5 překvapení po zasedání ČNB
ČNB v poslední zářijový den v souladu s očekáváním zpřísnila měnovou politiku. To překvapením nebylo – vyšší inflace, neposilující koruna, růst inflace v eurozóně a rostoucí inflační očekávání v ČR nenechaly strážcům cenové stability z Příkopů moc jiných možností. Jinak se ale jednalo o jedno z nejdramatičtějších a nejpřekvapivějších měnově-politických rozhodnutí v moderní historii ČR. Proč?
Zaprvé, velikost pohybu. Růst
sazeb o třičtvrtě procentního bodu je krajně nezvyklý (naposledy byl podobný /
větší pohyb někdy koncem 90. let) a ukazuje na dvě věci: paniku a odhodlání.
Paniku z toho, že inflační vývoj je mnohem horší, než si ČNB myslela, a
odhodlání nespoléhat (jako FED nebo ECB) na to, že inflace nějak odejde, ale něco s ní dělat.
Vzhledem (slovy Friedmana) ke „dlouhým a proměnlivým zpožděním“,
kterými je vliv monetární politiky na reálnou ekonomiku prostoupen, nešlo ČNB
ani tak o zajištění, že inflace rychle klesne, jako spíše o vyslání zprávy,
že vyšší inflací nemá v ČR místo.
Zadruhé, politické reakce a
celková politizace měnové politiky. Nenazýval bych to (zatím) přímo
„erdoganizací“ české měnové politiky, ale již před zasedáním jsme pozorovali
verbální tlak na nezávislost centrální banky (návštěva A.Schillerové
v ČNB, komentáře premiéra v médiích). Po zasedání jsme zase byli
svědky iracionální radosti opozice nad centrální bankou učiněným krokem. Ani
v dobách, kdy byl pro bulvár M. Singer tím,
kdo (skrze intervence proti koruně) „vše zdražil“ a kdy se do něj opřel V.Klaus,
nebyla měnová politika takovým tématem jako včera. Vím, budou volby.
Zatřetí, rozkol v ČNB. Ano,
i v minulých dobách seděli v Bankovní radě měnově-političtí renegáti,
kteří nešli s davem (vzpomeňme třeba E. Zamrazilovou a její jestřábí postoje
v letech 2010-2012), ale aby dvojice členů BR ČNB trvala na ponechání
nulových sazeb v situaci, kdy zbytek Rady chce zpřísnění o třičtvrtě
procentního bodu, je krajně nezvyklé. Komunikace směrem z ČNB může
v dalších měsících být hodné rozporuplná.
Začtvrté, neposilující koruna.
Navzdory překvapivě velkému skoku ČNB a tomu, že trh čeká, že sazby za rok
budou o dalšího 1,5 procentního bodu výš, posílila koruna jen ke 25,30,
což je pod úrovní, na které jí ČNB dle poslední prognózy „chce“ v právě
začínajícím čtvrtletí (25,10) nebo v prvním čtvrtletí příštího roku
(24,75) vidět. Koruně dle mého škodí velice špatná rozpočtová politika, útoky
na nezávislost ČNB i trvající překoupenost jako dědictví devizových intervencí.
Na posilující korunu přitom ČNB spoléhá při krocení inflačních tlaků. A
nedojde-li k němu, budou sazby muset nahoru ještě výrazněji.
Zapáté, stabilní dluhopisové
výnosy. Vzhledem k růstu sazeb (když už tedy ne kvůli růstu inflace) bych
čekal, že na dluhopisovém trhu budeme svědky výprodejů. Pětileté dluhopisy jsou
však celkem stabilní, a to i navzdory rostoucím sazbám úrokových swapů.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a. s.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz