Pražská burza se dostala mezi deset letos nejvýnosnějších burz světa, táhnou ji nahoru bankovní akcie i ČEZ. Akcie představují zajištění proti zdražujícím energiím i hypotékám, ale jen pro někoho

Hlavní ukazatel pražské burzy se v tomto týdnu ocitl v první světové desítce letos nejlépe zhodnocujících burz. Jen devět zemí světa vykazuje dle Bloombergu ještě vyšší dosavadní výkonnost svého primárního burzovního ukazatele než Česká republika (viz tabulka a obrázek níže). Pražské burze pomáhá k postupu do TOP 10 hlavně dramatické zvyšování úrokových sazeb v podání České národní banky a také nebývalý růst cen energií a emisních povolenek EU.  

Hlavní index pražské burzy, PX, zhodnotil letos od 1. ledna do včerejška celkově o 43,2 procenta. V přepočtu do korun se tedy jedná o desátou nejlepší celkovou výkonnost (tedy po zahrnutí dividend) mezi všemi primárními burzovními ukazateli světa. V EU je pak na druhém místě, po estonské burze, jež letos hlásí výkonnost jen nepatrně vyšší, 43,7 procenta.  

Pražské burze v globálním měřítku nadmíru svědčí to, že v jejím primárním indexu jsou silně zastoupeny bankovní tituly (Komerční banka, Erste Bank a Moneta) a také ČEZ. Bankovním akciím se totiž daří z důvodu zvyšování základní úrokové sazby v podání České národní banky, které je razantní také právě z celosvětového hlediska. Vyšší úroky ČNB umožňují bankám dosahovat vyšších rozdílů mezi úroky na svých půjčkách a úroky na přijatých vkladech, tedy vyšších úrokových výnosů. Ty se pak promítají ve zvýšené ziskovosti, která tedy znamená také vyšší výnos pro akcionáře bank. 

Akcie ČEZ zase rostou z rekordního vzestupu ceny emisních povolenek EU. Ty tento týden pokořily historický rekord, když předevčírem přesáhly cenovou úroveň dokonce 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Povolenky si musí nakupovat například uhelné či v menší míře plynové elektrárny, aby mohly elektřinu vyrábět. Zdražování povolenek tedy znamená růst cen elektřiny, a tudíž také růst ziskovosti podniků typu ČEZ.  

Lidé, kteří mají své peníze v akciích pražské burzy, se tedy poměrně vhodně zajišťují proti dvěma klíčovým výzvám letošního roku: zdražujícím energiím a rostoucím úrokům.  

Komu kvůli růstu úroků zdražuje hypotéka, ten se může zajistit investicí do bankovní akcie a vydělávat tak na tom samém růstu úroků. Kdo strádá kvůli rostoucím platbám za elektřinu či plyn, ten může investovat do akcií ČEZ a část těchto navýšených plateb si v podobě zhodnocování příslušných akcií a dividend „přihrát“ zpět.  

Potíž je v tom, že do akcií investují spíše celkově majetnější lidé. Lidé, kteří jsou zdražujícími energiemi, příp. rostoucími úroky zasaženi nejvíce, tj. nízkopříjmoví, se skrze akciové investování pochopitelně příliš zajišťovat nemohou. Což ovšem přispívá k rozevírání příjmových nůžek a nůžek bohatství v celé společnosti.   

Pořadí zemí s nejlépe vynášejícími burzami roku 2021  

(výkonnost jejich primárního burzovního ukazatele v období od 1. 1. do 9. 12. 2021, včetně dividend, v přepočtu do českých korun, v procentech) 

1. Mongolsko         124,3 
2. Zambie                110,4 
3. Abú Dhabí           92,9 
4. Srí Lanka             67,7 
5. Libanon               61,3 
6. Ghana                  51,1 
7. Argentina           47,8 
8. Kazachstán         46,2 
9. Estonsko             43,7 
10. Česko                   43,2 

Data: Bloomberg 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank