Izrael schválil po dlouhém období rozpočtového provizoria státní rozpočet

Ministr financí Avigdor Liberman uvedl, že hlavním důvodem absence řádného rozpočtu v minulých letech byl osobní zájem jednoho muže (tj. bývalého premiéra Netanjahua) připraveného obětovat celé izraelské hospodářství pro své osobní zájmy. Právě současný lídr opozice Netanjahu patří k největším kritikům nové vlády i rozpočtu. Nyní se však prokázalo, že vládnoucí koalice, jež zahrnuje pravicové, centristické a levicové strany a také islamistickou frakci, se dokáže v kritických momentech shodnout.

Rozpočet na rok 2021 dosáhl rekordní výše 609,1 mld. šekelů (4 263 mld. Kč), přičemž hlavním důvodem jsou výdaje spojené s pandemií COVID-19. Rozpočet na rok 2022 činí 573 mld. šekelů (4 011 mld. Kč). Schválení rozpočtu představuje důležité přeorientování finančních priorit v nadcházejících letech. Je založen na principech zefektivnění vládních operací, modernizace veřejných služeb, odstranění byrokratických překážek, posílení hospodářské konkurenceschopnosti, redukce stínové ekonomiky, posílení veřejné dopravy, energetické a technologické infrastruktury a investice do lidského kapitálu prostřednictvím integrace znevýhodněných vrstev populace do pracovního procesu. Některé hlavní reformy, které rozpočet přináší, jsou nastíněny níže. Mnohé z nich si kladou za cíl zvýšení konkurenceschopnosti v daných sektorech či usnadnění přístupu zahraničního zboží na trh a mohou tak představovat nové příležitosti pro export českého zboží.

• Reforma zemědělství

Hlavním cílem této reformy je odstranění bariér dovozu pro čerstvé zemědělské produkty a snížení spotřebitelských cen. Pětiletý plán zahrnuje postupné snižování dovozních cel a odstranění omezení na dovoz ovoce, zeleniny a vajec z Evropy. Postupně by tak mělo dojít ke snížení cen a ročním úsporám ve výši 2,7 mld. šekelů (19 mld. Kč) izraelským domácnostem. Reforma rovněž slibuje zvýšení dostupnosti sezónních zemědělských produktů po většinu roku, uvedlo Ministerstvo zemědělství.

Reforma zemědělského sektoru se rovněž dotkne léčebného konopí. Mělo by dojít ke zrušení omezení vývozu léčebného konopí a umožnění rozvoje legálního konopného průmyslu v zemi.

• Reforma udělování kosher certifikací

V současné době může ze zákona udělovat kosher certifikaci pouze Vrchní rabinát státu Izrael. Tato reforma by měla v rámci zefektivnění systému umožnit za podmínky dodržování přísných náboženských standardů soukromým košer certifikačním agenturám tyto certifikace rovněž vydávat. Přijatá legislativa je zaměřena na zvýšení konkurence s cílem snížit náklady pro podniky, které si chtějí kosher certifikaci obstarat. Současný systém udělování certifikátů je vnímán jako neefektivní a netransparentní. Nový systém má potenciál ušetřit izraelským spotřebitelům na 13,1 mld. šekelů (92 mld. Kč) ročně.

• Dopravní reforma

První část této reformy se týká veřejné dopravy. Došlo k vyčlenění prostředků ve výši 150 miliard šekelů (1 050 mld. Kč) na výstavbu několika linek metra, které propojí metropolitní oblast Tel Avivu s přilehlými městy. Dle Ministerstva dopravy tak dojde k ročním úsporám ve výši 26 až 34 miliard šekelů (182-238 mld. Kč) a vytvoření 125 000 nových pracovních míst. Výstavba by měla započít v roce 2025 a být dokončena v roce 2032. Plánuje se také zavedení rychlejších autobusových linek, výstavba nových cyklistických stezek a zlepšení podmínek pro chodce v centrech měst. Součástí dopravní reformy je také zavedení mýtného při vjezdu do Tel Avivu v hodinách dopravní špičky od r. 2024.

• Zvýšení věku odchodu do důchodu u žen 65 let

Izrael má v současné době jeden z nejnižších věků pro odchod žen do důchodu na světě (62 let), což ztěžuje starším ženám hledání práce. V průběhu příštích 11 let bude tato hranice postupně zvyšována na hodnotu 65 let. Očekává se, že reforma zvýší míru zaměstnanosti starších žen a sníží rozdíly v platech žen a mužů.

• Přechod na čisté energie

Izrael se nedávno připojil k zemím, které se zavazují k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Tento krok reviduje politiku předchozí vlády, která byla v otázkách snižování emisí méně ambiciózní. V rámci podpory přechodu na čisté energie dojde k posílení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, zvýšení podpory elektromobility, zvýšení investic do projektů zelené infrastruktury, včetně výstavby solárních zařízení.

Nela Brádleová, obchodní specialistka, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu