ČNB ve čtvrtek zvedne klíčovou sazbu o výrazných 50 bb na 1,25 % (Týdenní zpráva z finančního trhu)

ČNB ve světle aktuální vysoké inflace a hrozbě jejího přelití do inflačních očekávání zvýší ve čtvrtek svou klíčovou sazbu o výrazných 50 bb. Takovýto vzestup byl naposledy zaznamenán v roce 1998. Další akceleraci inflace zřejmě uvidíme v zářijových datech z eurozóny. Z hlediska sentiment indikátorů předpokládáme jejich zářijové zlepšení. Z globálního kalendáře bude ve světle zpomalování tamního hospodářského růstu a zhoršování pandemické situace sledován čínský PMI, který bude publikován ve čtvrtek.

Utahování domácí měnové politiky zrychluje

Finanční trhy vstupují do nového týdne v zádech s odhady výsledků německých parlamentních voleb. V těch vítězí sociální demokraté – SPD (25,7 %) těsně před křesťanskými demokraty – CDU/CSU (24,21 %), Zelenými (14,8 %), liberálními demokraty – 11,5 %) a protiimigrantskou AfD (10,3 %). Přepokládáme, že politická jednání ohledně nové vlády se potáhnou. Dopady jednotlivých variant výsledků do finančních trhů jsme diskutovali v tomto reportu https://bit.ly/3hGOPuI. Na základě volebních výsledků připadají v úvahu tyto koalice: „semafor“ (SPD, FDP a Zelení), „Jamajka“ (CDU/CSU, FDP a Zelení), „Keňa“ (CDU/CSU, SPD a Zelení) nebo „Německo“ (CDU/CSU, SPD a FDP). Z ekonomických dat se tento týden z Německa dočkáme snížení počtu nezaměstnaných (podle našeho odhadu o 25 tisíc), když se dále zlepšuje situace zejména ve službách.

Inflace v eurozóně z meziročního pohledu dále zrychluje, HICP podle našeho odhadu akceleroval tempo svého růstu ze srpnových 3,1 % na zářijových 3,3 %, když vzestup je tažen hlavně rychle stoupajícími cenami energií. Zdražování je ale patrné napříč spotřebitelským košem. Jádrová inflace se podle nás zvedla v září zvedla proti srpnu o 0,2 pb na 1,8 % y/y. Srpnový měnový přehled ukáže na zrychlení meziroční dynamiky peněžní zásoby (na srpnových 7,8 %), úvěrová aktivita ale zůstane podle nás slabá (kolem 3 % y/y). V minulém týdnu zveřejněná vyšší spotřebitelská důvěra v eurozóně je příslibem lepších dat i z ostatních sektorů.

Tuzemskou událostí číslo jedna tohoto týdne je čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice. Přestože se bude jednat o zasedání, kde nebude představena nová prognóza, ale pouze vyhodnocována ta srpnová, je zřejmé, že se můžeme těšit na zrychlení utahování měnových podmínek. Aktuální inflace (4,1 % za srpen) se nachází celý procentní bod nad předpokladem ČNB a vzhledem ke vzlínajícím inflačním očekáváním je na místě předpokládat zvýšení klíčové dvoutýdenní reposazby o 50 bb na 1,25 %. To je výsledek, se kterým počítá trh i analytický konsensus. Klíčové bude, jak se případně centrální bankéři vyjádří k vývoji ve zbytku roku, i když tady se zřejmě budou odkazovat na novou prognózu, kterou budou mít na jednání počátkem listopadu k dispozici. My i na tomto jednání čekáme vzestup sazeb o 50 bb a na prosincovém pak o 25bb. Dvoutýdenní reposazba tak podle nás bude koncem roku činit 2,00 %. Podrobněji k tomu, jak vidíme vývoj v měnové politice, se věnujeme v publikaci ČNB Focus zde https://bit.ly/39g0dJq.

