Meziroční inflace v červnu klesla na tříměsíční minimum. Zmírnění bylo taženo především cenami tabáku a alkoholických nápojů

Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červnu zpomalil z 2,9 % na úroveň 2,8 %, své tříměsíční minimum. Zmírnění celkové meziroční inflace bylo taženo především cenami tabákových výrobků a alkoholických nápojů, kde došlo buď k výraznému zpomalení meziročního růstu cen anebo přímo k jejich poklesu. Ke zmírnění meziročního růstu cen došlo také v případě pohonných hmot. Meziroční inflace na úrovni 2,8 % vyšla mírně nad očekáváním finančního trhu a ČNB.

Meziroční inflace v červnu klesla z 2,9 % na 2,8 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje tříměsíční minimum. Finanční trh i centrální banka očekávaly meziroční inflaci shodně na úrovni 2,7 %.

Inflace se navzdory červnovému zmírnění i nadále drží nad inflačním cílem, jenž je stanoven na úrovni dvou procent. V průběhu třetího čtvrtletí by se inflace měla v průměru držet nepatrně pod 3 %, v závěrečném čtvrtletí letošního roku může inflace nad tříprocentní úroveň přechodně vzrůst.

V samotném červnu bylo zmírnění celkové inflace taženo především cenami tabáku a alkoholických nápojů, zpomalení růstu vykázaly také ceny pohonných hmot.

Ke zrychlení meziročního cenového růstu došlo u cen energií pro domácnosti, u cen potravin a také u řady položek spadajících do jádrové inflace, zejména u odívání a obuvi, stravování a ubytování či bytového vybavení.

Jádrová inflace

Jádrová meziroční inflace jako celek ale v červnu zřejmě vykáže jen minimální posun z květnové úrovně, jež činila 3,1 %. Data o jádrové inflaci za červen ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se zatím nepřetržitě držela nad tříprocentní úrovní.

V květnu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním druhém čtvrtletí zpomalí na rovná 3 % poté, co v prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 %, odhad centrální banky ale bude v případě druhého čtvrtletí dle všeho překonán, tedy jádrová inflace bude nad prognózou.

Pro letošní druhé pololetí čeká aktuální prognóza ČNB pokles jádrové inflace na meziroční úrovně 2,4 % až 2,5 %, nicméně se obávám, že cenové tlaky související s otevíráním ekonomiky po pandemických omezeních a též tlaky související s problémy na straně dodávek v průmyslu budou držet jádrovou inflaci na vyšších úrovních, a dokonce nelze vyloučit její nárůst.

Celková meziroční inflace v české ekonomice by se mohla ve třetím čtvrtletí pohybovat v průměru v oblasti mírně pod třemi procenty, v závěru letošního roku ale zřejmě opět vzroste, byť nejspíš pouze přechodně.

Směrem k výraznějšímu než aktuálně očekávanému růstu inflace mohou přispět ceny potravin a také výraznější cenový růst spojený s otevíráním odvětví služeb, jež byla v předchozích měsících uzavřena v souvislosti s bojem proti pandemii.

Výhled na další vývoj

Růst spotřebitelských cen po celý letošní rok zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a do oblasti inflačního cíle by se cenový růst mohl vrátit v průběhu jara 2022.

Jádrová inflace ve druhém čtvrtletí zřejmě překonala prognózu centrální banky a tento jev může pokračovat i v dalších měsících.

Vývoj a výhled inflace by měly ČNB utvrdit v názoru, že je třeba dále zvyšovat úrokové sazby v souladu s květnovou prognózou.

Po úvodním červnovém zvýšení úroků lze čekat další zvýšení sazeb na nejbližším zasedání bankovní rady počátkem srpna, kdy repo sazba zřejmě vzroste opět o čtvrt procentního bodu, na úroveň 0,75 %.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně zhruba 2,8 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %.

V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout do oblasti mírně nad 2 %, tedy do oblasti inflačního cíle ČNB.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.