Rumunsko – makroekonomická cesta z krize

24.08.2021 / 08:14 | Aktualizováno: 24.08.2021 / 08:24

Nepotvrdila se hrozba po/malého růstu HDP po odeznění pandemie. HDP v prvním čtvrtletí letošního roku bylo o 2,8% vyšší než v posledním čtvrtletí roku 2020. Jde o třetí po sobě jdoucí čtvrtletní oživení po mezičtvrtletním poklesu o 11,8% zaznamenaném ve druhém čtvrtletí 2020 uprostřed nouzového stavu. V zásadě tak jde o návrat do předkrizového stavu. Nezaměstnanost se nejeví v tuto chvíli jako zásadní problém, oproti lednu nepatrně poklesla. Rumunsko se neobává trendů regionalizace resp. zkracování dodovatelsko-odběratelských řetězců, spíše to vnímají jako příležitost. Hrozbou ovšem je měnová nestabilita, problémem začíná být výše inflace, která překračuje 3% cíl a nárůst veřejného dluhu, který v květnu 2021 dosáhl již 49,9 %.

Prognózy

Evropská komise v červenci 2021 změnila prognózu rumunského růst HDP z 5,1% na 7,4%. Rumunská národní banka se vyjádřila v podobném smyslu, že růst bude vyšší, než původně očekáván, poté, co Rumunský statistický úřad oznámil, že HDP v Q1 dosáhl 2,9%.

EBRD zvýšila prognózu růstu na 6%.

Mezinárodní měnový fond očekává v roce 2021 6% růst HDP.

Světová banka očekává v roce 2021 růst HDP o 4,3% a pro rok 2022 4,1%. Jde o signifikantní změnu, neboť původně banka předpovídala pouze 3,5% růst HDP.

Cílová hodnota inflace dle Rumunské národní banky (BNR) pro rok 2020 je 3 %. Inflace se v květnu dostala na úroveň 3,75%. Cíl byl překročen především z důvodu nárůstu cen energií.

Míra nezaměstnanosti činila v květnu 2021 5,5%, což znamená 449 000 lidí bez práce. Výsledek je o něco nižší než v lednu, kdy podle Národního statistického institutu (INS) nezaměstnanost činila 5,6%.

V souvislosti s důsledky pandemie se hovoří o trendech regionalizace, deglobalizace, zkracování dodovatelsko-odběratelských řetězců a přesunu výroby do země/regionu.

Rumunsko si je těchto výzev vědomo. Např. Deloitte Romania poukazuje v kontextu quasi studené války mezi USA a Čínou na potenciál Rumunska stát se evropským outsourcingovým centrem. Rumunsko může v procesu přesunu výroby do země/regionu dle názoru Deloitte Romania hrát významnou roli i vůči partnerům ze západní Evropy. Vzhledem k faktu, že mezinárodní obchod probíhá především po mořích, je klíčové, že Rumunsko disponuje relevantními přístavy a vzhledem k trvalé přítomnosti USA posádky v Rumunsku i ochranou mořských cest.

Tendence v ekonomice

Zhruba třetina populace je zaměstnána v zemědělství. Rizikem v této oblasti není ani tak pandemie COVID – 19, resp. důsledky, ale klimatické změny.

V rámci dalšího klíčového sektoru ukazují odhady asociace výrobců automobilů (ACAROM), že automobilový průmysl ztrácel přibližně 124 milionů EUR za den kvůli výpadkům výroby. Za prvních devět měsíců roku 2020 dosáhla celková výroba automobilů 304 875 vozů, což je o 14% méně než ve stejném období roku 2019.

Na druhou stranu např. podle vlivné poradenské společnosti KeysFin vzroste obrat v rumunském farmaceutickém průmyslu – včetně výroby, distribuce a maloobchodu. Dalšími průmyslovými odvětvími, která by podle KeysFin měla růst, jsou maloobchod s potravinami, zdravotnictví a sociální pomoc, IT&C, zemědělství, distribuce energie, plynu, rozvod vody a hygiena. Rumunsko je čistým vývozcem elektrické energie. Země má jednu z největších rafinérských kapacit ve východní Evropě a pracuje na těžbě zemního plynu v Černém moři.

Zásadní hrozbou pro Rumunsko je rapidní nárůst veřejného dluhu. Ten na konci roku 2019 činil 35,2% HDP, v srpnu 2020 dosáhl 42,8% HDP, což činí 92,3 miliard EUR a v květnu 2021 již činil 49,9%, což je nominálně 107,5 miliard EUR.

Panují také obavy z výkyvů měny. V září roku 2020 byl rumunský RON ve srovnání s EUR na rekordním minimu 4,8552 RON – 1 EUR, což znamenalo 1,6% oslabení v porovnání s koncem roku 2019. Pro současnost platí 1 EUR je 4,91 RON.

Přetrvává hrozba nedostatečné institucionální kapacity pro řešení stavu veřejného zdravotnictví, byť – zdá se – pandemie odeznívá.

Co z toho vyplývá pro české firmy

Ambasáda oslovila přední české investory v Rumunsku. Obecně platí, že investiční činnosti podléhají zvláštním předpisům případně autorizacím. Vztahy jsou normální a fungují dle norem a předpisů vypracovaných daným státním úřadem. Nejsou známy žádné relevantní informace týkající se překážek ve vztahu působení CZ firem na trhu.

Komoditní struktura vzájemného obchodu zůstává dlouhodoběji bez větších změn, vliv neměl ani COVID. Vzhledem k masivním investičním prioritám resp. reformám, které Rumunsko přijme k překonání COVID krize za pomocí EU finančního nástroje Národního plánu oživení a odolnosti, doporučujeme obrátit zájem k těmto strategickým příležitostem:

Obranný sektor – vláda dodržuje závazek 2% HDP a obrana je jedním ze strategických pilířů. Zdravotnický a farmaceutický průmysl – i když po opadnutí nákazy COVID – 19 opadne i primární zájem o ad hoc zdravotnické potřeby, stále bude dostatečný prostor pro účast na racionalizaci rumunského zdravotnictví. Zemědělský a potravinářský průmysl – země je 7. největším výrobcem zemědělských produktů v Evropské unii. Rozvoj venkova je rumunským strategickým imperativem. ICT – Rumunsko patří ke světové špičce a je zde značný potenciál. Dopravní průmysl a infrastruktura – rumunská vláda přikládá této oblasti velký význam, do rozvoje infrastruktury bude vkládat nemalé prostředky.