ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  31.01.2022 00:00:00

V Praze pracovalo ve výzkumu a vývoji (dále VaV) v roce 2020 celkem téměř 41,4 tisíc zaměstnanců - Výzkum a vývoj v Praze v letech 2005-2020

31. 1. 2022

Výzkum a vývoj v Praze v letech 2005-2020

V Praze pracovalo ve výzkumu a vývoji (dále VaV) v roce 2020 celkem téměř 41,4 tisíc zaměstnanců. V Praze tak pracovalo 35 % všech zaměstnanců VaV v ČR. Téměř 29,1 tisíc pracovníků se věnovalo VaV na plný úvazek. Výzkumných pracovníků, kteří se plně věnovali výzkumu a vývoji, bylo 17,1 tisíc, což je 59 % všech zaměstnanců VaV v Praze. Světu vědy a výzkumu dominují muži. Podíl žen mezi výzkumnými pracovníky byl 28 %, v ČR celkem to bylo o něco méně (24 %). Výdaje na VaV dosáhly v roce 2020 v Praze 43,5 mld. . Nejvyšší podíl výdajů byl realizován v podnikatelském sektoru (48 %), ale zároveň je Praha jediným krajem, kde tento sektor nepřekročil 50% podíl. V Praze má důležité postavení také sektor vládní a vysokého školství, kde zároveň pracuje i významná část výzkumných pracovníků, technických, odborných a ostatních pracovníků výzkumu a vývoje.

V Praze je ve výzkumu a vývoji[1] celkem 41,4 tisíc zaměstnanců, což je 35 % všech zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji v České republice. Velkou změnou oproti minulým rokům je pokles počtu zaměstnanců VaV v 9 ze 14 krajů ČR. Praha však touto změnou nebyla dotčena a počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, proti roku 2019 se zvýšil o 2,4 % a oproti roku 2010 o 43,2 %. Krajem, kde je zaznamenán druhý nejvyšší počet zaměstnanců, je Jihomoravský kraj (23,9 tis.). V Praze a Jihomoravském kraji je tak zaměstnáno 55,3 % všech zaměstnanců výzkumu a vývoje (dále VaV).

Pokud chceme vědět, kolik osob se věnuje výzkumu a vývoji na plný úvazek, musíme vyhledat ukazatel Počet zaměstnanců ve VaV přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV aktivitám (FTE). V Praze se pouze VaV věnuje celkem 29,1 tisíc zaměstnanců, ve druhém Jihomoravském kraji pak 16,2 tisíc. Pražští zaměstnanci VaV tak tvoří téměř 36 % všech zaměstnanců VaV v České republice věnující se pouze VaV činnostem. Pro srovnání, VaV se na plný úvazek v České republice v roce 2020 zabývalo 81 tisíc osob.

Graf 1 Zaměstnanci a výzkumní pracovníci ve výzkumu a vývoji v Praze (2005-2020)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mezi zaměstnance pracující plně ve VaV jsou zařazeni jak výzkumní pracovníci, techničtí a odborní pracovníci, tak ostatní pracovníci (např. asistentky) ve vědě a výzkumu. Výzkumných pracovníků bylo v Praze 17,1 tisíc, což představuje 59 % všech pražských zaměstnanců VaV. Pražští výzkumní pracovníci tvořili v roce 2020 téměř 39 % všech výzkumníků v ČR. Z dlouhodobého pohledu se snižuje koncentrace výzkumných pracovníků do Prahy. Dochází k poklesu podílu Prahy na celkovém počtu výzkumných pracovníků v ČR.

Mezi výzkumnými pracovníky převládají pracující v podnikatelském sektoru. V roce 2020 jich bylo 5,9 tisíc a na celkovém počtu výzkumníků se podíleli 35 %. Téměř stejně velkou skupinou jsou výzkumníci pracující ve vládním sektoru (5,4 tisíc) a vysokoškolském sektoru (5,7 tisíc). Oproti předchozímu roku počet výzkumných pracovníků vzrostl ve všech sektorech.

Zajímavý je podíl žen mezi výzkumnými pracovníky a ostatními zaměstnanci VaV (kam pro účely tohoto textu zařazujeme zaměstnance, kteří pracují ve VaV ale nejsou výzkumní pracovníci – tedy technické a ostatní pracovníky). Ve světě vědy dominují muži. Platí to jak v ČR, tak také v Praze. Mezi výzkumnými pracovníky je žen výrazně méně než mezi ostatními pracovníky, kteří jsou zaměstnáni ve vědě a výzkumu. V Praze byl v roce 2020 podíl žen mezi výzkumnými pracovníky (28 %) o něco vyšší než byl průměr ČR (24 %). Mezi ostatními zaměstnanci výzkumu a vývoje bylo žen více – v Praze to bylo 39 % a v ČR celkem 34 %. Oproti minulému roku tedy nedošlo k žádným změnám.

dat ČSÚ plyne, že zastoupení žen mezi výzkumníky i mezi ostatními zaměstnanci, se mezi lety 20052020 mírně snížilo. Tento jev pozorujeme jak v Praze, tak v ČR celkem.

