Rozbřesk: Ekonomika si vede lépe, než ČNB předpokládala, Fed opouští pohádku o dočasně vysoké inflaci

Dva měsíce po konci třetího kvartálu máme konečně možnost seznámit se s podrobnými – i když ještě ne se všemi – výsledky české ekonomiky. Růst HDP byl nakonec o něco málo lepší, než naznačoval bleskový odhad, což je s ohledem na situaci v automobilovém průmyslu docela malý zázrak.

Stačí si vzpomenout na letní situaci v automobilovém průmyslu reprezentujícího přibližně desetinu celé ekonomiky, která vedla k propadu produkce osobních automobilů o téměř 45 % (měřeno počtem vyrobených vozů). To se nemohlo neprojevit na výkonu celého průmyslu na jedné straně a exportu na straně druhé. Nakonec „díky“ výrobě na sklad se průmysl až tak výrazně nepropadl, nicméně hlavním hybatelem HDP se tak staly zásoby.

Těm na straně poptávky sekundovala spotřeba domácností, která se konečně vrátila na úroveň konce roku 2019. Za služby sice domácnosti stále ještě utrácely asi o 5 % méně, avšak nákupy zboží tento skluz už kompenzovaly.

Investiční aktivita byla v tomto období docela utlumená. Po jejím letmém vzedmutí ještě ve druhém čtvrtletí došlo k poklesu všech forem investic – bydlením počínaje, přes stavby, stroje až po dopravní prostředky. Doba koronavirová tak zatím investiční aktivitě v důsledku zvýšených rizik a nejistot nepřeje. Navzdory přetrvávajícímu napětí na trhu práce, které v „normálních“ dobách může fungovat jako katalyzátor investic, nebo do té doby ještě relativně levných úvěrů. Růst na nabídkové straně obstaraly služby, konkrétně tedy především odvětví zahrnující obchod, dopravu a oblast HORECA.

Výsledky ekonomiky výrazně překonaly očekávání ČNB, respektive její listopadovou prognózu počítající s o jeden procentní bod slabším růstem HDP, a to především díky rychlejší spotřebě domácností a vlády. V případě investic však výsledky zůstaly daleko pod očekávání centrální banky. Na závěr snad už stačí připomenout, že v závěru roku by už měl HDP podle ČNB propadnout o více než jedno procento v důsledku problémů v dodavatelských řetězcích, zatímco zpřísňování protipandemických restrikcí by mělo zůstat bez ekonomických následků.


*** TRHY ***

Koruna

Koruna v průběhu včerejšího obchodování posilovala – podobně jako ostatní měny v regionu – a po čase se tak vrátila k hranici 25,50 EUR/CZK. Poté, co ji minulý týden vylekala zpráva o nové mutaci koronaviru, se začíná situace normalizovat, nicméně trhy stále počítají s pomalejším růstem sazeb ČNB, než předpokládaly ještě před několika dny. V tomto případě spíše než covid zafungoval umírněný komentář guvernéra.

Zahraniční forex

Americká centrální banka opouští pohádku o dočasnosti vysoké inflace a začíná se připravovat na zvyšování úrokových sazeb, které může začít již na konci prvního kvartálu příštího roku. Alespoň v tomto duchu se odehrálo včerejší vystoupení šéfa Fedu v americkém senátu, které bylo nezpochybnitelně jestřábí. Powell uvedl, že na prosincovém zasedání se centrální bankéři budou bavit, kterak urychlit konec nákupů dluhopisů. Zajímavé přitom je, že eurodolar na jasně jestřábí Powellova slova nereagoval (což konec konců platilo i na rekordně vysokou inflaci v eurozóně - v listopadu dosáhla 4,9 % meziročně).

Dnes si svoje vystoupení J. Powell v kongresu zopakuje, ale dramatická překvapení jako včera již nečekejme. Důležitější však pro trh mohou být data z amerického trhu práce (ADP report) a podnikatelská nálada z průmyslu (ISM). Oba indikátory budou zřejmě velmi silné a mohou podpořit dolar.

Polská inflace také v listopadu překvapila velmi vysokým číslem, takže NBP bude muset příští týden opět agresivně utáhnout měnovou politiku. Meziroční míra inflace totiž minulý měsíc vzrostla o 1 %, což v meziročním vyjádření reprezentuje hodnotu 7,7 %. Ačkoliv pozitivní inflační překvapení jde tentokrát především za energií a pohonnými hmotami, tak takovou vysokou inflaci polská centrální banka bude těžko tolerovat. To se také projevilo v prvních komentářích členů Výboru pro měnovou politiku, které byly jednoznačně jestřábí. Skutečná inflace se totiž pohybuje nad nedávno zveřejněnou inflační prognózou, která na posledním zasedání vedla k velmi překvapivému zvýšení oficiálních úrokových sazeb o 75 bazických bodů. Vezmeme-li však v úvahu velmi vysoké listopadové inflační číslo a další příznivá makro data (HDP za třetí kvartál či silné říjnové údaje), tak se nám jeví náš původní odhad růstu sazeb NBP v prosinci o 50 bazických bodů jako velmi umírněný. Spíše očekávejme, že NBP zareaguje jestřábím způsobem, což může znamenat zvýšení oficiální sazby o 100 bodů.