Zemědělce trápí extrémně drahá hnojiva, důsledek plynové krize. V letošní sezóně hrozí výrazně nižší výnosy na hektar, a tedy i proto rekordní zdražení potravin

Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf níže). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí. Například pěstitelé kukuřice nebo pšenice čelí historicky vůbec poprvé „hnojivové krizi“.

Hnojiva vyživující ozimé plodiny vycházející z vegetativního stádia jsou tedy výrazně dražší než kdykoli v minulosti, což sníží hektarový výnos už letošní jarní sklizně. Dražší hnojiva znamenají, že jich zemědělci použijí citelně méně. Kvůli slabší výživě plodin tak bude výnos sklizně nižší, a to zvláště ještě tehdy, přidá-li se v nejbližších týdnech a měsících nepříznivé počasí, například jarní mrazíky nebo sucha.

V Evropě se letošní deficit dusíkatých hnojiv bude podle expertních odhadů pohybovat až kolem úrovně deseti procent. Liší se to však zemi od země. Například v Maďarsku v nadcházející sezóně poklesne objem použitých dusíkatých hnojiv podle odhadů až o 40 procent. Pokud bude zejména na přelomu dubna a května panovat nadprůměrné suché počasí, bude nepříznivý dopad na úrodu ještě znatelnější, neboť dusík v hnojivech pomáhá plodinám přežít právě suché dny.

Dusíkatá hnojiva se v Evropě začínají po zimě aplikovat v únoru. Kvůli drahému plynu se však v zimě redukovala jejich výroba, někteří výrobci hnojiv na starém kontinentu dokonce zcela pozastavovali provoz. To tedy bude mít nepříznivý dopad jak do kvality, tak kvantity letošní sklizně. Například patnáctiprocentní snížení aplikace hnojiv na pšenici sráží její výnosy o pět procent, přičemž zároveň redukuje obsah živin v čele s proteiny. V Maďarsku či v Polsku zemědělci v důsledku hovoří o snížení výnosů v desítkách procent.

Evropská „hnojivová krize“ tak letos přispěje skrze slabší úrodu obilovin či kukuřice a dalších plodin k citelnému zdražení potravin, a to i v ČR. 

V Česku loni potraviny zdražily loni jen o 0,8 procenta. Tedy takřka neznatelně. Ze základních položek typu bydlení, energií, oblečení a obuvi, dopravy, zdraví, stravování a ubytování, rekreace a kultury, bytového vybavení a dalších takřka všechno loni zdražovalo výrazněji než právě potraviny.

Loňské stojaté ceny potravin, výrazně se vymykající obecné rapidně zrychlující inflaci v ekonomice jako celku, představují příslovečné „ticho před bouří“. Před letošní cenovou bouří v oblasti cen potravin. K té právě přispějí i vysoké ceny hnojiv.

Jak moc tedy potraviny v ČR letos zdraží? V období od roku 2000 rostly zatím ceny potravin v ČR nejvýrazněji v roce 2008, a to o 8,1 procenta. Při tehdejší celkové inflaci 6,3 procenta. Letošní celková inflace podle včera zveřejněné prognózy ministerstva financí dosáhne celoročně průměrně úrovně 8,5 procenta. Potraviny přitom budou muset „dohánět“ to, že loni prakticky nezdražily, zatímco ve zbytku ekonomiky ceny často velmi výrazně rostly. Letos se například do cen potravin v ČR „propíší“ už loni zdražující energie nebo plasty a další materiály na výrobu potravinářských obalů. Ale také problémy ve světové přepravě nebo loňská špatná úroda třeba takové kávy. A nepolední řadě právě „hnojivová krize“.

Dražší hnojiva nutně prodražují zemědělskou produkci, zvedají tak třeba ceny obilovin, tedy i mouky a nakonec pečiva. Pekárenské výrobky poměrně citelně zdražovaly už v prosinci a letos bude růst cen pečiva pokračovat. Pečivo tak může letos zdražit o deset až patnáct procent, někteří pekaři varují až před třetinovým růstem cen pečiva.

V podobném rozsahu, o minimálně deset až patnáct procent, zdražují či ještě podraží mléčné výrobky, jako je máslo. Řada výrobců mění své ceny až nyní v lednu. Drahá hnojiva totiž prodražují krmivo pro zemědělský dobytek. Méně krmiva či jeho horší kvalita a výživnost, způsobená také právě slabším hnojením, přispívají k nižšímu obsahu tuku v mléce, třeba kravském. Cena takového tuku pak tedy nutně roste, pročež zdražují právě výrobky typu másla.

Do cen potravin se také letos promítne výrazné zdražování cen základních potravin ve světě, k němuž docházelo již loni. Prodejci budou muset jít letos s cenami nahoru i proto, že doprodají zásoby nakoupené ještě poměrně levně, což může být třeba případ zmíněné kávy. Máloco loni na burzách ve světě zdražovalo tolik jako právě káva. Růst její ceny způsobuje kromě problémů v mezinárodní přepravě zejména špatná úroda v Brazílii, způsobená nebývalými výkyvy počasí. 

Sečteno, podtrženo, nelze vyloučit, že potraviny letos podraží nejvýrazněji v tomto miléniu, tedy za celou dobu od roku 2000. Jejich zdražení může činit celoročně až deset procent, což by byla obrovská rána zejména pro hospodaření sociálně zranitelných domácností, jako jsou ty seniorů či samoživitelek. V roce 2008, kdy potraviny zažily v Česku své zmíněné rekordní zdražování tohoto milénia, ve světě také jako nyní vrcholil nebývalý růst cen energií, tehdy v čele s ropou. Letos se situace může v mnohém opakovat, zejména právě v dopadu rostoucích cen energií a surovin, včetně hnojiv, do cen potravin. 

Jeden z klíčových druhů hnojiv užívaných v Evropě historicky rekordně zdražuje, na šestinásobek úrovně roku 2020…

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)