Nejvíce výzkumných pracovnic v Praze je zaměstnáno v sektoru[1] vládním (44 % všech pražských výzkumných pracovnic). Jejich zastoupení se však dlouhodobě snižovalo (v roce 2005 jich ve vládním sektoru pracovalo dokonce 54 %). Z velké části pak výzkumné pracovnice působí v sektoru vysokoškolském (37 %). V podnikatelském sektoru jich pracuje relativně nejméně (17 %), přičemž do roku 2019 vzrůstající podíl v roce 2020 naopak mírně poklesl.

Celkové výdaje na vědu a výzkum v hlavním městě Praze dosáhly 43,5 miliard . V celé ČR to bylo 113,4 mld. . V Praze bylo realizováno 38 % výdajů na VaV, v Jihomoravském kraji téměř 18 % a ve Středočeském 13 % všech výdajů na VaV. V těchto třech krajích tedy bylo realizováno 69 % všech výdajů na VaV v ČR.

Graf 2 Výdaje na výzkum a vývoj podle krajůroce 2020

Při bližším pohledu by byly výdaje ještě více územně koncentrovány a to do Prahy, Brna a v případě Středočeského kraje do několika málo měst nebo obcí (např. tam, kde byla vybudována vědeckovýzkumná centra).

Mezi lety 2005 a 2020 mírně poklesl podíl výdajů na vědu a výzkum realizovaných v Praze (o 4 p. b.), naopak vzrostl podíl výdajů realizovaných ve Středočeském (o 1 p. b.) a Jihomoravském kraji (o 6 p. b.) na celkových výdajích v ČR. Oproti předchozímu roku však podíl výdajů na VaV v Praze narostl o 2 p. b.

V Praze bylo v roce 2020 vynaloženo nejvíce výdajů na VaV v podnikatelském sektoru (21,0 mld. , 48 %), ale zároveň byla Praha jediným krajem, kde tento sektor nepřekročil 50% podíl. Vzhledem k přítomnosti univerzit a dalších veřejných institucí zabývajících se výzkumem, je zde velká část výdajů na VaV uskutečňována vládním (12,9 mld. roce 2020, 30 %) a vysokoškolským (9,4 mld. , 22 %) sektorem. Nicméně v Praze dochází od roku 2016 k pozvolnému zvyšování podílu podnikatelského sektoru na celkových výdajích na VaV.

Výdaje na VaV jsou podle druhu výdajů děleny na běžné a investiční. Výdaje v roce 2020 dosáhly v Praze celkem 43,5 mld. a běžné výdaje z nich tvořily 89 % (38,8 mld. ) všech výdajů. Investiční výdaje dosáhly hodnoty necelých 4,7 mld, tedy 11 % všech výdajů. Mzdové náklady tvoří od roku 2010 více jak polovinu běžných nákladů. Zatímco v roce 2005 tvořil jejich podíl na běžných nákladech 47 %, v roce 2020 už to bylo 64 %.

Graf 3 Výdaje na VaV podle sektorů provádění v Praze a ČR (2010, 2015, 2020)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvíce jsou věda a výzkum financovány z podnikových zdrojů. V Praze z 51 %, v ČR celkem z 58 % a v sousedním Středočeském kraji je to dokonce ze 69 % (zde hraje roli dominance zpracovatelského průmyslu, kde je výzkum a vývoj financovaný soukromými podniky). Co se týče podílu veřejných zahraničních zdrojů (kam z většiny patří právě již zmiňované strukturální a investiční fondy EU), největší podíl na výdajích VaV měl tento zdroj financování právě v letech 20132015 (11-18 % z celkových výdajů na VaV v Praze). V ČR celkem bylo čerpání z veřejných zahraničních zdrojů rovnoměrnější, ale také výrazné. Od roku 2011 do roku 2015 se zahraniční veřejné zdroje podílely 11-16 % na celkových výdajích na VaV v ČR.

 

Tabulka 1 Výdaje na VaV v Praze a ČR podle zdroje financování (v mil. )

Podniky financují vědu a výzkum z 51 % a tento podíl se dlouhodobě zvyšuje (v roce 2010 představovaly pouze 35 % výdajů na VaV). Finance z veřejných domácích zdrojů naopak zabírají na celkovém financování vědy a výzkumu v Praze stále menší podíl (v roce 2010 bylo z veřejných domácích zdrojů financováno 60 % všech výdajů na VaV, v roce 2020 již jen 43 %).

V Praze jde většina financí určených na vědu a výzkum do přírodních (55 %) a technických věd (24 %). Na sociální a humanitní vědy jde dohromady 10 % výdajů na VaV. Přibližně 8 % výdajů pak míří na lékařské vědy.

Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu a vývoje, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat.

Výzkum a vývoj v mezikrajském srovnání - tabulky

Další poznatky z těchto oblastí můžete získat v samostatné publikaci z roku 2017:

Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání v letech 2007 až 2017

 

Kontakt:

Mgr. Tomáš Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 052 507

E-mail: tomas.slavicek@czso.cz

 

[1] Výzkum a vývoj (VaV) je sousloví používané pro činnosti, které systematicky pracují na rozšíření stávajícího poznání, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi. Více zde https://www.czso.cz/csu/czso/ukazatele-vyzkumu-a-vyvoje-2019 v metodické části. Údaje o výzkumu a vývoji byly získány prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01).



[1] zde jsou údaje tříděny podle sektoru provádění vědecko-výzkumných aktivit

 

Přílohy

  • Text komentáře v pdf Nově
  • Tabulka - Výdaje na VaV v Praze a ČR podle zdroje financování (v mil. ) Nově
 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688