Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2020
Míra ekonomické aktivity v roce 2020 se v Libereckém kraji meziročně zvýšila na 58,2 % a nárůst na 2,9 % vykázala také obecná míra nezaměstnanosti. Míra zaměstnanosti se víceméně nezměnila a dosáhla 56,5 %.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2020 žilo 371,4 tis. osob starších 15 let, tj. meziročně o 0,5 tis. (0,1 %) více. Ve struktuře v této populace podle vzdělání převažovaly osoby se středním vzděláním bez maturity (38,0 %), následovaly osoby se středním vzděláním s maturitou (31,8 %). Základní vzdělání uvedlo 14,9 % a vysokoškolské 15,0 % uvedené populace.
Ve struktuře podle ekonomické aktivity převažovalo z 58,2 % obyvatelstvo ekonomicky aktivní (216,2 tis. osob), pracovní sílu tak představovalo 209,9 tis. zaměstnaných a 6,3 tis. nezaměstnaných osob. Počet ekonomicky aktivních osob meziročně vzrostl o 2,5 tis. osob (+1,2 %), přičemž zaměstnaných bylo více o 0,2 tis. osob (+0,1 %) a počet nezaměstnaných se zvýšil o 2,3 tis. osob (+59,1 %). Ve věkové struktuře pracovní síly 38,7 % představovaly osoby ve věku 30–44 let, dalších 38,4 % tvořily osoby 45–59leté. Menší měrou se na pracovní síle podíleli mladí lidé ve věku 15–29 let (14,7 %) a osoby starší 60 let (8,2 %). Věková struktura zaměstnaných osob odpovídá věkové struktuře pracovní síly. V případě nezaměstnaných osob byla nejvíce zastoupena kategorie skupina 45–59letých (38,0 %), kategorie 30–44letých osob představovala 30,0 %, 28,5 % nezaměstnaných představovaly osoby ve věku 15–29 let.
Zbývajících 155,2 tis. osob obyvatelstva staršího 15 let (tj. 41,8 %) připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, které zahrnuje důchodce, žáky, studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně klesl o 2,0 tis. osob (-1,3 %).
Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob ve věku 15 a více let) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2020 dosáhla hodnoty 58,2 % (meziroční nárůst o 0,6 procentních bodů). O 1,6 p. b se pohybovala pod průměrem České republiky (59,8 %) a mezi ostatními regiony byla 5. nejnižší. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v hlavním městě Praze (64,3 %), nejnižší v Olomouckém kraji (57,1 %). Míra ekonomické aktivity žen v našem kraji činila 49,7 % a meziročně vzrostla o 0,6 p. b. V tomto případě se jednalo o 3. nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o 2,1 p. b. nacházela pod průměrem za Českou republiku. Ukazatel v případě libereckých mužů se meziročně zvýšil také o 0,6 p. b. na 67,0 %, což znamenalo 6. nejnižší hodnotu mezi kraji. Nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let mezi kraji vykázalo hlavní město Praha (56,7 %, resp. 72,4 %), nejnižší v případě žen Ústecký kraj (48,8 %) a v případě mužů Olomoucký kraj (64,9 %).
Zatímco v roce 2019 v zaměstnanosti dominoval sekundární sektor, v roce 2020 většina zaměstnaných v Libereckém kraji opět pracovala v terciárním sektoru. Podíl zaměstnaných ve službách meziročně vzrostl o 3,1 p. b. na 49,8 %, mezi regiony to byla 2. nejnižší hodnota po Kraji Vysočina (48,1 %). Zastoupení sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) v kraji dosáhlo 48,1 % a po Zlínském kraji s 48,3 % se mezi kraji jednalo o 2. nejvyšší podíl, který zároveň významně převýšil průměr za Českou republiku (37,2 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykázalo Hlavní město Praha (16,6 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (83,2 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2020 podílel pouze 2,1 % a zastoupení je meziročně nižší o 0,1 p. b. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší v Kraji Vysočina (6,4 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,2 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání 3. nejnižší.
Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2020 byla většina osob v Libereckém kraji v postavení zaměstnance (83,7 %), 13,1 % zaměstnaných osob pracovalo na vlastní účet, 2,9 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,4 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob ve věku 15 a více let) v roce 2020 v našem kraji činila 56,5 % (4. nejnižší hodnota mezi kraji) a meziročně se téměř nezměnila. U žen se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 0,1 p. b. na 48,0 %, v případě mužů se hodnota snížila o 0,2 p. b. na 65,4 %.. První místo pomyslného žebříčku s celkovou mírou zaměstnanosti obsadilo s hodnotou 62,9 % hlavní město Praha, poslední s 55,4 % Olomoucký kraj.
