Dnes zasedá ČNB, připraveni na překvápko?

Finanční trh očekává zvyšování na každém z letošních zasedáních = na konci roku repo na 2 %. V polovině roku 2022 už trh čeká sazby na cca 2,5 procentech.

Se srpnovou prognózou ČNB byla konzistentní celková inflace ve 4Q na 3,1 % a jádrová 3,5 % ve 3Q. Skutečnost: celková 3,4 % a jádrová 4,0 %. Ve 4Q pak ČNB čekala celkovou inflaci na 3,8 %. Spíše se bude blížit k pěti procentům. Ospravedlňuje inflace vyšší o procentní bod sazby vyšší o 50 bodů na konci tohoto roku ve srovnánís prognózou? A o 75 % v polovině roku? Teorie měnověpolitických pravidel říká, že sazby musí růst víc, nežje inflační rozdíl.

V praxi strašně moc záleží na charakteru inflace. Skutečně vyklesají ceny plynu a tím i elektřiny po spuštění Nordstream 2? Vyklesají ceny námořní dopravy a čipy budou opět dostupné? Bude další vláda provádět konsolidaci veřejných financí? Začnou firmy masivně investovat a sníží se díky robotizaci tlak na růst mezd? A především: budou inflační očekávání lidí a podniků ukotvena na dvou procentech navzdory tomu, že inflace je tak vysoko na cílem? Potom ČNB může věřit, že inflace začne vyklesávat sama o sobě v příštím roce a není potřeba zmatkovat. 

ČNB, podobně jako my všichni ostatní, neví, jak přesně se svět bude vyvíjet. Každopádně nyní to vypadá, že mnoho z dočasných faktorů má delší trvání, než se na začátku předpokládalo. Takže „Pozor!“ Navíc lidi v ČR jsou na inflaci citliví, na TV Nova jede série o zdražování, do politické kampaně se dostalo heslo „Babišova drahota“. 

Ukotvení inflačních očekávání může dostat dost na frak. Podle průzkumu ČSÚ se inflace obává téměř polovina lidí. Podle průzkumu Eurobarometr je veřejný dluh a inflace největším strašákem Čechů. ĆNB si riziko rozvolnění inflačních očekávání uvědomovala už v srpnu a zkusila si spočítat, co by to znamenalo (voz obrázek): inflace na 4 % na začátku roku 2022. V tomto případě by sazby vzrostly nad 3 %. Připomínám, že na začátku roku 2022 bude inflace spíše poblíž 5 %. Takže 3-3,5 procenta.

Pro ČNB bude klíčové, jak budou probíhat mzdové vyjednávání a zda se „dočasné“ inflační faktory potvrdí býti dočasnými. Znamená to dostat sazby na 2-2,25 do 1Q22 a pak na základě vyhodnocování rizik sazby dál zvyšovat.

K tomu přidejme ještě korunu. Ta by měla být podle prognózy ČNB na konci tohoto roku na 25,1 CZK/EUR. Jde především o předpoklad než o prognózu. Aktuálně je koruna mírně pod 25,5. Pokud koruna nebude posilovat k 25, tak bude muset ČNB opět více zvyšovat sazby (nad svou prognózu). Centrální banka tuší, že zvýšení sazeb o 50 bodů dneska s korunou moc nehne. Protože trh počítá se výrazným zvyšováním sazeb a stejně se koruna drží poblíž 25,5 CZK/EUR. Takže jsou tři možnosti. Smířit se s tím, že koruna moc s inflací nepomůže a postupně sazby zvyšovat více. Překvapit trh. Anebo dodat jiný impulz. Jiný impulz může být například rozhodnutí o prodeji výnosů z devizových rezerv. Ročně by se mohlo jednat zhruba o 100 mld. CZK. To není mnoho, překoupenost koruny to nijak výrazně nesníží, ale nějaký impulz o posílení o 20-40 haléřů by to mohlo být. Pamatujte, že 25 haléřů je cca jako 25 bodové zvýšení sazeb. ČNB by mohla rozhodnout i prodávat nejen výnosy z rezerv, ale i samotné rezervy. Tohle je trochu hra s ohněm a tam ještě bankovní rada není. 

Pokud by chtěla ČNB pohnout s korunou, tak by se mohla snažit překvapit trh. A zvýšit sazby dneska rovnou o 75 bodů. Argumentace by mohla být: stejně chceme zvyšovat i na dalších zasedáních, tak na co čekat. Navíc neočekávané rozhodnutí s dostatečně jestřábím vystoupením na tiskovce by mohlo korunu přitlačit k 25 CZK/EUR…

Každopádně ve 14:30 budeme znát dnešní rozhodnutí. 

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny