V míře zaměstnanosti byl Plzeňský kraj třetí - Míra zaměstnanosti v kraji se meziročně mírně snížila
Míra zaměstnanosti v kraji se meziročně mírně snížila v důsledku zhoršené epidemiologické situace. I tak si Plzeňský kraj dokázal udržet významné postavení v míře zaměstnanosti, která byla v porovnání s ostatními kraji na třetím místě. Nejvíce osob bylo zaměstnáno v odvětví zpracovatelského průmyslu. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla a Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji umístil na páté pozici.
Podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) bylo v Plzeňském kraji ve 2. čtvrtletí 2021 zaměstnáno 289,7 tis. osob. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet zaměstnaných osob snížil o 3,9 tis. osob. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších) meziročně klesla z 58,9 % ve 2. čtvrtletí 2020 na 58,1 %. V rámci mezikrajského porovnání byla míra zaměstnanosti dosažená v Plzeňském kraji třetí nejvyšší po Hl. městě Praze (62,9 %) a Středočeském kraji (59,4 %). V porovnání s Českou republikou byla hodnota tohoto ukazatele vyšší o 0,5 procentního bodu. Nejnižší míra zaměstnanosti byla zaznamenána v Karlovarském kraji (54,7 %).
Ve 2. čtvrtletí 2021 dosáhl počet nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji 10,2 tis. osob. Oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 4,9 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných na pracovní síle) dosáhla 3,4 % a v porovnání s ostatními kraji byla pátá. Oproti stejnému období v minulém roce vzrostla o 1,6 procentního bodu. Na meziročním růstu nezaměstnaných se významnou mírou podílela nepříznivá situace související s pandemií COVID–19.
Nejnižší obecná míra nezaměstnanosti (1,8 %) byla dosažena v Královéhradeckém kraji, nejvyšší obecnou míru nezaměstnanosti (5,4 %) měl Karlovarský kraj. Obecná míra nezaměstnanosti byla v Plzeňském kraji oproti ČR vyšší o 0,4 procentního bodu.
Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu osob 15letých a starších) činila v Plzeňském kraji 60,2 % a v porovnání s ostatními kraji byla třetí nejvyšší. Meziročně se snížila o 0,2 procentního bodu, oproti ČR byla vyšší o 0,8 procentního bodu. Nejvyšší dosažená míra ekonomické aktivity (64,5 %) byla v Hl. městě Praze a nejnižší (57,2 %) ve Zlínském kraji.
Struktura zaměstnaných podle vzdělání byla v Plzeňském kraji v porovnání s ČR vyšší v základním vzdělání o 3,6 procentního bodu a ve středním vzdělání bez maturity o 2,3 procentního bodu. Podíl zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou tvořil 36,9 % z celkového počtu zaměstnaných a byl shodný v kraji i v ČR. Podíl zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním byl v Plzeňském kraji oproti ČR nižší o 6,0 procentních bodů.
Nejvyšší podíly zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním byly zaznamenány v Hl. městě Praze (50,5 %) a Jihomoravském kraji (30,6 %), naopak nejnižší podíly byly v krajích Karlovarském (14,3 %) a Ústeckém (16,7 %). Plzeňský kraj patřil ke krajům s nižším podílem zaměstnaných s vysokoškolským vzděláním (21,4 %). V porovnání s ostatními kraji se v tomto ukazateli umístil až na desátém místě.
Nejnižší podíly zaměstnaných se základním vzděláním byly evidovány v Hl. městě Praze (1,6 %) a v Královéhradeckém kraji (2,8 %), naopak nejvyšší v krajích Karlovarském (9,6 %) a Ústeckém
(8,7 %). Plzeňský kraj měl třetí nejvyšší podíl zaměstnaných se základním vzděláním, a to 7,8 %.
Nejvyšší podíl zaměstnaných dle věkových skupin v Plzeňském kraji (38,8 %) byl ve věku 45–59 let. Druhou nejčetněji zastoupenou skupinu (37,5 %) tvořili zaměstnaní ve věku 30–44 let. Ve věku nad 65 let bylo zaměstnáno 3,3 % osob. Nejvyšší podíl zaměstnaných ve věku 15–29 let byl ve Zlínském kraji (14,7 %), nejnižší pak v kraji Jihomoravském (12,6 %). Ve věkové skupině 65 let a více byl zaměstnán nejvyšší podíl osob v Hl. městě Praze (5,3 %) a nejnižší podíl v Pardubickém kraji (1,8 %).
