Růst americké ekonomiky pokračoval třetí čtvrtletí v řadě (Ranní zpráva z finančního trhu)

Zpřesněný odhad vývoje amerického HDP v prvním čtvrtletí by měl přinést mírné vylepšení a tamní ekonomika tak podle nás vzrostla v anualizovaném vyjádření mezičtvrtletně o 6,7 %. Pokračující expanzi v průběhu druhého čtvrtletí by měly potvrdit dubnové údaje průmyslových objednávek, jejichž růst odhadujeme ve výši 0,5 % meziměsíčně. Bez objednávek dopravních prostředků, kde výrobu stále brzdí chybějící komponenty, však očekáváme ještě vyšší růst, a to o 1 %. Tradiční týdenní statistiky z trhu práce se i nadále ponesou v duchu jen pozvolného zlepšování. Výrazné zlepšení by na druhou stranu měla zaznamenat důvěra německých spotřebitelů. ČNB dnes projedná Zprávu o finanční stabilitě a na tomto jednání by již mohlo dojít ke zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, konkrétně ke snížení poměru výše úvěru k hodnotě zastavované nemovitosti.

Důvěra německých spotřebitelů by měla výrazně vzrůst

Dnešek je bohatý především na data z americké ekonomiky. Zveřejněn bude zpřesněný odhad vývoje HDP v prvním letošním čtvrtletí, který by podle nás měl přinést nepatrnou revizi ve směru vyššího růstu. Zatímco tak předběžný odhad HDP hovořil o mezičtvrtletním nárůstu americké ekonomiky o 6,4 %, ten zpřesněný by měl ukázat na 6,7 %. Tamní hospodářství rostlo již třetí kvartál v řadě a na pokračující expanzi by měly ukázat také předstihové indikátory za duben. Úroveň objednávek ve zpracovatelském průmyslu se sice již vrátila zpět tam, kde byla před vypuknutím pandemie, růstový potenciál se však podle nás ještě nevyčerpal. Pro duben očekáváme zvýšení objednávek dlouhodobé spotřeby meziměsíčně o 0,5 %, bez zahrnutí výroby dopravních prostředků pak dokonce o 1,0 %. Produkci v automobilovém průmyslu totiž stále brzdí nedostatek některých výrobních komponent, především pak polovodičů. Jako každý čtvrtek budou i dnes zveřejněny pravidelné týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které by měly pokračovat v jen pozvolném snižování.

V Německu bude zveřejněn indikátor spotřebitelské důvěry pro měsíc červen od společnosti GfK, který podle nás odhalí výrazné zlepšení ekonomického sentimentu. Ve stejném duchu se nesly také včerejší statistiky z Francie. Celkový nárůst optimismu napříč evropským kontinentem souvisí především s urychlením tempa očkování v jednotlivých státech, s ústupem pandemie a s tím souvisejícím rozvolňováním protiepidemických opatření.

Česká národní banka dnes projedná Zprávu o finanční stabilitě a je možné, že na tomto jednání již dojde ke zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték. Změny by tak mohl doznat především parametr LTV, stanovující poměr výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavované nemovitosti. Ten byl po vypuknutí pandemie ze strany ČNB zvýšen na 90 % z předchozích 80 %, kam by se nyní mohl vrátit. Zvýšena by mohla být i sazba proticyklické kapitálové rezervy. Týdeník Ekonom dnes rovněž zveřejní rozhovor s členem bankovní rady ČNB V. Bendou, v kterém bude hovořit o stavu a výhledu české ekonomiky po covidové krizi.

První zvýšení sazeb ČNB pravděpodobně v srpnu

Guvernér České národní banky J. Rusnok pro Deník N uvedl, že růst úrokových sazeb v letošním roce o více než půl procentního bodu sice nelze vyloučit, podle něj je však méně pravděpodobný. Rusnok očekává, že inflace zůstane nad dvouprocentním cílem centrální banky po zbytek letošního roku tak, jak s tím počítá prognóza ČNB. Říká však, že na vyšší inflaci budou působit především vnější vlivy, jakou jsou vyšší ceny komodit či dražší vstupy do výroby. Zmírnit toto působení však podle Rusnoka v moci centrálních bankéřů není, lze nicméně předpokládat, že s návratem ekonomik do normálu tyto exogenní faktory postupně odezní.

To co však bankéři ovlivnit dokáží, jsou poptávkové tlaky plynoucí z tuzemského trhu práce. Ten byl výrazně napjatý již před pandemií a podle guvernéra ČNB se na tom během ní mnoho nezměnilo, když již nyní řada zaměstnavatelů hlásí významný nedostatek pracovních sil. Trhu práce pomohla především silná podpora ze strany hospodářských politik, v důsledku níž u většiny domácností nedošlo k poklesu příjmů. Pokračující napětí na trhu práce a návrat ekonomiky k normálu jsou hlavním důvodem pro růst sazeb ČNB v letošním roce.

Ke zpřísnění měnové politiky by v letošním roce měla pomoci i silnější koruna, jenž se ve vývoji cen může promítnout poměrně rychle. To připouští i sám Rusnok. Vůči euru je tuzemská měna již nyní silnější než před pandemií a její posilování bude podle nás pokračovat také ve zbytku roku, když na jeho konci očekáváme kurz mírně pod 25 CZK/EUR. Aktuálně platná prognóza ČNB, zahrnující pro letošní rok trojí nárůst sazeb, počítá na konci roku oproti nám s kurzem slabším o více než 2 %.

Z hlediska zvyšování úrokových sazeb Rusnok uvedl, že otázkou je pouze jak rychlé bude a zdali začne již v červnu nebo až v srpnu. My počítáme s prvním zvýšením v srpnu, červen je však reálným rizikem. Centrální bankéři byli dosud poměrně opatrní, když zmiňovali, že se se zvyšováním sazeb raději opozdí, než aby ho uspěchali. Myslíme si tak, že počkají na novou prognózu a také na měsíční data potvrzující probíhající oživení ekonomiky. Vliv může mít i zmíněná koruna, která je v dosavadním průběhu roku o zhruba procento silnější, než jakou ČNB čekala. Pro celý letošní rok očekáváme dvojí zvýšení sazeb, konkrétně v srpnu a listopadu.

Finanční trh na včera zveřejněný rozhovor s guvernérem ČNB nereagoval, když očekávané zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky je již zohledněno v současném ocenění korunových aktiv. Investoři pro letošní rok v souladu s prognózou ČNB očekávají trojí zvýšení sazeb. Celý regionální trh byl tak ve znamení globálních vlivů, spočívajících v mírném poklesu akciových trhů a dluhopisových výnosů. Euro tak včera vůči dolaru oslabilo o přibližně 0,2 %. V dopoledních hodinách ztrácela i koruna, odpoledne však došlo ke korekci a proti euru uzavírala poblíž hodnot z pondělka.