Akcionáři Harvardu musí firmě poskytnout peníze, jinak se jim sníží podíl na společnosti, potažmo na likvidačním zůstatku

V pátek 11. června akcionáři společnosti Harvardský průmyslový holding v likvidaci (HPH) na valné hromadě schválili všechny navrhované body. Rozhodující slovo měl přitom Vlastimil Jiřík. Tedy akcionář, který především díky předloni dokončenému zvýšení základního jmění HPH skokově zvýšil podíl ve společnosti. A v jeho navyšování navíc neustal, když dle posledních údajů ovládá dokonce již více než čtvrtinu všech hlasovacích práv.

Setkání akcionářů se v Hotelu Olšanka v Praze zúčastnili zhruba tři desítky osob se souhrnným podílem na hlasovacích právech ve výši zhruba 36 %. Zmiňovaný Vlastimil Jiřík přitom disponuje 25,11 %, takže při každém hlasování jeho podíl s náskokem přesahoval dvě třetiny. Vzhledem k tomu, že tento v současnosti s výraznou převahou největší akcionář HPH se postaral také o zařazení bodu zvýšení základního jmění, a tedy dalšího možného ředění podílů akcionářů, několik jiných akcionářů se na valné hromadě ozývalo s protesty ohledně zneužití jeho postavení ve společnosti.  

Každopádně všechny navrhované body akcionáři schválili vždy minimálně s více než 76 % přítomných hlasů. Nejméně podpory získala vlastně změna stanov, největší souhlas pak byl s vypořádáním loňské ztráty a zvolením auditora, když se v těchto bodech vyslovili akcionáři s podílem téměř 82 % přítomných hlasů. Pro akcionáře asi nejdůležitější bod, zvýšení základního jmění, prošel s necelými 80 % hlasů.

Představenstvo akcionáře informovalo, že zopakování navýšení kapitálu o 25 mil. korun, by mělo stačit financovat společnost po dobu alespoň tří let. Tedy že odhaduje potřebu zhruba 7 mil. korun na každoroční financování firmy. Vidina vedení HPH je dotáhnout hlavní spory právě za zhruba 3 roky. Vzhledem k propletenosti celé kauzy HPH je cílem dosáhnout komplexní dohody všech zúčastněných stran.

Ředění podílu aneb navýšení počtu akcií o více než 15 %

Schválené navýšení kapitálu proběhne vlastně obdobným způsobem, jako na přelomu let 2018/19. Lišit se však bude cena a tudíž i počet prodávaných akcií. Akcie se tentokrát nebudou prodávat jen za nominální hodnotu 1 koruny, nýbrž tzv. s emisním ážiem za 4 koruny. K dispozici bude tedy jen 6,25 mil. akcií. Základní jmění společnosti, resp. počet vydaných akcií HPH se zvýší ze současných necelých 40 mil. na zhruba 46,1 mil.

Očekávaný likvidační zůstatek se tak bude dělit mezi více akcií. Kdo si chce poměrově udržet podíl na společnosti, či jej případně dokonce zvýšit, bude se tak muset zúčastnit navyšování kapitálu.

Právo upsat nové listinné akcie budou mít opět pouze dosavadní akcionáři HPH. Například v prvním kole na každou vlastněnou akcii tedy v poměru k současnému základnímu jmění (6 250 000 / 39 888 578). Jinými slovy na upsání jedné nové akcie musí akcionář vlastnit 7 akcií. Predikovat lze, že úpis započne letos na podzim. Odstartovat má vlastně do 60 dnů poté, co akcie prvotně upíše opět obchodník s cennými papíry BH Securities.  

Nevyzvednuté listinné akcie zatím vedení firmy nabídnout k prodeji nehodlá

Z více než 240 tisíců akcionářů HPH, kteří si dosud vyzvedli či alespoň distančně požádali o uschování listinných akcií vzniklých z dříve zaknihovaných, je stále sotva desetina. V souhrnu se jedná o zhruba 5 mil. akcií. Akcionářskou strukturu společnosti tak bude moci v budoucnu dále pozměnit také očekávaný prodej nejspíše nakonec více než 10 mil. nevyzvednutých akcií HPH. Tedy pokud nedojde v následujících měsících k překvapivé větší aktivitě dosud „spících“ akcionářů. V návaznosti na dosavadní omezení v souvislosti s onemocněním COVID-19, každopádně společnost zatím nepřistoupila k zákonnému prodeji nevyzvednutých akcií. Čeká, zda akcionáři v druhé polovině letošního roku přeci jen neprojeví větší zájem o vyzvednutí akcií.