Digitální tržiště odpadů: myslet v kruhu neznamená tápat

DIGITÁLNÍ TRŽIŠTĚ ODPADŮ: MYSLET V KRUHU NEZNAMENÁ TÁPAT

Největší evropské digitální tržiště odpadů vzniklo v Praze. Platforma Cyrkl dokazuje, že cirkulární ekonomika není jen módní vlnou, ale přináší firmám nové příležitosti, jak v nakládání s nepotřebným materiálem najít zdroj zisku.

Nevyužitý odpad často zbytečně končí na skládkách. Cyrkl mu dává „druhý život“. Foto: Shutterstock

Ve známém fejetonu Jana Nerudy spisovatelovo alter ego řeší, kam se starým obsahem slamníku. Zteřelou slámu se pokusí spálit, vyhazuje ji po kouskách na ulici, pak ale jeho posluhovačku napadne efektivní řešení, které bychom v moderní ekonomické teorii označili win-win. Nepotřebnou slámu daruje mlékařce, která s ní podestele v maštali. Zbaví se tak odpadu, který je jinému k užitku.

I na začátku projektu Cyrila Klepka, bývalého manažera inovací v Raiffeisenbank, byla otázka „kam s ním“? A protože se vždy zajímal o cirkulární ekonomiku, snažil se dopátrat, proč pro průmyslové odpady, kterých se jen v Česku vyprodukuje přes 30 milionů tun ročně, neexistuje takové nerudovské elegantní řešení – udržitelné pro přírodu a zároveň přinášející ekonomické úspory. „V odpadovém hospodářství panuje velká neefektivita. Trh s odpady někdy spíše připomíná černou díru, spousta hodnotného odpadu se raději skládkuje než recykluje. Chtěl jsem vytvořit platformu, která by byla transparentní, digitální a přínosná pro všechny strany,“ vysvětluje Cyril Klepek.

V roce 2018 proto založil technologicko-poradenskou společnost Cyrkl a rozjel digitální odpadové tržiště cyrkl.com, které funguje na principu internetové seznamky. Páruje odpadový materiál, který nabízejí firmy, s možnými zájemci o jeho koupi či další zpracování. A tak jako sofistikované seznamovací weby se nespokojí jen s tím, že vyvěsí na internet něčí nabídku. „Využíváme pokročilé datové nástroje postavené na principu strojového učení. Pracujeme s vlastní databází evropských firem, které umíme oslovovat, propojovat, a také ověřovat,“ říká zakladatel a ředitel platformy, kterou využívá na 5 tisíc firemních zákazníků z šedesáti zemí světa.

ODPADOVÁ „SEZNAMKA“

Na cyrkl.com lze spárovat prakticky jakýkoliv odpad, ale i vedlejší produkty výroby a přebytečné materiály – od plastů, kde je nabídek nejvíce, přes papír, sklo, dřevo až třeba po vytěženou zeminu nebo kávový lógr z kaváren. A jak Cyril Klepek vysvětluje, i složení nabídek se mění. Svou roli hrají samozřejmě nejrůznější restrikce v boji s koronavirem, které nahrávají e-shopům. „Velký zájem je třeba o papírové krabice. Ty samozřejmě můžete vyhodit do kontejneru nebo prodat na váhu do výkupu jako lepenku. Ale pokud jsou nepoškozené a rozložíte je, jejich cena několikanásobně stoupá,“ upozorňuje Cyril Klepek.

Jako startup měl Cyrkl štěstí v tom, že se mu o smysluplnosti internetové burzy podařilo přesvědčit velké hráče. Firmy jako Škoda Auto, IKEA, Siemens, Kaufland, Lidl nebo Kofola, které s Cyrklem spolupracují, dávají celému nápadu důvěryhodnost a slouží jako reference pro expanzi do zahraničí. Kromě domácího trhu působí Cyrkl také na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku, nově otevírá pobočky v Itálii, Španělsku a Francii. A do konce letošního roku chce country manažery najmout na dvou dalších náročných trzích – v Rusku a Velké Británii. Na expanzi i další technologický vývoj získalo loni digitální tržiště odpadů první velkou investici, která doputovala od fondu Tilia Impact Ventures, za nímž stojí spolumajitelka nakladatelství Albatros Media Silke Horáková a Petr Vítek, jeden ze zakladatelů Impact Hubu.