Obecná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce v Libereckém kraji dosáhla hodnoty 2,9 %, meziročně se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 1,1 p. b. V případě mužů se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 p. b. na 2,5 %, v případě žen se zvýšila o 0,9 p. b. na 3,5 %. Mezikrajský žebříček vede Pardubický kraj (1,6 %), poslední místo s 4,7% nezaměstnaností patří Karlovarskému kraji. Hodnota za Liberecký kraj byla 5. nejvyšší.
Více informací a metodické vysvětlivky naleznete v publikaci „Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - roční průměry – 2020
Kontakt:
Věra Maškarincová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
tel.: 485 238 811
email: infoservislbc@czso.cz
web: www.liberec.czso.cz
Přílohy
-
Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků VŠPS v roce 2020 (Celá aktualita v PDF)
- Tabulka
-
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil v Libereckém kraji
- Grafy
-
Věková struktura ve věku 15 let a více let v Libereckém kraji
-
Věková struktura pracovní síly v Libereckém kraji
-
Věková struktura ekonomicky neaktivní populace v Libereckém kraji
-
Zaměstnaní v Libereckém kraji podle sektorů, vzdělání a postavení v zaměstnání
-
Míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2020
-
Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v roce 2020
-
Obecná míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Libereckém kraji
30. 6. 2021
Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v roce 2020
Míra ekonomické aktivity v roce 2020 se v Libereckém kraji meziročně zvýšila na 58,2 % a nárůst na 2,9 % vykázala také obecná míra nezaměstnanosti. Míra zaměstnanosti se víceméně nezměnila a dosáhla 56,5 %.
Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) v Libereckém kraji v roce 2020 žilo 371,4 tis. osob starších 15 let, tj. meziročně o 0,5 tis. (0,1 %) více. Ve struktuře v této populace podle vzdělání převažovaly osoby se středním vzděláním bez maturity (38,0 %), následovaly osoby se středním vzděláním s maturitou (31,8 %). Základní vzdělání uvedlo 14,9 % a vysokoškolské 15,0 % uvedené populace.
Věková struktura ve věku 15 let a více let v Libereckém kraji
Věková struktura pracovní síly v Libereckém kraji
Věková struktura ekonomicky neaktivní populace v Libereckém kraji
Ve struktuře podle ekonomické aktivity převažovalo z 58,2 % obyvatelstvo ekonomicky aktivní (216,2 tis. osob), pracovní sílu tak představovalo 209,9 tis. zaměstnaných a 6,3 tis. nezaměstnaných osob. Počet ekonomicky aktivních osob meziročně vzrostl o 2,5 tis. osob (+1,2 %), přičemž zaměstnaných bylo více o 0,2 tis. osob (+0,1 %) a počet nezaměstnaných se zvýšil o 2,3 tis. osob (+59,1 %). Ve věkové struktuře pracovní síly 38,7 % představovaly osoby ve věku 30–44 let, dalších 38,4 % tvořily osoby 45–59leté. Menší měrou se na pracovní síle podíleli mladí lidé ve věku 15–29 let (14,7 %) a osoby starší 60 let (8,2 %). Věková struktura zaměstnaných osob odpovídá věkové struktuře pracovní síly. V případě nezaměstnaných osob byla nejvíce zastoupena kategorie skupina 45–59letých (38,0 %), kategorie 30–44letých osob představovala 30,0 %, 28,5 % nezaměstnaných představovaly osoby ve věku 15–29 let.
Zbývajících 155,2 tis. osob obyvatelstva staršího 15 let (tj. 41,8 %) připadalo na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, které zahrnuje důchodce, žáky, studenty a osoby pečující o rodinu. Jejich počet meziročně klesl o 2,0 tis. osob (-1,3 %).
Míra ekonomické aktivity podle krajů v roce 2020
Míra ekonomické aktivity = podíl pracovní síly (zaměstnaní a nezaměstnaní) na populaci starší 15 let
Míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních na počtu osob ve věku 15 a více let) se v Libereckém kraji od roku 2005 trvale pohybuje pod 60% hranicí. V roce 2020 dosáhla hodnoty 58,2 % (meziroční nárůst o 0,6 procentních bodů). O 1,6 p. b se pohybovala pod průměrem České republiky (59,8 %) a mezi ostatními regiony byla 5. nejnižší. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v hlavním městě Praze (64,3 %), nejnižší v Olomouckém kraji (57,1 %). Míra ekonomické aktivity žen v našem kraji činila 49,7 % a meziročně vzrostla o 0,6 p. b. V tomto případě se jednalo o 3. nejnižší mezikrajskou hodnotu, která se o 2,1 p. b. nacházela pod průměrem za Českou republiku. Ukazatel v případě libereckých mužů se meziročně zvýšil také o 0,6 p. b. na 67,0 %, což znamenalo 6. nejnižší hodnotu mezi kraji. Nejvyšší zastoupení pracovní síly v populaci žen i mužů starších 15 let mezi kraji vykázalo hlavní město Praha (56,7 %, resp. 72,4 %), nejnižší v případě žen Ústecký kraj (48,8 %) a v případě mužů Olomoucký kraj (64,9 %).
