Rakouský parlament schválil návrh ekologicko-sociální daňové reformy

Podstatnou součástí reformy je tzv. uhlíková daň, což v praxi znamená, že se od července 2022 bude za vyprodukování tuny emisí oxidu uhličitého platit 30 EUR, do r. 2025 dokonce 55 EUR. Do státní kasy by tak mohlo v daném období přitéct až 5 mld. EUR. Příjem z daně emisí oxidu uhličitého (uhlíkové daně) chce vláda v různé míře vracet zpět daňovým poplatníkům v podobě klimatického bonusu. Ze zavedení eko-sociální daňové reformy by tak mohla nejvíce profitovat střední třída.

Vláda chce zavedením uhlíkové daně obyvatele alpské země motivovat k využívání ekologického vytápění a větší ekologizaci v dopravě. Počítá i se zavedením četných daňových úlev. V případě stoupajících cen za fosilní zdroje energie o více než 12,5 % by mohlo navrhované zdanění emisí oxidu uhličitého klesnout o polovinu. V případě, že budou ceny za fosilní zdroje energie klesat, má se následně cena za emise CO2 zvýšit až o 50 %. Vláda se při zavádění reforem inspirovala německým modelem, který počítá s úlevami pro firmy, které musí obstát v silné mezinárodní konkurenci a které produkují vysoké hodnoty emisí oxidu uhličitého s cílem zabránit tzv. „carbon leakage“, tj. přemisťování výroby z důvodu snižování nákladů do jiných zemí s méně přísnými ekologickými požadavky. Součástí reformy je také vůbec poprvé právní úprava zdanění kryptoměn. Příjmy z kryptoměn se od března t. r. budou obdobně jako cenné papíry nebo fondy považovat za kapitálové příjmy a budou zdaněny sazbou 27,5 %.

Daňová revize se bude nově týkat i daně ze mzdy a daně z příjmů, kdy bude zdanění odstupňováno podle výše ročního příjmu. Pro představu - roční příjem cca 11 000 EUR hrubé mzdy nebude nadále podléhat zdanění, u příjmů v rozmezí 11 000 až 18 000 EUR se daň sníží z 25 na 20 % a reforma počítá i s dalším snížením u vyšších příjmů až do 31 000 EUR - z 35 na 30 %. Daňovým poplatníkům tak tento krok přinese úlevu až 650 EUR za rok. U ročního příjmu mezi 31 000 a 60 000 EUR se daňová sazba od července 2023 sníží ze 42 na 40 %. Maximální úleva by měla činit 580 EUR za rok. Daňové pásmo pro vyšší příjmy zůstává bez změny. Vláda počítá i se zvýšením rodinného bonusu z 1500 až na 2 000 EUR na dítě ročně, tzn., že při hrubé mzdě 2 500 EUR a dvou dětech se již žádná daň odvádět nebude.

Příjmy z uhlíkové daně chce vláda občanům vrátit ve formě klimatického bonusu, mělo by se jednat o částky až 200 EUR za osobu a rok, v závislosti na místu bydliště a dostupnosti MHD. Vláda zároveň počítá s dodatečnými investicemi v hodnotě 500 mil. EUR na čisté vytápění (ústup od fosilních zdrojů jako je olej a plyn, výměnu kotlů pro obyvatele s nízkými příjmy a podporu tepelných sanací).

Zkrátka nepřijdou ani právnické osoby, sazba daně z příjmu u této kategorie by měla klesnout z 25 % na 23 %. Navrhovaná daňová reforma vychází vstříc podnikům – mělo by dojít k daňovým úlevám v celkové výši 350 mil. EUR. Daňové zvýhodnění pro zemědělce v podobě tzv. „zemědělské nafty“, které bylo zrušeno v r. 2012, bude znovu ve hře. Kromě toho budou mít energeticky soběstačné zemědělské podniky možnost čerpat z podpory v celkové výši 25 mil. EUR. Tzv. „privilegium nafty“ (Dieselprivileg), tj. daňové zvýhodnění motorové nafty oproti benzinu, zůstává zachováno.

Ing. Pavlína Šrámková, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Rakousku