Jak provést nečekané, avšak holubičí zvýšení sazeb

Polská centrální banka se rozhodla reagovat na silné cenové tlaky a ve středu zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 40 bazických bodů na 0,5 %. Po odmítavém postoji bankovní rady k utažení měnověpolitických podmínek v předchozích měsících se situace stala neúprosnou a Polská národní banka musela uznat, že aktuální inflace není tvořena pouze přechodnými faktory. Nejenže určitou část rostoucích cen tvoří poptávkové faktory, u těch nabídkových bylo napříč světem třeba přehodnotit i jejich přechodnost.

Problémy s „úzkými hrdly“ a narušenými dodavatelskými řetězci budou trvat výrazně déle, než se v první polovině letošního roku očekávalo. To donutilo nejednu centrální banku přehodnotit svůj přístup k akomodativní měnové politice. Ta polská byla přesným příkladem centrální banky, která věřila v přechodnost inflačních tlaků, a proto se na středečním zasedání neočekávalo zvýšení sazeb. Inflace v září sice vyskočila na 5,8 %, ale vzhledem k ignorování vysokého tempa růstu cen v předchozích měsících trhy počítaly s tím, že ke zvýšení sazeb v Polsku dojde až na listopadovém zasedání, kdy bude zároveň zveřejněna aktualizovaná prognóza.

Pro trhy to tak bylo překvapení a zlotý skokově posiloval. Středeční obchodní seance na měnovém páru EURPLN byla velmi volatilní, když pár otevíral v okolí 4,61 EURPLN, aby v průběhu dopoledne oslabil nad 4,63 EURPLN, odkud se ve zbytku dne vydal na spanilou jízdu k hranici 4,55 EURPLN, kde se obchodoval ve večerních hodinách. Mimo nově nastavených úrovní pro úrokové sazby jsme se ve zveřejněném prohlášení mohli dočíst, že bankovní rada má menší obavy ohledně ekonomického růstu a situace na trhu práce v příštím roce. Dále pak, že pandemie již není tak značnou hrozbou, jako tomu bylo doposud, nebo že spirála rostoucích mezd a cen je skutečnou hrozbou, která by mohla mít za následek delší období vyšší inflace.

Netradiční způsob komunikace polské centrální banky, která pořádá tiskovou konferenci následující po měnověpolitickém zasedání až další pracovní den, nám zařídila další volatilní odpoledne na tomto páru. Zlotý v průběhu včerejška mírně posiloval k hranici 4,54 EURPLN, následně skokově oslabil k 4,59 EURPLN, a smazal tak prakticky všechny zisky, které si skokově připsal během středy po zveřejnění oznámení o zvýšení sazeb. Hlavním důvodem k tomu bylo velmi opatrné vyjádření guvernéra Glapinskeho. Ten nechtěl komentovat budoucí vývoj úrokových sazeb, což je naopak velký rozdíl od ČNB, která od prvního letošního zvýšení sazeb komunikovala velmi jestřábím tónem a trhy informovala o tom, že je ochotna zvyšovat sazby na každém dalším letošním zasedání. Taková rétorika se sice ani nedala od NBP čekat, nicméně středeční úrokový hike není tak jasným signálem ohledně započetí procesu úrokové normalizace, jako by možná bylo na místě.

Tato opatrná rétorika polské centrální banky může být i jistým taktizováním, jelikož NBP se netají tím, že ji vyhovuje slabší kurz polského zlotého. Podle včerejšího komentáře guvernéra aktuální kurz zlotého vůči euru podporuje polskou ekonomiku. Další devizové intervence jsou pak nadále ve hře, pokud trhy zachvátí vysoká volatilita. Z pohledu NBP tak lze brát včerejší tiskovou konferenci a kroky, ke kterým přistoupila ve středu, jako úspěšné, jelikož se povedlo zvýšit úrokové sazby, ale zároveň vyznít holubičím tónem, což v konečném důsledku znamenalo pouze minimální posílení zlotého.

Vzhledem k výši inflace a pomyslné hranici neutrálních sazeb je ale stále velmi pravděpodobné, že NBP bude na příštích zasedáních pokračovat ve zvedání sazeb, po vzoru svých kolegyň z Maďarska a České republiky. Aktualizovaná prognóza v listopadu s nejvyšší pravděpodobností ukáže na výrazně vyšší inflaci v roce 2023, která by dle předchozí prognózy měla být ve výši 2,4 %. Pro zlotý je toto po delší době dobrá zpráva a polská měna by tak v příštích kvartálech měla vůči euru posilovat, ač by její zisky měly být omezené i kvůli možným intervencím. Případné zakročení NBP se dá pravděpodobně čekat okolo hranice 4,50 EURPLN. Další, ač menší riziko pro zlotý, je proces konverzí hypoték denominovaných ve švýcarských francích do polské měny.

Z pohledu technické analýzy by v průběhu dneška měla být stropem hranice 4,60 EURPLN, kde se nachází psychologická hranice, přes kterou se kurz zpravidla dostává složitěji. Na aktuálních hodnotách se také nachází hranice odporu, konkrétně se jedná o hranici 4,5920 EURPLN, kde se nachází 38,2% úroveň Fibonacciho retracementu z vlny zářijového oslabení zlotého. Nadále pak v posílení zlotého mluví i klesající trendová linie v rámci oscilátoru RSI, poblíž které se momentálně nacházíme a od které se kurz v předchozích dnech odrážel.

 Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

David Jansa

Vystudoval obor finance na Fakultě financí a účetnictví VŠE. V rámci zahraničních pobytů studoval rok a půl v USA na Arizona State University a ve Wisconsinu. Jako proprietary trader se specializuje na obchodování na devizovém trhu, investice do komodit, akcií a ETF. Mezi jeho záliby patří cestování, sport, a kresba.

 

Roklen

Investiční skupina Roklen propojuje finanční svět s moderními technologiemi. Provozuje ekonomický portál Roklen24, online směnárnu měn RoklenFx a crowdfundingovou platformu Fundlift spojující rostoucí firmy s investory.

Více informací na https://www.roklen.cz/roklenfx/.