Ranní glosa: Plán obnovy jako další stimul

Národní plán obnovy je na světě. Česko bude mít v jeho rámci možnost vyčerpat v následujících dvou letech prostředky na projekty až v hodnotě 200 miliard korun. Největší část prostředků jde na klimatické projekty (41%) a digitální transformaci (23%). Problém není ani tak v obecných prioritách - ty jsou jednoduše u fondu obnovy dány Bruselem. Minimálně 37% investic musí směřovat do zelených projektů a dalších minimálně 20% na digitalizaci. Potíž je opět v tom, že Česku klasicky vše trochu déle trvá. České úřady si delší dobu s Bruselem vyjasňovaly, které projekty lze do plánu obnovy zahrnout a které ne….a i proto jsme ve finále jedni z posledních, kteří národní plán obnovy schvalují. Tím, že se peníze musí vyčerpat v následujících dvou letech (na mimořádné a jednorázové investice), přitom tentokrát půjde o rychlost více než kdy jindy.

Česko ve schopnosti čerpat peníze ze strukturálních fondů zpravidla výrazněji zaostávalo za dalšími zeměmi v regionu. Zatímco Polsko a Maďarsko zaznamenávalo čistý příliv peněz z Bruselu okolo 2-2,5% HDP, v případě Česka to byla přibližně polovina. V následujících osmi letech se přitom bude hrát kvůli pandemii o daleko větší koláč než bylo zvykem. Díky kombinaci nového víceletého finančního rámce a nových post-covidových finančních nástrojů si Česko může do roku 2030 sáhnout na více než 950 miliard korun.

To by však muselo výrazně vylepšit svoje skóre při přípravě a vyhodnocování jednotlivých programů. A pak by evropské peníze mohly hrát i v Česku podobně pozitivní roli, jako sehrály v poslední dekádě v sousedním Polsku. To by se bezesporu líbilo i české koruně, které má navíc v zádech na rozdíl od regionálních sousedů o poznání konzervativnější centrální banku.