S rychlým utahováním měnové politiky trh počítá, prostor pro posilování koruny tak vnímáme jako omezený. Úroveň 25,30 CZK/EUR stále působí jako siná úroveň technické podpory a její zdolání by vyžadovalo opravdu velmi jestřábí signál ze strany ČNB. Z pohledu ekonomických dat tento impuls zřejmě očekávat nelze. Závěrečné čtení národních účtů za Q2 21 včetně sektorových účtů zřejmě potvrdí příběh, který poskytla již publikovaná předběžná data. Druhé čtvrtletí je již navíc hluboká minulost. Zářijový PMI průmyslové aktivity v souladu s vývojem v regionu zřejmě poklesne, když opětovně poukáže na přetrvávající problémy s nedostatkem materiálu a dalších vstupů do výroby resp. jejich zdražováním. Přetrvávajícím problémem je i nedostatek pracovních sil.

Čínská Evergrande vystrašila finanční trhy

Minulý týden se pro globální finanční trhy, zejména akciové, stala strašákem krachující čínská developerská firma Evergrande. Ta je totiž tak velká, že má systémový charakter a její případný neřízený krach vyvolal na trzích vzpomínky na Lehman Brothers. Zejména světové akciové indexy tak byly v první polovině minulého týdne po tlakem. Díky patrné snaze čínských autorit nechat si problém přerůst přes hlavu bylo ve druhé polovině týdne na trzích cítit určité uvolnění napětí. O co volatilnější ale byly akciové trhy, o to klidnější byl měnový pár euro/dolar. Potenciální čínské problémy se týkají ve finále obou ekonomik – USA i eurozóny. Ve výsledku tak skončilo euro vůči dolaru minulý týden v blízkosti pondělního zahajovacího kurzu. Zářijové předstihové indikátory zaznamenaly zhoršení na obou stranách Atlantického oceánu. Je patrná obava z další vlny pandemie, průmyslníci se stále více obávají o dodávky surovin a materiálů a výši jejich ceny. Zvyšující se inflaci pak již začínají negativně vnímat i spotřebitelé.

Zasedání FOMC v minulém týdnu tak asi ne překvapivě vyznělo mírně jestřábím tónem. Pokud progres v ekonomickém vývoji půjde, jak členové FOMC očekávají, bude program odkupu aktiv ukončen v polovině příštího roku. Jeho zahájení může být podle nás oznámeno již na dalším zasedání počátkem listopadu. Zvýšení sazeb nepřijde dříve, než bude program ukončen. Již polovina z 18 členů ale předpokládá, že to bude v roce 2022. Nová ekonomická projekce Fedu výrazně zvýšila letošní očekávanou inflaci na 4,2 % (z předchozích 3,4 %), pro rok 2022 ale předpokládá deceleraci na 2,2 %. Nadále tedy vnímá současné inflační tlaky jako dočasné. Hospodářský růst byl pro letošek snížen na 5,9 % (z původních 7,0 %), příští rok by podle centrální banky měla ekonomika růst tempem 3,9 % (zvýšení z dříve předpokládaných 3,3 %).

Česká koruna nakonec vůči euru v minulém týdnu nepatrně oslabila, mezi regionálními měnami ale vyčnívala. Maďarský forint ztratil za pouhý týden více 1,2 %, polský zlotý zhruba polovinu. Regionálním měnám samozřejmě nesvědčila rozjitřená atmosféra kvůli Evergrande, maďarský forint podpořila tamní centrální banka, která zvedla sazby v menším než očekávaném rozsahu, polský srpnový průmysl pak byl varováním i pro ten český, který bude zveřejněn v příštím týdnu. Za úspěchem české měny, která se v průběhu čtvrteční seance krátce dostala pod 25,35 CZK/EUR stály zejména výstupy členů bankovní rady ČNB. Před zasedáním v tomto týdnu se, zdá se, zformovala většina pro zvýšení sazeb o 50 bb. A právě atraktivní úrokový diferenciál je v současné době ochranným štítem koruny před ataky negativních šoků ze zahraničí. Samotný závěr minulého týdne kurz vrátil nad 25,40 CZK/EUR, když zářijový konjunkturální průzkum ukázal na znatelné zhoršování nálady spotřebitelů i podnikatelů (podrobněji náš komentář zde https://bit.ly/2XSJXMk).