Nízké úroky nepůjde držet věčně. Rozevírají nůžky nerovnosti
Každoroční dostaveníčko
centrálních bankéřů z celého světa, konající se ve středisku Jackson Hole
ve Wyomingu, se letos smrsklo na jednodenní online konferenci. Důvod je jasný.
Covid, zejména delta mutace, stojí i zatím, že setkání se neslo převážně
v holubičím tónu. Šéf americké centrální banky Jerome Powell odolal tlaku
některých jestřábích kolegů. V projevu k potěše trhů pronesl, že Fed
bude od své extrémně expanzivní měnové politiky ustupovat jen pozvolna, byť
s ním začne už letos.
Powellova slova mohou vítat také mnohé vlády. Nejmocnější z centrálních bankéřů zrychlující inflace totiž zatím neděsí, „tištění miliard“ tedy nijak fatálně nezbrzdí. Centrální banky svým „tištěním“ – vytvářením nových peněz, za něž nakupují například vládní dluhopisy – vládám mnoha zemí světa značně stlačují úrok, který ty za svůj dluh platí. Mohou si pak půjčovat o to více.
Například kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky stlačovalo ve druhé polovině uplynulého desetiletí úrok na desetiletém vládním dluhu zemí eurozóny průměrně o procentní bod (viz studie zde). S nástupem pandemie pak toto uvolňování ještě zintenzivnilo. Pokud by ECB takto masivně miliardy, ba biliony nových eur nevytvářela, Česko by se znatelně posunulo v žebříčku zemí EU dle výše úroku na vládním dluhu. V současnosti si ČR půjčuje na deset let společně s Polskem, Maďarskem či Rumunskem v EU nejdráže. Nebýt „tištění“ v podání ECB, byl by úrok na českém dluhu mnohem blíže unijnímu průměru.
Zmíněné online dostaveníčko centrálních bankéřů ale přineslo kromě Powellova uklidnění také výstrahu. V jednom z odborných příspěvků ekonomové z amerických univerzit – Princetonu, Harvardu a Chicaga – prezentovali své zjištění, že za dlouhodobý poklesem takzvané přirozené úrokové sazby (základní sazba mimo kontrolu centrální banky) stěžejně stojí růst společenské nerovnosti. Jenže k růstu nerovnosti zásadně přispívají právě programy typu kvantitativního uvolňování. Nafukují totiž ceny nemovitostí či akcií. Z tohoto nafukovaní profitují bohatší lidé, neboť chudí reality ani akcie nevlastní. Přitom navíc ještě kvantitativní uvolňování sráží úročení vkladů v bankách k nule. Což růst nerovnosti a s ním související pokles přirozené úrokové míry umocňuje.
Na pokles přirozené úrokové míry musí centrální banky reagovat ještě vydatnějším tištěním nových miliard, chtějí-li podpořit ekonomiku. To ovšem v zakletém kruhu dále rozevírá nůžky nerovnosti a zase další pokles přirozené míry. Výstraha je zřejmá: donekonečna toto dělat nepůjde, věčně centrální banky vládám od dluhu ulevovat nemohou. Vždyť už nyní to má značné společenské náklady, a nejen v podobě růstu nerovnosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři