Počet osob pracujících ve výzkumu a vývoji v Ústeckém kraji se meziročně snížil, naproti tomu celkový objem prostředků do výzkumu a vývoje vzrostl.
Počet osob pracujících ve výzkumu a vývoji v Ústeckém kraji se meziročně snížil, naproti tomu celkový objem prostředků do výzkumu a vývoje vzrostl. Nejvyšší výdaje v kraji do výzkumu a vývoje plynuly z podnikatelského sektoru. Domácnosti Ústeckého kraje jsou v porovnání s ostatními kraji hůře vybaveny počítači i připojením k internetu, počet uživatelů sociálních sítí mezi zaměstnanými je však v kraji nejvyšší z celé ČR.
Výzkum a vývoj
Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2020 zabývalo 80 958 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). V dlouhodobém pohledu počet těchto zaměstnanců stále roste, ve srovnání s rokem 2019 se zvýšil o 2,2 %, přičemž nárůst byl zaznamenán v polovině krajů. Více než třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze (35,9 %), pětina v Jihomoravském kraji. Naopak v deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl 5 %.
V roce 2020 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 113,4 miliardy korun, proti roku 2019 vzrostly o 1,6 %. K největšímu meziročnímu nárůstu celkového objemu výdajů na výzkum a vývoj došlo v Jihomoravském kraji (o 8,7 %). Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je však nadále Praha, v níž bylo v roce 2020 realizováno 38,3 % celkových výdajů v České republice, konkrétně 43,5 mld. Kč. S velkým odstupem za ní následovaly kraje Jihomoravský s 18,0 % a Středočeský s 13,0 %. Při přepočtu na regionální hrubý domácí produkt však dosáhl nejvyšší hodnoty Jihomoravský kraj (3,3 %), v Praze a Středočeském kraji výdaje dosahují 2,8, resp. 2,2 % HDP vytvořeného v příslušném kraji. Naproti tomu v Karlovarském kraji se podíl pohybuje jen kolem 0,3 %.
Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru, a to 69,1 mld. Kč, z toho téměř třetina (30,4 %) v hl. m. Praze a dále 16,6 % v Jihomoravském kraji a 16,2 % ve Středočeském kraji. Ze státního rozpočtu bylo na přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje v roce 2020 vynaloženo 38,1 mld. Kč, tedy o 2,3 mld. více než v roce 2019. Největší část prostředků (16,8 mld. Kč) směřovala na výzkum a vývoj prováděný na veřejných vysokých školách, 12,0 mld. Kč získaly veřejné výzkumné instituce a 3,4 mld. Kč směřovalo do podnikatelského sektoru.
V Ústeckém kraji pracovalo v roce 2020 ve výzkumu a vývoji celkem 1 065 pracovníků, což je druhý nejnižší počet mezi kraji. Meziročně došlo k poklesu o 116 osob, tj. 9,8 %. Z celkového počtu osob pracujících ve výzkumu a vývoji v kraji jich 73,8 % pracovalo v podnikatelském sektoru a 20,2 % ve vysokoškolském sektoru. Podnikatelský sektor, ve kterém pracovala většina osob ve výzkumu a vývoji v kraji, byl nejvíce zastoupen středně velkými firmami s 50-249 zaměstnanci (57,3 %), nejčastěji se pak podnikatelský sektor v oblasti výzkumu a vývoje zabýval zpracovatelským průmyslem (58,4 %). Z pohledu vlastnictví byly podniky věnující se výzkumu a vývoji v roce 2020 častěji v domácím vlastnictví (52,2 %), zahraniční vlastnictví deklarovalo 47,8 % subjektů.
Celkem byly v roce 2020 v kraji vynaloženy výdaje na výzkum a vývoj v hodnotě 1 403 mil. Kč, meziročně tak došlo k nárůstu o 74 mil. Kč, tj. 5,6 %. Nejvíce prostředků na výzkum a vývoj vynaložil ve sledovaném období podnikatelský sektor, a to 77,0 % celkových výdajů vynaložených v kraji. Z veřejných zdrojů bylo do výzkumu a vývoje v kraji vloženo celkem 545 mil. Kč, z toho 84,4 % mělo domácí původ. Nejvyšší podíl celkových veřejných prostředků bylo vloženo do vysokoškolského sektoru, a to 51,0 %.
V Ústeckém kraji bylo u Úřadu průmyslového vlastnictví v roce 2020 podáno celkem 16 patentových přihlášek, z toho 8 bylo podáno soukromými podniky, 1 vysokou školou, 2 přihlášky podaly osoby podnikající a 5 přihlášek podaly osoby nepodnikající. Ve sledovaném roce bylo v našem kraji uděleno 17 patentů, z toho 10 soukromým podnikům, 2 vysokým školám, 1 fyzické podnikající osobě a 3 fyzickým nepodnikajícím osobám. Z celkového počtu 3 654 patentů patřících k 31. 12. 2020 domácím subjektům v ČR jich bylo v držení subjektů Ústeckého kraje 99.
Informační a komunikační technologie
Činnostmi v oblasti ICT se v České republice zabývalo 209,5 tisíce zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 51,7 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji. Pro zvýšení spolehlivosti dat z výběrového zjišťování byly tyto údaje vypočteny jako průměr z posledních 3 let (2018–2020).
Přestože se podíl domácností vybavených počítačem už v posledních letech nijak výrazně nemění (v roce 2020 představoval 78,5 %), podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje. V roce 2020 dosáhl v republikovém průměru 81,9 %, nejvíce v Plzeňském kraji (85,2 %), nejméně v Ústeckém kraji (75,8 %).