Zaměstnaní v Libereckém kraji podle sektorů, vzdělání a postavení v zaměstnání
90 90
Zatímco v roce 2019 v zaměstnanosti dominoval sekundární sektor, v roce 2020 většina zaměstnaných v Libereckém kraji opět pracovala v terciárním sektoru. Podíl zaměstnaných ve službách meziročně vzrostl o 3,1 p. b. na 49,8 %, mezi regiony to byla 2. nejnižší hodnota po Kraji Vysočina (48,1 %). Zastoupení sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) v kraji dosáhlo 48,1 % a po Zlínském kraji s 48,3 % se mezi kraji jednalo o 2. nejvyšší podíl, který zároveň významně převýšil průměr za Českou republiku (37,2 %). Nejnižší zastoupení zaměstnaných v sekundárním sektoru vykázalo Hlavní město Praha (16,6 %), kterému však patří první příčka v případě zaměstnanosti v terciární sféře (83,2 %). Primární sektor (tedy zemědělství, lesnictví a rybářství) se na zaměstnanosti v našem kraji v roce 2020 podílel pouze 2,1 % a zastoupení je meziročně nižší o 0,1 p. b. Podíl zaměstnaných v tomto sektoru byl nejvyšší v Kraji Vysočina (6,4 %), nejnižší v Hlavním městě Praze (0,2 %). Podíl za Liberecký kraj byl v tomto srovnání 3. nejnižší.
Míra zaměstnanosti podle krajů v roce 2020
Míra zaměstnanosti = podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších.
Struktura zaměstnaných z pohledu jejich postavení v zaměstnání se významně nemění. V roce 2020 byla většina osob v Libereckém kraji v postavení zaměstnance (83,7 %), 13,1 % zaměstnaných osob pracovalo na vlastní účet, 2,9 % bylo v pozici zaměstnavatele a 0,4 % se označilo za pomáhající rodinné příslušníky.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných na počtu osob ve věku 15 a více let) v roce 2020 v našem kraji činila 56,5 % (4. nejnižší hodnota mezi kraji) a meziročně se téměř nezměnila. U žen se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 0,1 p. b. na 48,0 %, v případě mužů se hodnota snížila o 0,2 p. b. na 65,4 %.. První místo pomyslného žebříčku s celkovou mírou zaměstnanosti obsadilo s hodnotou 62,9 % hlavní město Praha, poslední s 55,4 % Olomoucký kraj.
Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v roce 2020
Obecná míra nezaměstnanosti ve sledovaném roce v Libereckém kraji dosáhla hodnoty 2,9 %, meziročně se hodnota tohoto ukazatele zvýšila o 1,1 p. b. V případě mužů se nezaměstnanost zvýšila o 1,2 p. b. na 2,5 %, v případě žen se zvýšila o 0,9 p. b. na 3,5 %. Mezikrajský žebříček vede Pardubický kraj (1,6 %), poslední místo s 4,7% nezaměstnaností patří Karlovarskému kraji.
Hodnota za Liberecký kraj byla 5. nejvyšší.
