Koronavirus je v Rakousku urychlovačem pro soukromé zdravotní připojištění

Ve své „Studii o zdraví 2021“ se rakouská pojišťovna Wiener Städtische Versicherung AG zabývala otázkami, jak koronavirus a související krize okolo zatěžuje obyvatelstvo, jak se všeobecně Rakušané cítí zdrávi, a jak se pandemie projevuje v jejich vlastním přístupu k zabezpečení. K tomu zpracovala agentura Österreichisches Gallup-Institut v polovině srpna studii, v níž se dotazovala 1000 Rakušanů ve věku 16-70 let pomocí on-line dotazníku na tyto okruhy. Analýza je podle Gallup reprezentativní pro populaci Rakouska aktivní na internetu. Podle vedoucí studie Gabriele Reithner byl okamžik provedení zvolen správně, protože během srpna nebyly žádné lockdowny a převládal „racionální přístup“.

Zdravotní stav Rakušanů dobrý, ale…

V principu se Rakušané cítí dobře, informovala Doris Wendler, členka představenstva pojišťovny Wiener Städtische. Ovšem koronavirus začíná pomalu narušovat mentální i fyzický stav lidí. Podle ankety hodnotí 67 % respondentů svůj zdravotní stav jako dobrý nebo velmi dobrý; pouze 8 % dotázaných ho popsalo jako špatný. V září předchozího roku byla ovšem pozitivní odpověď na aktuální kondici zaznamenána ještě u 3 ze 4 oslovených (dobrá nebo velmi dobrá).

Asi 60 % účastníků studie neuvedlo žádné změny svého fyzického nebo mentálního zdraví za posledních 12 měsíců, a dokonce 11 % zaznamenalo zlepšení. Avšak 24 % respondentů vypovědělo, že se jejich fyzický stav naopak zhoršil, a 27 % tentýž vývoj sledují u svého mentálního zdraví. Především mladí lidé ve věku do 35 let a ženy pociťují zhoršení mentální kondice.

Chudší obyvatelé měst jsou na tom hůř

Covidová nepřirozená situace obyvatelstvo nadále zatěžuje. 15 % respondentů vnímá zátěž velmi a dalších 42 % ji vnímá „spíše“. Pouhých 9 % oslovených se koronavirem necítí zatížena vůbec. Nadprůměrně ovlivňuje covidová situace ženy (61 % z nich pociťují zátěž velmi nebo spíše). Zejména pro ženy představují totiž pandemie a s ní spojená opatření častější vícenásobná břemena, zdůraznila Doris Wendler, což přináší samozřejmě z dlouhodobého hlediska důsledky na zdraví.

Studie zjistila rovněž významnou korelaci mezi osobním zatížením a příjmovou situací: 64 % osob s příjmy maximálně do 1 500 EUR měsíčně se cítí situací velmi nebo spíše zatíženy, zatímco osoby s měsíčním výdělkem nad 3 000 EUR vnímají svoji osobní situaci podobně jen v 54 % případů. A konečně jde také o rozdíly mezi městem a venkovem: V urbanizovaných oblastech hodnotí své zatížení jako spíše velké nebo velmi velké 61 % dotázaných, zatímco na venkově se podobně vyjadřuje jen 51 % respondentů.

Stabilní názor na zdravotnictví

Všeobecně je podle této studie s veřejným zdravotním systémem „velmi spokojeno“ 20 % Rakušanů, a dalších 48 % je „spokojeno“. Méně spokojených nebo nespokojených je přitom jen 9 %. Podstatné rozdíly se ovšem ukážou při bližším rozboru, upozorňuje Doris Wendler. Zatímco 76 % mužů by známkovalo zdravotní systém jedničkou nebo dvojkou, u žen by podobné hodnocení dostal veřejný sektor je v 62 % případů. Méně spokojených nebo nespokojených je 11 % že a 8 % mužů.  Nadprůměrně jsou s veřejným zdravotnictvím v Rakousku spokojeny osoby ve věku 55+ a osoby s vyšším vzděláním.

Turbo pro soukromé připojištění

Doris Wendler ve svém komentáři zmínila i rostoucí zájem o soukromé zdravotní připojištění: to získalo „díky“ koronavirové krizi dodatečnou poptávku. Nyní uvedlo 26 % oslovených, že má jednoznačně nebo spíše silnější zájem o sjednání doplňkového privátního zabezpečení pro své zdraví, než jaký pociťovali před 12 měsíci.

Koronavirus zapůsobil jako turbo. Wiener Städtische pozoruje zvýšení poptávky nebo zájmu o sjednání takových soukromých produktů hlavně ve věkové skupině do 35 let. Nejčastějšími motivy pro soukromé zabezpečení jsou dlouhé čekací lhůty na termíny u lékařů ve veřejném systému, kratší časy, které tito lékaři mohou věnovat pacientům, omezení plnění ze zákonného zdravotního pojištění a zvyšující se spoluúčasti.