Ochlazování globálního ziskového boomu

Klasický akciový cyklus probíhá tak, že na jeho počátku táhnou ceny akcií nahoru valuace (roste poměr cen a zisků PE). Valuace následně korigují, zatímco se zvedá ziskovost (roste E, PE stagnuje, či klesá). Co se děje nyní se zisky na globálních trzích a jaký je výhled? Téma dnešní úvahy spolu s pohledem na dlouhodobější historický kontext.

1 . Globální cyklus: Následující graf ukazuje vývoj zisků společností obchodovaných na globálních akciových trzích. A BofA má model, který tyto zisky historicky kopíruje a který předpovídá znatelné ochlazení tempa růstu:


Zdroj: Twitter

Hned po finanční krizi 2008 rostly zisky podobným raketovým tempem, jako doposud. Model BofA naznačující ono růstové ochlazení pak v podstatě predikuje, že i v následujících měsících nastane podobný vývoj, jako po roce 2008. Tehdy se přitom tempo růstu globální ziskovosti po prvotní vlně potácelo cca kolem nuly. Model BofA sahá dopředu jen pár měsíců a nakonec bude záležet hlavně na tom, kolem jakého čísla se bude modrá křivka potácet v následujících letech. Téma možného opakování technologicko ekonomického boomu dvacátých let a podobně. Dnes jej rozpracovávat nebudu, místo toho pohled na trochu historického kontextu valuací a zisků.

2 . Americký dlouhodobý trend: Druhý dnešní graf se zaměřuje na americký trh a jeho dlouhodobý vývoj – srovnává index SPX s korporátní ziskovostí. Z popisu grafu bych se ale přikláněl k tomu, že půjde o data z FREDu a tudíž o celkovou ziskovost amerických korporací. Tedy ne jen o obchodované firmy. Nenašel jsem nikde přímé srovnání této proměnné se ziskovostí obchodovaných firem, ale tíhnul bych k tomu, že ta druhá by minimálně v posledních letech rostla znatelně rychleji. Už jen proto, jak velkou váhu mají na akciovém trhu velké technologické firmy. Ony nůžky v grafu by pak mohly být rozevřeny méně:


Zdroj: Twitter

Graf by tedy implikoval, že v USA mají akcie někdy od poloviny devadesátých let tendenci odtrhávat se svými cenami od zisků. Pár pokusů selhalo, ale cca od roku 2012 se mezera rozšiřuje bez známek nějakého obratu. Jak jsem ale zmínil, je otázka, nakolik je vypovídací schopnost grafu snížena tím, že porovnává hrušky s jablky – akciový trh se ziskovostí firem v celé ekonomice. To ale pořešíme velmi jednoduše, protože graf v principu neukazuje (neměl by ukazovat) nic jiného, než PE rozdělené na P a E. Rozumným ekvivalentem a náhradou tu tak může být pohled na dlouhodobý vývoj Shillerova CAPE:


Zdroj: Twitter

Prudký růst výnosů obligací začal v sedmdesátých letech doprovázet znatelný pokles valuací akciového trhu. Po dosažení vrcholu ve výnosech a následném obratu směrem dolů se valuace zase začaly trendově zvedat – v principu tedy opět ony rozevírající se nůžky mezi P a E. Moc nebo málo? Odpovědi na tuto otázku se často točí právě kolem výše výnosů obligací, ale to je jen půlka mince. Druhou je růst a celou mincí je tak poměr tempa růstu ekonomiky a zisků k výnosům dluhopisů. Třeba nabídkový nízkoinflační boom doprovázený nízkými sazbami je tak něco úplně jiného, než nízké sazby odrážející poptávkové deflační tlaky. A jsme opět u oněch dvacítek a prvního bodu.