ČR má historicky rekordní počet neobsazených pracovních míst. Je to bolehlav pro zaměstnavatele, dobrá zpráva pro vládní politiky

Trh práce v Česku se opět přehřívá. Červencová míra nezaměstnanosti činí 3,7 procenta, jak vyplývá z dnešních údajů ministerstva práce a sociálních věcí. V Česku je však navíc největší počet volných pracovních míst, a to více než 358 tisíc. Tento údaj překonává předpandemické maximum, dosažené v únoru 2020, kdy počet neobsazených pracovních míst činil necelých 352 tisíc.  

Pracovní síly se tedy v Česku v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá. Nyní je například ve stavebnictví stav ještě navíc zhoršený pandemickým propadem v počtu zahraniční pracovní síly, včetně té pracující načerno. Nedostatek vhodné pracovní síly tak přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být ideálně mohlo. S nedostatkem vhodné pracovní síly se potýká i průmysl, který však čelí i dalším závažným obtížím, jako jsou výpadky v dodávce komponent nebo růst cen vstupů. 

Celkově nízká míra nezaměstnanosti a rekordní počet volných pracovních míst zásadně přispívají k tomu, že inflační tlaky jsou poměrně velmi silné. Česká národní banka počítá s tím, že ke konci letošního roku se spotřebitelská inflace přiblíží čtyřprocentní úrovni. Jedním ze zdrojů citelné inflace je právě to, že během pandemie se příliš nezhoršila situace na trhu práce, takže tolik nepolevily ani tlaky na růst mezd. Právě růst pracovních výdělků zásadním způsobem pohání jádrovou inflaci, očištěnou o kolísavé složky energií nebo potravin. I z důvodu situace na trhu práce je tak třeba počítat, že Česká národní banka letos ještě zvýší svoji základní úrokovou sazbu, a to nejspíše dvakrát. 

Přehřátí pracovního trhu je dobrou zprávou pro vládní politiky. Ani v září, před volbami, a v době, kdy se na trhu práce každoročně objevují čerství absolventi, příliš nelze čekat jakýkoli nárůst míry nezaměstnanosti. Nízká míra nezaměstnanosti v ČR, nejnižší v EU, odráží ovšem i to, že během pandemie vláda masivně a za cenu enormního nárůstu veřejného dluhu zachraňovala zaměstnanost, například prostřednictvím programu Antivirus.   

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)