USA procházejí boomem, firmy si mohou udržet vyšší marže a inflace by mohla klesnout, domnívá se ekonomka

Jednou z možností je, že inflace klesne díky růstu výrobních kapacit. Na něj ukazují vysoké investice amerického korporátního sektoru, které jsou motivovány snahou o zvýšení efektivity, eliminaci mzdových tlaků a nedostatku zaměstnanců. Pro Bloomberg Markets to uvedla Julia Coronado z Macropolicy Perspectives, podle které je skutečně pravděpodobné, že vývoj produktivity bude během současného cyklu lepší, než tomu bylo během cyklu předchozího.

Inflaci by pak podle ekonomky mohla mírnit i slábnoucí poptávka. Její známky ale zatím moc patrné nejsou a trh práce je velmi silný. Pozitivní vývoj produktivity by ale mohl vyústit v to, že zaměstnanci dosáhnou vyššího růstu mezd, aniž by firmy trpěly přílišnými mzdovými tlaky. Podle ekonomky by šlo o vývoj připomínající devadesátá léta. Po nich přitom přišla doba, kdy mzdy nedržely tempo s produktivitou a klesal jejich podíl na celkových příjmech, což se mohlo projevovat na poptávce a nakonec i na velmi nízké inflaci.

Coronado míní, že masivní monetární uvolnění, ke kterému na počátku pandemie přikročil Fed, mohlo vést k současné vyšší inflaci. Nicméně také podpořilo ekonomiku a firemní sektor, což se může projevit na zmíněném růstu produktivity a pozitivním vývoji na nabídkové straně ekonomiky. V konečném důsledku tedy tak, že inflační tlaky opět poleví, zatímco mzdy i produktivita budou sílit.

Americké hospodářství prochází boomem, to platí o mzdách i firemních ziscích. Společnosti podle ekonomky mohou být schopny udržet své vysoké marže i v následujících letech a mzdový růst už pravděpodobně nedosáhne čísel z letošního roku, ale bude dost vysoký na udržení výdajů domácností. „Od firem slyšíme, že investují a snaží se vypořádat s výzvami. Vidíme, že jsou odolné a většina lidí předpovídá, že příští rok bude velmi dobrý,“ dodala ekonomka.



Velkým otazníkem jsou podle ekonomky úspory. Podle svých slov nemá ráda, když se v poslední době v souvislosti s růstem úspor amerických domácností hovoří o úsporách nadbytečných. Takové hodnocení totiž implikuje, že předchozí míra úspor byla optimální, což ale není pravda, protože řada domácností neměla ani minimální úspory, které by je chránily před krátkodobým výpadkem příjmů.

Nyní mají domácnosti více uspořené hotovosti a uvidí se, jak s ní naloží. Do úvahy budou každopádně brát, že vláda už jim nebude poskytovat podporu, jaké se jim dostalo během pandemického propadu a v následujících čtvrtletích. Domácnosti tak budou své výdaje plánovat zejména s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu práce. Každopádně se dá čekat, že růst jejich výdajů bude v následujících letech „organičtější“. Tedy že nebude ovlivněn jednorázovými skoky, jakými byla vládní pomoc.

Na plnou zaměstnanost se americká ekonomika při současném tempu tvorby pracovních míst dostane „pěkně rychle“. Svou výší překvapuje inflace, ale i trh práce a výdaje domácností. Ekonomika je v boomu a to znamená, že Fed ji nemusí tolik stimulovat. Měl by tak „překalibrovat svou politiku“, což znamená urychlení taperingu a dřívější nástup zvyšování sazeb, uzavřela ekonomka.

Zdroj: Bloomberg Markets