(Kurzy.cz)
Růst deficitu znatelně zpomaluje
Zatímco v předchozích měsících se schodek státního rozpočtu zvětšoval dechberoucím tempem, červen již přinesl podstatně optimističtější obrázek, když deficit oproti květnu narostl o „pouhých“ 10,1 mld. Kč a dosáhl 265,1 mld. Kč. Nadále tak sice zůstává suverénně největším, jakého Česko za polovinu roku kdy dosáhlo, nicméně objevuje se pozitivní obrat v trendu. Ve srovnání s loňským červnem již letos do státní kasy přiteklo o 13,1 mld. Kč více příjmů, byť zároveň odteklo o 83 mld. Kč na výdajích a celkový deficit tak ten loňský překonal o téměř 70 mld. Kč.
Za relativně pozitivním vývoje lze hledat hlavně příznivý vývoj na příjmové straně. Zde ještě v květnu oproti plánu scházelo přibližně 26 mld. Kč, zatímco v červnu byl již plán překonáván o 8,3 mld. Kč. Meziročně byl největší nárůst evidován u inkasa pojistného na sociální zabezpečení (+20,8 mld. Kč) a u daně z příjmů právnických osob (+23,2 mld. Kč), kde se ovšem do značné míry jedná o efekt posunutí lhůty pro zaplacení daně v roce 2020. Podobně i výběr DPH, meziročně vyšší o téměř 5 mld. Kč, vyplývá primárně z nízké srovnávací základny z loňska. Naopak výběr daně z příjmu fyzických osob za loňskem zaostává o 16 mld. Kč, což lze přičíst zrušení superhrubé mzdy. Meziročně nižší byl vlivem utlumené ekonomické aktivity i výběr spotřebních daní (-7,5 mld. Kč) a pochopitelně také mezitím zrušené daně z nabytí nemovitosti (-4,1 mld. Kč).
Výdajová strana je již letos tradičně nafukována čtyřmi hlavními kategoriemi. Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, které zahrnují mnohé pandemické podpůrné programy, meziročně narostly o 32,4 mld. Kč. Transfery fondům zdravotního pojištění v důsledku navýšení plateb za státní pojištěnce narostly o 22,4 mld. Kč. Zvýšení důchodů si vyžádalo dodatečných 14,3 mld. Kč a rostoucí transfery rozpočtům územních celků (+18,8 mld. Kč) reflektují mimo jiné růst platů ve školství. Za loňskem naopak zaostávají investiční výdaje (-5,4 mld. Kč).
Výdaje klasifikované Ministerstvem financí jako bezprostředně související s pandemií za první polovinu roku dosáhly 162,4 mld. Kč ze státního rozpočtu, přičemž největší podíl připadal na zmiňované zrušení superhrubé mzdy (20,8 mld. Kč), daně z nabytí nemovitosti (2,7 mld. Kč), na výplatu kompenzačních bonusů (11,7 mld. Kč), program Antivirus (24,0 mld. Kč) a zvýšení plateb za státní zdravotní pojištěnce (25,1 mld. Kč).
Jak jsme předpokládali, s postupným obnovováním normálního ekonomického života se tlak na státní rozpočet poměrně svižně snižuje a pokud nedojde k opětovnému zhoršení epidemické situace, měl by tento trend pokračovat a zesilovat. Podobně jako i v minulém roce se příjmová strana letos zřejmě nepropadne zdaleka tak dramaticky, jak předpokládá aktuálně platný státní rozpočet. I navzdory zesíleným výdajům tak předpokládáme, že konečný letošní deficit míří spíše ke 400 nežli ke schváleným 500 mld. Kč. O to záhadněji působí plány vlády na podobné schodky i v příštích, tedy pandemií nezatížených, letech.
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři