V USA se řeší „Fed za křivkou“, v Číně to samé, ale obráceně. A to nejhorší ve výrobních vertikálách již je za námi

Zpomalení čínské ekonomiky, které nyní probíhá, bylo dopředu indikováno řadou předstihových indikátorů. Tento vývoj je přitom dán situací v domácí ekonomice, určitě se do něj nepromítá silná poptávka z USA. Pro Bloomberg Markets to uvedl Taimur Baig, který působí jako hlavní ekonom v DBS Bank. V posledním čtvrtletí tohoto roku podle něj Čína poroste asi o 4 % a cyklická část současného zpomalení je přitom záměrně vyvolaná vládou. Proč a jaký další vývoj ekonom predikuje v Číně a v USA?

Čínská vláda chtěla dosáhnout útlumu na straně zadlužování a omezit excesy na realitním trhu. Na počátku letošního roku se jí k tomu moc nechtělo, ekonomický růst byl rychlejší. Nyní ale nastal čas pro kroky, které by měly podpořit stabilitu ekonomiky. Tento cyklický vývoj je pak podle Baiga dobré odlišovat od strukturálních faktorů, mezi které patří i stárnutí čínské populace.

Vláda v Číně se snaží dosáhnout jemné rovnováhy, na jejíž jedné straně stojí přílišný pokles ekonomického růstu, na straně druhé vážnější problémy ve finančním sektoru a na realitním trhu. Tento trh se tak snaží ochladit v době, kdy se tu množí případy neschopnosti splácet dluhy. Na stranu druhou jde ale stále o sektor, který je významným tahounem růstu celého hospodářství.

Co se týče vztahu mezi děním v Číně a na světových trzích, ekonom míní, že nejdůležitější je nyní přístup čínských firem k dolarovému financování. Zde podle něj ty nejhorší tlaky již pominuly, ale jde o významné téma, které bude dobré sledovat i v prvním čtvrtletí příštího roku. V souvislosti s finančními a monetárními podmínkami Baig poukázal i na to, že v USA se řeší, zda Fed není „za křivkou“ ve vztahu k vyšší inflaci. Tedy zda příliš neváhá s utažením své politiky. V případě Číny se také hovoří o tom, zda její centrální banka PBoC není za křivkou, ale v opačném smyslu. Tedy zda příliš neváhá se stimulací a podporou zpomalující ekonomiky.

Baig míní, že PBoC vidí současnou situaci tak, že ekonomika si může dovolit určité zpomalení a on sám si nemyslí, že by již propásla nejvhodnější dobu na uvolnění své politiky. Dodal ale, že „hodiny tikají a budou muset jednat hodně rychle“. Ohledně Fedu pak ekonom míní, že se sice hodně hovoří o jeho zpožděné reakci na vyšší inflaci, nicméně očekávání, která jsou odražena v cenách aktiv na trzích, žádný posun v inflačních očekáváních neukazují a neindikují roky vysoké inflace.

Dluhopisové trhy v USA prostě říkají, že inflace je nyní vysoká a Fed začne zvyšovat sazby, což je v souladu s tím, co říká on sám. Pokud se pak podíváme na jádrovou inflaci v této zemi a na její predikce pro příští rok, pak její vyšší hodnoty stále nevyvažují „roky jejího chronického podstřelování“. Na druhou stranu je tak třeba, aby si Fed zachoval svou kredibilitu a přehnanou stimulací neohrožoval stabilitu finančního systému.

Výnosy dlouhodobých amerických dluhopisů podle ekonoma ukazují, že trhy nečekají delší období vyšší inflace a zároveň reflektují značnou globální poptávku po bezpečných aktivech. Právě tyto obligace jsou totiž fakticky jediným významným představitelem těchto aktiv, která jsou zároveň likvidní a poskytují pozitivní výnosy. Je proto nepravděpodobné, že by v dohledné době došlo k napřimování americké výnosové křivky, tedy ke zvyšování rozdílu mezi krátkodobými a dlouhodobými výnosy. Ohledně krátkodobých sazeb ekonom dodal, že i přes jejich růst by se sazby Fedu měly na konci roku 2022 pohybovat kolem 1 %, což je stále „velmi akomodační“.

Baig míní, že to nejhorší z tenzí ve výrobních vertikálách je již za námi. V roce 2022 bude dosaženo vrcholu v poptávce a zároveň jsou již nyní patrné první známky polevujících úzkých hrdel ve výrobě. Na straně poptávky totiž nebudou faktory jako fiskální stimulace, navíc dochází ke zmíněnému zpomalení v Číně. Polevující úzká hrdla jsou pak znatelná například na prudkém zvýšení výroby čipů, na klesajících nákladech námořní dopravy či na očekávané zvýšené těžbě ropy zemí OPEC.