Internet v České republice používá 81,6 % osob starších 16 let. Uživatelů internetu v posledních letech přibývá hlavně mezi seniory. Podíl osob nad 55 let, které se připojují k internetu, se za posledních 10 let ztrojnásobil na současných 56,6 %. Ve věku 16–34 let užívá internet 98,2 % z obyvatel této věkové skupiny.
Rovněž roste podíl osob, které používají internet na mobilním telefonu. V roce 2020 jej používalo v hlavním městě Praze 74,3 % uživatelů (z obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 16,1 %. K největšímu vzestupu došlo v Moravskoslezském kraji (z 5,9 % v roce 2011 na 69,1 % v roce 2020) a v Plzeňském kraji (z 8,0 % na 70,7 %).
Internetové bankovnictví využívá v České republice 64,5 % osob starších 16 let, což je oproti roku 2010 trojnásobek. Zvyšuje se rovněž podíl online nakupujících. Ještě v roce 2010 v e-shopech nakupovala (nákup v posledních 12 měsících) pouze čtvrtina Čechů ve věku 16 a více let, v roce 2020 to bylo již 64,6 %, přičemž podíl takto nakupujících se v posledních 3 letech každoročně zvyšuje zhruba o 5 procentních bodů.
Jak již bylo zmíněno výše, v Ústeckém kraji bylo v roce 2020 počítačem vybaveno nejméně domácností z ČR, a to 65,4 %. Z pohledu posledních deseti let je patrné, že obliba stolních počítačů klesá, během sledovaného období poklesl jejich podíl o 18,0 procentních bodů a domácnosti mnohem častěji volily přenosný počítač, jimiž bylo v roce 2020 vybaveno o 33,7 procentních bodů více domácností, než tomu bylo v roce 2010.
V Ústeckém kraji bylo v roce 2020 nejvíce domácností, které neměly připojení k internetu. Jejich podíl dosáhl hodnoty 75,8 % a byl tak nejnižší mezi kraji. Rovněž počet uživatelů internetu ve věku 16 a více let dosáhl v našem kraji nejnižšího podílu v ČR (76,6 %). Při detailnějším pohledu měl Ústecký kraj nejméně uživatelů internetu ve věku 16 a více let ve všech socio-demografických skupinách vyjma kategorie uživatelů se středním vzděláním (91,9 %), kde nižších hodnot dosáhl pouze Liberecký (91,0 %) a Moravskoslezský kraj (91,2 %). Podíl studentů ve věku 16 a více let využívajících internet dosáhl ve většině krajů 100 %, kromě našeho kraje (97,2 %) a kraje Moravskoslezského (98,4 %).
V podílu uživatelů mobilního internetu ve věku 16 a více let dosáhl Ústecký kraj v roce 2020 čtvrtého nejnižšího podílu mezi kraji (66,6 %). V mezikrajovém srovnání v rámci jednotlivých socio-demografických skupin bylo v našem kraji nejvyšších podílů dosaženo v kategorii osob se středním vzděláním a v kategorii zaměstnaných (čtvrtý nejvyšší podíl mezi kraji, 82,9 resp. 87,5 %), podíl důchodců byl šestý nejvyšší mezi kraji (22,0 %).
Nakupování na internetu osobami ve věku 16 a více let je v kraji rozšířeno nejméně z celé ČR, podíl těchto osob dosáhl (55,8 %), což je ve srovnání s průměrem ČR o 8,8 procentního bodu méně. Ve většině sledovaných socio-demografických skupin byl dosažený podíl nejnižší v ČR s výjimkou zaměstnaných (76,0 %, druhý nejnižší podíl v ČR) a podle vzdělání mezi vysokoškolsky (90,4 %, pátý nejnižší podíl v ČR) a středoškolsky vzdělanými (72,5 %, čtvrtý nejnižší podíl v ČR).
V Ústeckém kraji je rovněž nejméně uživatelů ve věku 16 a více let, kteří užívají internetové bankovnictví (57,7 %). Oproti tomu je v kraji čtvrtý nejvyšší podíl uživatelů sociálních sítí (56,7 %), v kategorii uživatelů se středním vzděláním a uživatelů zaměstnaných bylo dosaženo největšího podílu mezi kraji (69,4 resp. 73,9 %). Nejméně z ČR užívají sociální sítě ústečtí studenti (90,7 %) a uživatelé ve věkové kategorii 16–34 let (86,6 %).
Počet počítačů na 100 žáků základních škol za poslední 4 roky pravidelně meziročně rostl, meziroční nárůst za období 2019/2020 byl však nejvyšší, kdy na 1. i 2. stupni vzrostl shodně o 5,5 procentního bodu, přičemž od roku 2017 bylo zaznamenáno zvýšení o 9,8 procentních bodů na prvním stupni a o 8,2 procentních bodů na druhém stupni.
Kontakt:
Bc. Iva Princová
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
tel.: 472 706 106
mob.: 797 874 132
email: infoservisul@czso.cz
Přílohy
-
Mnoho dalších informací najdete v aktualizované sadě tabulek s podrobnějším pohledem na oblast výzkumu, vývoje, informačních technologií a jejich využívání, který je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2020 je zde rovněž zobrazen vývoj v posledních letech.
- Další poznatky z těchto oblastí (včetně grafů, kartogramů, komentářů a podrobné metodiky) můžete získat na stránkách
-
Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání - 2020 (aktualita v pdf)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři