Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než Babišova vláda, bude-li v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard

Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.

Předpokladem je kromě schodku 231 miliard korun v příštím roce také letošní deficit 252 miliard, což je realistický předpoklad. I pokud by však byly letošní schodek i ten příštího roku nakonec o něco nižší, stejně Fialova vláda „trumfne“ v zadlužování tu Babišovu o zhruba 300 miliard korun.

Kumulovaný schodek státních rozpočtů let 2018 až 2021, kdy vládl Babišův kabinet, totiž činí nominálně zhruba 813 miliard korun. Souhrnný deficit Fialovy vlády přitom bude za léta 2022 až 2025 nominálně představovat přibližně 1132 miliard korun, pokud tedy právě bude letošní schodek státního rozpočtu 252 miliard a roku příštího pak 231 miliard (viz graf níže).

Nominálně by tedy Fialova vláda vytvořila o zhruba 320 miliard vyšší souhrnný deficit, tedy nový dluh, než vláda Babišova.

Pro srovnání, Sobotkova vláda vytvořila v letech 2014 až 2017 souhrnný deficit státních rozpočtů ve výši jen zhruba 85 miliard korun.

V těchto údajích ovšem není zohledněna inflace.

Jestliže tedy dané údaje převedeme do stálých cen roku 2014, abychom je o inflaci očistili, souhrnný schodek Sobotkovy vlády zůstává na zhruba 85 miliardách, kumulovaný deficit Babišova kabinet se ztenčí na přibližně 712 miliard a kumulovaný deficit Fialovy vlády zase na přibližně 782 miliard. Předpokladem tohoto očištění je inflace mírně přesahující úroveň dvou procent jak za celý letošní rok, tak za rok 2025, což je zhruba v souladu s aktuální, srpnovou prognózou ministerstva financí.

I v očištění o inflaci tedy ve vytváření dluhu Fialova vláda tu Babišovu překoná, a to o souhrnně o zhruba 70 miliard korun.

Samozřejmě, jak Babišova, tak Fialova vláda čelily – na rozdíl od té Sobotkovy – objektivně velmi náročným podmínkám s vysoce negativním dopadem na veřejné finance. Ať už se jednalo nejprve, v letech 2020 a 2021, o pandemii covidu a související historicky rekordní propad české ekonomiky a posléze, v letech 2022 a 2023, zase o dopady invaze Ruska na Ukrajinu v podobě mimořádně vysoké inflace a extrémního nárůstu cen energií.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank