Perly týdne: Digitalizace dolaru a akcie jen za správnou cenu

Goldman Sachs míní, že americké trhy jsou nyní zhruba na své férové hodnotě a tudíž „není prostor pro chyby“. Atraktivní by mohl být třeba průmysl, Jeremy Siegel zase hovoří o dividendových titulech. Čína má podle oficiálních čísel finančně neuvěřitelně silný korporátní sektor a ještě více v nových Perlách týdne.

Ani zdaleka u konce: Profesor financí a dlouhodobý býk Jeremy Siegel na CNBC hovořil o tom, že inflace donutí Fed k tomu, „aby jednal“. I přesto je v systému stále hodně likvidity a ta poteče do akcií. Býčí trh tak není ani zdaleka u konce. K tomu profesor zopakoval to, co říká již delší dobu: Akcie jsou reálným aktivem a tudíž představují dobrou ochranu proti inflaci. Nyní dodal, že to platí zejména o dividendových titulech, které jsou mnohem lepší, než třeba dluhopisy. Atraktivita dividendových akcií podle Siegela ale také „neznamená, že by se investoři měli vyhýbat technologiím“. Profesor dodal, že se stále domnívá, že ke konci roku se výnosy desetiletých vládních obligací budou pohybovat u 2 %.

Čínská kvalita: Jak je to s kvalitou korporátních dluhopisů v USA a v Číně? Pokud bychom bez výhrad brali za bernou minci následující graf, byla by na tom Čína nesrovnatelně lépe než americký korporátní sektor, protože celých 60 % emisí zde má nejvyšší možný rating. A téměř celý zbytek má rating o pouhý jeden, či dva stupně nižší. V USA je rozdělení mnohem vyrovnanější, na nejvyšší ratingové kategorie dosáhne jen zlomek firem, nejvíce jich má rating mezi A a BBB- (nebo jsou bez ratingu).

Zdroj: Twitter

Jak ale na Twitteru poukazuje investor Brad Gold, ony rozdíly „musí být způsobeny tím, jak je kvalita hodnocena a ne kvalitou samotnou“.

Na hraně a akciová participace za správnou cenu: Pokud máme důvěru v ekonomický vývoj, tak historie ukazuje, že akcie jsou tím nejlepším místem, kde se můžeme nacházet. Pro Bloomberg Markets to uvedla investiční veteránka Abby Joseph Cohen, která působí jako strategička v Goldman Sachs. K tomu ale dodala, že „participace na akciovém trhu by měla probíhat za tu správnou cenu“.

Cohen v souvislosti s valuacemi poukázala na to, že „sazby již možná nebudou tak přátelské“. Valuační modely pak podle ní ukazují, že trhy jsou nyní „zhruba na své férové hodnotě“. Pokud by sazby rostly, „valuace by byly méně atraktivní“ a svým způsobem se tak nyní pohybujeme „na hranici“.

K tomu Cohen dodala, že její kolega David Kostin odhaduje současnou férovou hodnotu indexu S&P 500 na 4300 bodů a tudíž nyní „není žádný prostor pro chybu“. Jinak řečeno, pokud by na trh dorazily nečekané špatné zprávy, vyvolalo by to vyšší volatilitu. Následující graf ukazuje vývoj poměru cen akcií k tržbám na akcii u celého trhu a v sektoru informačních technologií:

Zdroj: Twitter

Cohen následně hovořila o tom, že se pohybujeme v prostředí, které je naprosto unikátní. Negativní zprávy pro akcie by podle ní mohly přijít například ze strany komodit, ale k tomu dodala, že to se spíše týká zahraničních trhů, protože v USA nemají vyšší ceny komodit na ekonomiku a trhy takový vliv. Jak se strategička dívá na akciové sázky na otevírání ekonomiky?

Cohen odpověděla, že v první řadě se dívá na to, jak na tom konkrétní společnost skutečně je. Protože její zařazení do nějakého sektoru nemusí být úplně vypovídající například ohledně toho, jak moc by firma mohla těžit z oživení, či dané fáze cyklu. Nyní by podle strategičky mohly získávat společnosti, které vyrábí investiční zboží, protože by mělo dojít ke zvýšení investic v americkém firemním sektoru. K tomu se přidávají očekávané vládní investice do infrastruktury.

Velikost vládních investic je ještě otevřenou otázkou a bude dána politickým jednáním. Strategička ale doplnila, že podle ní Spojené státy investice do infrastruktury naléhavě potřebují. U firemního sektoru pak připomněla, že v posledních letech docházelo k většímu použití volného toku hotovosti na jiné, než investiční plány. Zde Cohen míní, že by mohlo dojít ke změně, protože i firmy musí více investovat. Dividendy mohou růst také, ale „pokud jste ředitelem obchodované firmy a díváte se na ceny akcií, ptáte se, zda by za tyto ceny měly probíhat odkupy“.

Vyšší ceny akcií by tak přes nižší atraktivitu odkupů mohly nakonec vést k vyšším kapitálovým výdajům firem. Celkově pak současná situace nahrává průmyslovým firmám, ale i u nich je podle strategičky dobré dívat se na konkrétní společnosti a ne postupovat plošně. Ohledně vládních výdajů dochází podle jejího názoru již roky k chybě v tom, že vláda snižuje výdaje a investice do základního výzkumu. Ekonomickému růstu by dlouhodobě prospělo, kdyby se vláda jen „vrátila tam, kde kdysi byla“.

Citlivost na komoditní šoky: Oxford Economics v následujícím grafu srovnává reakci jádrové inflace v eurozóně na řadu komoditních šoků (pohyb cen komodit větší než jedna směrodatná odchylka). Zatímco v sedmdesátých letech inflace reagovala citlivě, v následujících desetiletích vazba téměř mizí:

Zdroj: Twitter

Přísněji na kryptoměny: CNBC poukazuje na to, že šéf Fedu by rád viděl přísnější regulaci kryptoměn. MacKenzie Sigalos tvrdila, že Jerome Powell není fanouškem těchto aktiv a zejména to platí o takzvaných stablecoins, tedy digitálních měnách krytých nějakým jiným aktivem. Tím může být dolar, či třeba nějaká komodita, což by mělo snižovat volatilitu takové kryptoměny.

Podle CNBC se centrální bankéři obecně staví proti tomu, aby se větší část finančního systému posouvala směrem k málo regulovaným kryptoměnám a některé centrální banky proto zvažují vytvoření své vlastní digitální měny. Podle CNBC tak nyní uvažuje dokonce 85 % centrálních bank. I Fed zvažuje vytvoření digitální dolaru a Powel míní, že USA by nepotřebovaly kryptoměny, pokud by existovala taková forma dolaru. CNBC ovšem dodává, že stablecoins tu budou i nadále a pro Fed je tak „klíčovou prioritou, aby regulace v této oblasti nezůstala pozadu“.