Inflace, inflace a zase inflace. Kam se vydá?

Údaj o české inflaci se vzápětí dozvíme. Čekáme další nárůst meziroční dynamiky z 5,8 % na 6,4 %. Nejsilnější přírůstky očekáváme od cen potravin a pohonných hmot. Nicméně růst očekáváme víceméně plošný a nahoru se tak posune i jádrová inflace, která v říjnu dosáhla na 6,6 %. Nutno podotknout, že u celkové míry inflace, tedy té, co zahrnuje i potraviny a energie, panuje tentokrát značná nejistota. To ostatně odráží i nebývale vysoký rozptyl odhadů, od 5,2 % až po 6,4 %. Důvodem je, že dopad cen energií je v listopadu těžkým oříškem, když je třeba zohlednit dva proti sobě jdoucí faktory. Na jedné straně bude jejich nárůst tlumit rozhodnutí vlády odpustit platby DPH na elektřinu a plyn pro listopad a prosinec. Na straně druhé ale působí výrazně vyšší účty za energie pro domácnosti, které byly nuceny na přechodnou dobu přejít k dodavatelům poslední instance, mnohdy za několikanásobně vyšší ceny. Jak nakonec ČSÚ tyto efekty zachytí je otázkou. Jestli převáží snížení DPH na energie, pak je možné, že dojde ke snížení meziročního tempa inflace, jak vyplývá z některých odhadů. Jelikož se jedná pouze o krátkodobé opatření, není pro další vývoj inflace směrodatné. Budeme se proto ještě více soustředit na jádrovou inflaci, která ale bude zveřejněna se zpožděním. Její předpokládaný další nárůst by měl znovu poukázat na přetrvávající cenové tlaky v domácí ekonomice, a tudíž potřebu dále navyšovat úrokové sazby. Odhodlání tak učinit včera vyjádřil Vojtěch Benda pro deník Právo. Upozornil, že prognóza ČNB počítá s nárůstem sazeb nad 3%, což znamená, že „zvyšování sazeb ještě není u konce“. Na příštím zasedání ČNB, které se koná těsně před vánočními svátky, 22.12., očekáváme, že by mohlo dojít ke zvýšení hlavní úrokové sazby o 75bb na 3,50%. Nicméně do té doby bude ČNB ještě vyhodnocovat příchozí informace, ať už ohledně vývoje pandemie, či jako dnes, vývoje inflace.

Odpoledne následuje zveřejnění inflace v USA, kde do statistiky žádná mimořádná opatření nevstupují, a výsledek by tak nemusel být nikterak překvapivý. Čeká se zvýšení míry inflace z 6,2 % na 6,8 %, což by znamenalo nejvyšší hodnotu od 80.let. To jistě vyvolá zájem u široké veřejnosti, a vývoj inflace by tak nemusel vyvíjet tlak jen na Fed, ale čím dál více i na zákonodárce. Fed před dnešním zveřejněním stihl komunikovat změnu pohledu na inflaci, kdy Powell navrhl opustit pojem „transitory“ neboli „přechodná“ inflace. Nově se tak Fed více soustředí na rizika inflace než na rizika pomalého zotavení na trhu práce. Jeho měnověpolitické zasedání se koná již příští týden (15. 12.), kde očekáváme oznámení zvýšení tempa taperingu – tempa snižování nákupu aktiv. Důvodem je zmíněná vyšší inflace a pokroky na trhu práce, kdy by plné zaměstnanosti mělo být dosaženo v průběhu příštího roku. Program nákupu aktiv by tak mohl skončit již v Q1 2022, tedy o tři měsíce dříve, než jsme původně očekávali. To by Fedu poskytlo více flexibility v příštím roce, jelikož se nechal slyšet, že než dojde ke zvýšení sazeb, měl by nejprve dojet do konce program nákupu aktiv. S prvním navýšením úrokových sazeb počítáme v Q3 2022. Oproti tomu u ECB si na zvýšení ještě počkáme, patrně až na konec roku 2023.

Finanční trh je před zveřejněním klidný a vyčkává zveřejnění dat. Lze čekat rozkolísanost kurzu koruny a odpoledne také dolaru. Volatilita může být také na dluhopisovém trhu, především pak u výnosů státních dluhopisů s krátkodobou splatností. 


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová 

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.