Obecná míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Libereckém kraji
Více informací a metodické vysvětlivky naleznete v publikaci „Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - roční průměry – 2020
https://www.czso.cz/csu/czso/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-rocniprumery-2020
Kontakt:
Věra Maškarincová
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb tel.: 485 238 811 email: infoservislbc@czso.cz
web: www.liberec.czso.cz
Přílohy:
Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil v Libereckém kraji (roční průměry)
|
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem (tis. osob) |
373,4 |
371,3 |
370,6 |
370,2 |
370,0 |
370,2 |
370,2 |
370,3 |
370,9 |
371,4 |
|
z toho podle dosaženého vzdělání (%): základní a bez vzdělání |
17,7 |
18,9 |
17,5 |
16,5 |
16,5 |
15,4 |
15,9 |
16,5 |
15,6 |
14,9 |
|
střední bez maturity |
40,4 |
39,2 |
38,4 |
37,7 |
37,9 |
38,2 |
37,0 |
36,1 |
37,2 |
38,0 |
|
střední s maturitou |
29,8 |
29,7 |
29,4 |
31,8 |
32,3 |
31,4 |
32,3 |
32,6 |
33,0 |
31,8 |
|
vysokoškolské[1]) |
12,0 |
12,1 |
14,7 |
13,9 |
13,3 |
15,0 |
14,7 |
14,7 |
14,2 |
15,0 |
|
v tom: pracovní síla |
214,7 |
213,8 |
213,7 |
214,8 |
216,9 |
218,5 |
215,4 |
214,3 |
213,7 |
216,2 |
|
v tom: zaměstnaní v NH |
199,1 |
193,8 |
196,0 |
200,8 |
205,0 |
208,9 |
207,4 |
210,3 |
209,8 |
209,9 |
|
z toho ženy |
83,4 |
82,7 |
84,8 |
84,6 |
87,6 |
91,4 |
88,5 |
91,1 |
90,8 |
91,0 |
|
v tom podle sektorů (%): primární (zemědělství, lesnictví, rybářství) |
2,1 |
2,4 |
1,4 |
1,4 |
1,6 |
2,0 |
1,8 |
1,7 |
2,2 |
2,1 |
|
sekundární (průmysl a stavebnictví) |
49,3 |
46,5 |
47,7 |
47,6 |
47,4 |
45,6 |
47,2 |
48,8 |
51,1 |
48,1 |
|
terciární (služby) |
48,6 |
51,1 |
50,9 |
51,0 |
51,1 |
52,5 |
51,0 |
49,5 |
46,7 |
49,8 |
|
z toho podle postavení v zaměstnání (%): zaměstnanci[2]) |
80,0 |
81,3 |
83,3 |
82,2 |
82,7 |
84,1 |
84,1 |
83,0 |
84,2 |
83,7 |
|
zaměstnavatelé |
3,3 |
2,4 |
1,9 |
2,6 |
2,5 |
2,7 |
3,1 |
4,2 |
4,5 |
2,9 |
|
pracující na vlastní účet |
15,3 |
15,6 |
13,7 |
14,5 |
14,1 |
12,4 |
12,5 |
12,1 |
10,8 |
13,1 |
|
nezaměstnaní |
15,6 |
20,0 |
17,7 |
14,0 |
11,9 |
9,6 |
8,0 |
4,0 |
4,0 |
6,3 |
|
z toho ženy |
7,7 |
9,6 |
9,5 |
8,5 |
6,9 |
5,1 |
4,9 |
2,2 |
2,4 |
3,3 |
|
ekonomicky neaktivní obyvatelstvo |
158,7 |
157,5 |
156,9 |
155,4 |
153,1 |
151,7 |
154,8 |
156,0 |
157,2 |
155,2 |
|
Míra ekonomické aktivity (%) |
57,5 |
57,6 |
57,7 |
58,0 |
58,6 |
59,0 |
58,2 |
57,9 |
57,6 |
58,2 |
|
muži |
68,2 |
67,3 |
66,3 |
67,6 |
67,9 |
67,6 |
67,6 |
67,0 |
66,5 |
67,0 |
|
ženy |
47,4 |
48,4 |
49,5 |
48,9 |
49,8 |
50,8 |
49,2 |
49,2 |
49,2 |
49,7 |
|
Míra zaměstnanosti (%) |
53,3 |
52,2 |
52,9 |
54,2 |
55,4 |
56,4 |
56,0 |
56,8 |
56,6 |
56,5 |
|
muži |
63,8 |
61,5 |
61,7 |
64,5 |
65,2 |
65,1 |
65,8 |
66,0 |
65,6 |
65,4 |
|
ženy |
43,4 |
43,3 |
44,5 |
44,5 |
46,1 |
48,2 |
46,7 |
48,1 |
47,9 |
48,0 |
|
Obecná míra nezaměstnanosti (%) |
7,2 |
9,3 |
8,3 |
6,5 |
5,5 |
4,4 |
3,7 |
1,9 |
1,8 |
2,9 |
|
muži |
6,4 |
8,5 |
6,9 |
4,5 |
4,1 |
3,7 |
2,6 |
1,5 |
1,3 |
2,5 |
|
ženy |
8,4 |
10,4 |
10,0 |
9,1 |
7,3 |
5,3 |
5,2 |
2,3 |
2,6 |
3,5 |
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.10.2024 Inflace nezmizí. I 2,2 % vás v čase může…
26.09.2024 Technologický gigant Intel na kolenou! Co…
24.09.2024 XTB představuje Zlatana Ibrahimoviće jako…
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Index STOXX 600 dosáhl rekordní úrovně: Pomohly mu čínské stimuly a zisky v luxusním sektoru*
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
RSS
Přebírání zpráv
