je přitom pravděpodobné, že návrh nakonec projde, byť se proti němu zvedla poměrně široká opozice. Ozývají se třeba zástupci Zelených v Rakousku nebo Lucembursku; Dánsku nebo Nizozemsku vadí zahrnutí plynu; Německu pro změnu zahrnutí jádra. Návrh kritizují ale třeba i korporace typu Airbusu, globální fondy a banky, podle nichž je v rozporu se záměrem smysluplného rozvoje takzvaného ESG investování. ESG investování je takové, jež splňuje environmentální (E) a společenské (S) standardy, ale i standardy odpovědného řízení společností (G).

Někteří europoslanci, například Nizozemec Bas Eickhout, pak dokonce vyslovují pochyby, zda je návrh Evropské komise ve svém celku vůbec legální. Zejména zahrnutí některých plynových zdrojů jakožto udržitelných prý legální být nemusí, neboť je v kolizi se stěžejním cílem snížení globálního nárůstu teplot na 1,5 stupně Celsia. Evropským parlamentem by však návrh i tak měl nakonec projít.

Zahrnutí plynu vyvolává větší kontroverze než zahrnutí jádra. Proti tomu, aby byly některé plynové zdroje uznány jako udržitelné, se hlasitě ozývají třeba i velké americké banky, i ty z Wall Street, jako je JP Morgan Chase, vůbec největší americká banka, nebo Goldman Sachs. Návrh Evropské komise počítá s tím, že by plynové zdroje povolil je tehdy, nahrazují-li zdroje uhelné, a to ještě jen přechodně. To ale podle zmíněných bank může ve skutečnosti vést dokonce k navýšení emisí, neboť návrh umožňuje výstavbu až o patnáct procent rozsáhlejších plynových kapacit, než jsou ty nahrazované uhelné. 

Návrh by však „spadl ze stolu“ jen tehdy, pokud by se proti němu vyslovilo nejméně dvacet členských států EU reprezentujících nejméně 65 procent populace EU, což se prakticky jistě nestane. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)