V Plzeňském kraji bylo podle odvětví CZ–NACE nejvíce zaměstnaných osob ve Zpracovatelském průmyslu (33,4 %) a ve Velkoobchodu a maloobchodu a opravě motorových vozidel (10,1 %). Nejvyšší meziroční nárůst zaměstnaných byl zaznamenán v odvětví Stavebnictví o 4,1 tis., naopak nejvyšší pokles o 6,4 tis. osob v odvětví Zpracovatelského průmyslu.
Podíl osob zaměstnaných podle jednotlivých sektorů dosáhl: v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví a rybolov) 3,3 %, v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví) 44,6 % a v terciárním sektoru (služby) 52,2 %. Podíl osob zaměstnaných v jednotlivých sektorech byl v Plzeňském kraji oproti ČR vyšší v primárním sektoru o 0,8 procentní bod a v sekundárním sektoru o 7,3 procentních bodů, zatímco v terciárním sektoru byl nižší o 8,0 procentních bodů.
Nejvyšší podíly zaměstnaných osob podle sektorů byly zaznamenány: v primárním sektoru v Kraji Vysočina (6,1 %), v sekundárním sektoru v Libereckém kraji (49,1 %) a v terciárním sektoru v Hl. městě Praze (82,5 %).
Meziroční růst nezaměstnanosti souvisel s poklesem počtu zaměstnanců v primárním a terciárním sektoru. V primárním sektoru se počet zaměstnaných snížil o 1,2 tis. zaměstnaných a v terciárním sektoru o 3,7 tis. zaměstnaných. Naopak v sekundárním sektoru se počet zaměstnaných zvýšil o 1,2 tis. zaměstnaných.
Struktura nezaměstnaných podle vzdělání byla v Plzeňském kraji v porovnání s ČR vyšší u osob se základním vzděláním a bez vzdělání (o 6,5 procentního bodu), se středním vzděláním bez maturity byla nižší o 12,7 procentního bodu a se středním vzděláním s maturitou vyšší o 5,3 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných s vyšším a vysokoškolským vzděláním byl v Plzeňském kraji oproti průměru za ČR vyšší o 0,9 procentních bodů.
Vývoj od roku 2016
Obyvatelstvo ve věku 15 let a více se v porovnání s 2. čtvrtletím 2016 zvýšilo o 8,4 tis. osob. Počet obyvatel v Plzeňském kraji rostl díky migraci cizinců. V rámci mezikrajského porovnání byl podíl cizinců na obyvatelstvu v Plzeňském kraji třetí nejvyšší. Ekonomická aktivita byla v porovnání s 2. čtvrtletím 2016 vyšší o 3,6 tis. osob. K růstu ekonomické aktivity přispěli zaměstnaní, jejichž počet se zvýšil o 3,9 tis. osob. V rámci časové řady od roku 2016 byl počet nezaměstnaných ve 2. čtvrtletí 2021 druhý nejvyšší. Nejnižší počet nezaměstnaných byl zaznamenán ve 2. čtvrtletí 2019 a činil 3,1 tis. V porovnání s tímto obdobím vzrostl počet nezaměstnaných ve 2. čtvrtletí 2020 více než třikrát. Zvyšující se počet nezaměstnaných byl ovlivněn nepříznivou situací v důsledku pandemie COVID–19. Obecná míra nezaměstnanosti se oproti 2. čtvrtletí 2019 zvýšila o 2,3 procentního bodu. Situace se nevyvíjela příznivě v rostoucím počtu ekonomicky neaktivních obyvatel. Oproti 2. čtvrtletí 2016 vzrostl počet ekonomicky neaktivních ve 2. čtvrtletí 2021 o 4,8 tis. osob. Růst ekonomicky neaktivních obyvatel byl ovlivněn zejména stárnutím populace. Počet obyvatel ve věku 65 let a více se v rozmezí let 2016–2020 zvýšil o 9,5 %. Míra zaměstnanosti se oproti 2. čtvrtletí 2016 snížila o 0,2 procentního bodu.
Ve 2. čtvrtletí 2021 se oproti stejnému období roku 2016 snížil počet zaměstnaných v primárním sektoru téměř o 25 %, naopak počet zaměstnaných v sekundárním sektoru vzrostl o 5,2 %. Počet zaměstnaných v sekundárním sektoru se zvýšil především kvůli rostoucímu počtu zaměstnaných v odvětví Stavebnictví. V terciárním sektoru se počet zaměstnaných zvýšil velmi nepatrně, a to o 0,4 %. K růstu počtu zaměstnaných v tomto sektoru přispěli především zaměstnaní v odvětvích Zdravotní a sociální péče, Informační a komunikační činnosti a Profesní vědecké a technické činnosti.
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz