Ranní okénko - Fed se do zpřísňování politiky příliš nehrne

V Evropě se dnes žádných významnějších makroekonomických údajů nedočkáme a budeme tak pro ně muset za oceán. V odpoledních hodinách našeho času dorazí ze Spojených států květnová edice Philadelphia Fed indexu aktivity v podnikatelském sektoru. Ten vykázal v dubnu nejvyšší hodnotu od roku 1973, když dosáhl 50,2 bodu a tentokráte se od něj čeká znatelné ochlazení, když trh vyhlíží 41 bodů. I to by nadále s přehledem stačilo na překonání pětiletého průměru, který činí 16,8. Dočkáme se i dubnového vydání vpředhledícího indikátoru o stavu americké ekonomiky z dílny organizace Conference board, který by podle odhadů měl v meziměsíčním vyjádření zopakovat březnový výsledek na úrovni 1,3 % a tím signalizovat pokračující expanzi tamní ekonomiky. Čtvrtek by nebyl kompletní bez pravidelného reportu z amerického trhu práce, kde by mělo pokračovat postupné uklidňování předchozí dramatické situace. V týdnu končícím 15. května by zde mělo přibýt 450 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, tedy zhruba o 23 tisíc méně než o týden dříve. K před krizí obvyklým cca 200 tisícům tak bude stále nějaký pokrok scházet, ovšem ve srovnání s více než 6 miliony z období horké fáze první pandemické vlny se jedná o viditelné zlepšení. 

Pohled zpět:

Podle včera zveřejněného zápisu z dubnového zasedání amerického Fedu se v něm pomalu začínají ozývat hlasy, které by si v dohledné době dokázaly představit počátek diskuse o budoucím tlumení objemu nákupů aktiv. Dosavadní formulace jsou ovšem maximálně opatrné a jedním dechem dodávají, že ke skutečnému naplnění cíle centrální banky, tedy plné zaměstnanosti a cenové stability, stále chybí mnoho.

Německé ceny výrobců v dubnu v souladu s očekáváními vykázaly meziměsíční nárůst o 0,8 %, což meziročně odpovídá 5,2 %. Cenová dynamika tak po březnových 3,7 % dále zrychlila. 

Zpřesněný odhad spotřebitelské inflace v zemích eurozóny za měsíc duben potvrdil předchozí výsledek na úrovni 1,6 % meziročně. Suverénně největší podíl na zdražování měly ceny energií, které si připsaly 10,4 %, což vyplývá primárně ze statistického vlivu loňského pandemického propadu na trhu s ropou. Po vyloučení právě energií dosáhla evropská inflace „pouhých“ 0,7 %. V celé Evropské unii byl cenový růst o něco silnější, když v souhrnu dosáhl 2 %. Nejsvižnější cenovou dynamiku vykázaly země z východní části unie, když Maďarsko hlásí 5,2 % a Polsko 5,1 %. Česku patří s hodnotou 3,1 % čtvrtá příčka. 

PÁ: SRN indexy nákupních manažerů v průmyslu a ve službách (PMI), EUR indexy nákupních manažerů v průmyslu a ve službách (PMI), EUR index spotřebitelské důvěry, USA indexy nákupních manažerů v průmyslu a ve službách (PMI), USA prodej existujících domů