Přestože tržiště cyrkl.com je nejviditelnějším počinem startupu Cyrkl, tvoří jen pětinu příjmů společnosti, které plynou z měsíčních poplatků za využívání profiverze pro uživatele. Zbývajících 80 procent generují takzvané cirkulární skeny, tedy analýzy materiálových toků firemního odpadu. „Firmy mají často odpad špatně roztříděný podle kódů a zbytečně tak podhodnocují jeho cenu na trhu. Navíc odpadové společnosti, které ho od nich odebírají, si své know-how chrání, odpad tak často končí zbytečně na skládce nebo někde, kde pro něj není optimální místo. Žádná tvrdá data k tomu veřejně dostupná nejsou, v Cyrklu ale pracujeme s pravděpodobnostními modely a jsme schopni určit, kam odpad konkrétní firmy doputuje, i když by vůbec nemusel,“ vysvětluje Cyril Klepek.

Úspěšnost takových skenů, za nimiž stojí tým expertů, ale i algoritmy a strojové učení, je pozoruhodně vysoká. Podle zakladatele Cyrklu lze na 80 % odpadu, který projde jejich auditem, co zlepšovat, a tím pádem i šetřit náklady. Prozatím nejvyšší částka, kterou díky cirkulárnímu skenu firma ročně ušetřila, byla 33 milionů korun. Změna přitom nemusí znamenat kompletní přebudování odpadového hospodářství. Příkladem může být jistý pražský výrobní podnik, kde analýza odhalila dvě neuralgická místa. Jedním byla špatná klasifikace odpadu, druhým pak jeho nedostatečné roztřídění. Cyrkl navrhl doplnit výrobní linku o jednoúčelový stroj, který odděluje měď od plastu. Milionová investice se vrátila za devět měsíců a roční úspora dosáhla téměř 15 milionů korun.

Cyril Klepek je přesvědčen, že se svým tržištěm a odpadním auditem přišel v pravou dobu. Ne náhodou ve svých odpadových auditech Cyrkl uvádí nejen úsporu v konkrétní měně, ale také ekologickou stopu v podobě tun oxidu uhličitého, který neskončí v atmosféře. Jako bývalý bankovní manažer chce držet prst na tepu doby a pečlivě sleduje, jak politika může jeho byznys ovlivnit. „Evropská komise vyhlásila program, podle něhož by se Evropa měla do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Uvažuje se o celoevropské uhlíkové dani, a třeba sousední Německo, kde již taková daň funguje, ji rozšiřuje a navyšuje. To vše se samozřejmě odrazí i na tom, kde hledat úspory a jak zefektivnit výrobní řetězec. Včetně toho, že namísto přímky dostane tvar kruhu, v němž odpady v maximální míře najdou další využití,“ popisuje Cyril Klepek.

V Česku se ročně vyprodukuje 1,3 milionu tun odpadu z papíru a lepenky. Třeba krabice je přitom možné používat vícekrát. Foto: Shutterstock

EKOLOGIE ZNAMENÁ ÚSPORY

Začít takové „myšlení v kruhu“ právě odpady považuje za racionální krok. Minimálně proto, že se tu snoubí udržitelnost, ochrana životního prostředí a ekonomický zájem ušetřit. „Bývaly doby, kdy se jako první řešilo zateplení budovy nebo fotovoltaika na střeše, vodní a odpadové hospodářství ale až nakonec. Dnes na to velká část firem jde správně. Pokud to s cirkulární ekonomikou myslíme vážně, zpětné využití odpadů má mnohem větší pozitivní dopad na životní prostředí než často módní sázení stromů na pozemku fabriky,“ dodává.

Není to nakonec tak, že čím méně odpadů budou firmy produkovat, tím budou služby, jaké poskytuje třeba Cyrkl, postradatelnější? „I když by nám to vzalo práci, byl bych samozřejmě rád, kdyby se alespoň některým firmám podařilo kruh úplně uzavřít a neprodukovat navenek žádný odpad. Pro začátek bude ale stačit, když podniky naučíme, že myslet ekologicky vůbec nemusí znamenat doplácet na to z vlastní kapsy, ale naopak šetřit,“ uzavírá Cyril Klepek.  

BLAHOSLAV HRUŠKA

Více o environmentálních technologiích a aktivitách českých firem na zahraničních trzích v tomto oboru se dočtete v příštím vydání časopisu MED.