Prohlášení ČR k postupu obnovy hospodářství v návaznosti na pandemii COVID-19 a Zelenou dohodu pro Evropu
ČR si je vědoma potřeby rychlé obnovy hospodářství a nutnosti návratu lidí do života bez omezení způsobených pandemií COVID-19. Měli bychom společně hledat řešení, která nám umožní naplňovat vysoké environmentální ambice a současně podpoří konkurenceschopnost Evropy, její ekonomiku, investice a tvorbu nových pracovních míst.
Realizace některých cílů Zelené dohody pro Evropu může být příležitostí k efektivnímu procesu obnovy hospodářství, nicméně je důležité směřovat ke společným environmentálním závazkům globálně, nejen ze strany EU.
ČR i nadále podporuje dlouhodobý cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, tak jak je formulován v Závěrech Evropské rady z 12. prosince 2019. Ovšem, vzhledem ke značným ekonomickým a sociálním dopadům aktuální krize na členské státy, které navíc stále ještě nelze v plném rozsahu dohlédnout a které se budou lišit vzhledem k rozdílům ve struktuře ekonomik těchto států, požaduje ČR oddělit diskusi o přípravě podpůrných opatření na oživení ekonomiky od diskuse o navyšování klimaticko-energetických cílů k roku 2030. Pro odpovědné rozhodnutí v otázce cílů k roku 2030 je nejprve nezbytné kvantifikovat skutečné dopady probíhající pandemie na hospodářství členských států a EU jako celku. Dopadové studie také musí odpovědět na otázky, co budou navržené cíle znamenat z pohledu environmentálního, ekonomického i sociálního. Teprve pak bude možné zahájit diskusi o případných nových cílech
k roku 2030, které budou nejen ambiciózní, ale především realistické, aby nedošlo k vážným dopadům na konkurenceschopnost členských států i EU jako celku.
Obnova ekonomiky bude vyžadovat enormní investice z evropských, národních i soukromých zdrojů. Obnova, resp. transformace hospodářství urychlená odstraňováním dopadů pandemie, bude mít v různých oblastech různou náročnost a bude komplikovaná především pro chudší, silně průmyslové nebo strukturálně postižené regiony. Specificky doporučujeme zaměřit se na sektory, které mají v jednotlivých členských státech klíčový význam. Je proto zásadní zachovat prostředky určené pro kohezi, a to včetně investic, které budou směrovány v souladu s návrhy Zelené dohody pro Evropu mimo jiné do následujících oblastí:
∙ výstavby „zelené“ infrastruktury a podpory čisté mobility;
∙ renovace budov;
∙ zvyšování energetické účinnosti;
∙ podpory zdrojů energie, která umožní dosažení klimatické neutrality do roku 2050;
1
∙ podpory oběhového hospodářství a odpovědného zadávání veřejných zakázek.
Vedle nastartování hospodářství a přechodu ke klimatické neutralitě bude třeba masivně investovat do opatření posilujících odolnost ekonomik a celé společnosti na probíhající změnu klimatu – zejména do boje se suchem (retence vody v krajině, zajištění pitné vody pro občany, péče o půdu, podpora biodiverzity, posílení adaptace lesů a podpora udržitelného hospodaření v lesích, aj.).
Zároveň je nezbytné výrazně urychlit přípravu a připravenost Fondu (a mechanismu) pro spravedlivou transformaci. Regiony, pro které je určený, patří mezi ekonomicky nejzranitelnější – kromě hospodářské transformace na ně dopadají i následky probíhající krize. Současně vzhledem k rozdílným podmínkám členských států, daným strukturou hospodářství či zeměpisnou polohou, je třeba zachovat technologickou neutralitu jejich energetických zdrojů,
s podmínkou efektivity souvisejících investic. Investice by měly přispívat k rozvoji členských států, zlepšení života jejich obyvatel a zároveň naplňovat evropské a globální cíle. V případech, kde je to možné, by k ekonomické obnově pomohlo zjednodušení administrativy,
urychlení schvalování projektů a hledání nejvhodnějších forem financování projektů.
ČR, i v návaznosti na zkušenost s pandemií, vnímá důležitost diskuze o nových ekonomických opatřeních, která mají pomoci zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu a mohou tím podpořit zaměstnanost a zvýšit strategickou odolnost EU v řadě oblastí, a to vše při sledování plnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Významnou roli při obnově evropské ekonomiky, vč. české, a realizaci klimatických cílů sehraje i globální obchod s důrazem na diverzifikaci dodavatelů a využití environmentálních kapitol obchodních dohod. Zároveň, v zájmu snížení závislosti na dovozu surovin, je nutné postoupit dále v zavádění oběhového hospodářství, zejména v nahrazení primárních surovin za druhotné či v zajištění podpory lokálních řešení a inovací ve všech odvětvích hospodářství.
Vítáme v tomto kontextu výstupy videokonference členů Evropské rady dne 23. dubna a očekáváme, že připravovaný Plán hospodářské obnovy EU bude založen na obnově hospodářského růstu podpořené investicemi, fungováním vnitřního trhu a konvergencí, a že bude připraven v úzké spolupráci s členskými státy. Jedině tak bude odpovídat skutečným potřebám občanů EU v této bezprecedentní situaci, které momentálně všichni čelíme.
2
Poslední zprávy z rubriky Životní prostředí:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz