Vysoká inflace nutí Turecko udržovat vysoké úrokové sazby

Dnešní zasedání turecké centrální banky bylo další z řady zkoušek, zda centrální banka odolá volání prezidenta Erdogana po nižších úrokových sazbách. Nesnadnost tohoto úkolu ukazuje ostatně i netradiční středeční termín zasedání bankovní rady. Ve čtvrtek totiž Turecko slaví „Den demokracie a národní jednoty", který je připomínkou neúspěšného pokusu o převrat z roku 2016. Po něm následovala vlna zatýkání a čistek, v nichž uvízly tisíce lidí ze všech vrstev společnosti od příslušníků bezpečnostních složek, přes úředníky, novináře a akademiky až po podnikatele.

Naštěstí i tentokrát centrální banka vedená guvernérem Kavcıoğlu odolala a ponechala měnově politickou sazbu na 19 %. Zároveň ani komentář k rozhodnutí neindikuje posun v jejím závazku udržovat přísnou měnovou politiku do doby, než se naplní pokles inflace předjímaný její prognózou. Bankovní rada ostatně neměla moc na výběr. Červnová inflace překvapila nárůstem na 17,55 % díky kombinaci rostoucích cen potravin, zvyšujících se cen pohonných hmot a slabé liry, k nimž se začínají přidávat dopady otevírání ekonomiky. Zároveň inflace podle všeho neřekla poslední slovo. Stejně jako v jiných zemích čelí Turecko enormnímu tlaků rostoucích cen komodit znásobeným suchem v klíčových zemědělských oblastech země. Mezinárodní zkušenost zároveň indikuje vysoké riziko jednorázových úprav cen v sektoru služeb po odstranění pandemických omezení. S vysokou pravděpodobností bude centrální banka donucena zvýšit svou prognózu inflace pro konec roku z aktuálních 12,2 %. To ji ovšem nedovolí naplnit přání prezidenta Erdogana, který před měsícem mluvil o snížení úrokových sazeb z kraje podzimu. Jeho tlak na vedení centrální banky je obrovský. Prezident Erdogan může kdykoliv odvolat členy bankovní rady včetně guvernéra, což mnohokrát v minulosti ukázal. Motivací k tomu má silnou. Preference jeho strany i jeho osobní poklesly na mnohaleté minimum a termín voleb v roce 2023 se pomalu blíží. Zároveň není žádným tajemstvím jeho odpor vůči vysokým úrokovým sazbám, které považuje nikoliv za lék, ale za příčinu vysoké inflace. V neposlední řadě je pro něj jako hluboce věřícího muslima koncept úrokových sazeb problematický sám o sobě.

Centrální banka musí taktéž odolat pokušení o nahrazení vysokých úrokových sazeb nestandardními nástroji, které se v minulosti ukázaly být neefektivní. Snahu vydat se touto cestou naznačilo dva týdny staré rozhodnutí o úpravě povinných minimálních rezerv, které mělo za cíl zvýšit výhodnost lirových vkladů a liry pro domácí banky. Jedná se o další pokus snížit vysokou míru dolarizace ekonomiky a bankovního systému, ve kterém dosahuje podíl cizoměnových vkladů 55 % a cizoměnových úvěrů 35 %. Historická zkušenost z Turecka i jiných zemí ovšem ukazuje, že důvěru v liru může obnovit jen transparentní politika a odhodlaný boj proti inflaci. Nezbývá proto než popřát vedení centrální banky, aby odolávalo tlaku na snížení úrokových sazeb co nejdéle. Předčasné snížení úrokových sazeb by obnovilo dlouhodobý pád liry a dolar, euro, kryptoměny či zlato by pokračovaly ve vytlačování liry z tureckého finančního systému. Na takovém vývoji by kromě spekulantů vydělali snad jen zahraniční turisté, kteří se do Turecka začínají vracet po více než roční přestávce vyvolané pandemií, a Turecko by zůstalo uvězněno v režimu nestabilní ekonomiky točící se v inflačně depreciační spirále.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.