V českých boardech pro ženy není místo. Jejich zastoupení v představenstvech se opět snížilo

• Českým ženám se nedaří prosazovat do představenstev firem. Podle analýzy poradenské společnosti PwC tvoří jen 10,4 % jejich členů.
• Ještě v roce 2019 přitom ženy zaujímaly 13,3 % pozic v představenstvech českých firem.
• Vůbec nejvyšším zastoupením žen v boardech se v zemích OECD chlubí Island, kde tvoří více než 45 % vedení firem, následovaný Francií, Norskem a Novým Zélandem.
• Ke zvyšování zastoupení žen pomáhají především zákonem stanovené kvóty.

Z analýzy poradenské společnosti PwC vyplývá, že ženy opět mizí z českých boardů. Přesto, že podle statistik ještě v loňském roce reprezentovaly 13,3 % vedení firem, dle výsledků za rok 2020 si pohoršily a spadly na 10,4 %. V žebříčku 33 hodnocených zemí tak obsazují až 28. pozici.

Češky přitom patří mezi nejvíce pracovité, alespoň do počtu plných úvazků. Z těch, které pracují volí více než 90 % plný úvazek. Častěji se kariéře naplno věnují už jen Slovenky a Maďarky.

Koronavirus za neúspěchy nemůže, aspoň zatím

Není to přitom koronavirová krize, která by aktuální výsledky zhoršovala. V příštích letech by tomu tak ale podle expertky PwC Andrey Palánové mohlo být.

„U vrcholných pozic se covid zatím pravděpodobně příliš projevovat nebude – pečovat o děti a domácnost odcházejí nejčastěji ženy na nižších nebo středních úrovních kariérního žebříčku. Hrozí ale, že ty zaměstnankyně, které v důsledku pandemie kariéru na čas odstavily na druhou kolej a domácí výuku a péči o své blízké zajišťovat šly, se tím v mnoha firmách diskvalifikují z rozhodovacích procesů a svoji pozici budou budovat takřka od nuly. Na druhé straně je důležité vnímat i to, že rok je dnes velmi dlouhá doba a pro ty, kdo z pracovního procesu vypadnou, může být velmi náročné naskočit zpět do nově zformované reality.“

 
Žebříček PwC vycházející z průzkumů MSCI research, Eurostat a The Economist. Data pro Island, Slovensko, Slovinsko a Estonsko nejsou pro rok 2020 dostupná a byla hodnocena podle roku 2019.

Kvóty nejsou pro každého

Zeměmi, kde se ženám ve vedení firem naopak daří, jsou Island, Francie, Norsko a Nový Zéland. Ve všech těchto státech ale musely být zavedeny minimální kvóty pro účast žen v představenstvech. Vůbec první takovou zemí, bylo Norsko, kde cíl 40% zastoupení žen v čele podniků vláda definovala pro konkrétní seznam téměř pěti set firem.

„K přijímání kvót přispěl i návrh Evropské komise, která členským státům 40% zastoupení žen ve vedení firem doporučila už v roce 2012. Vše ale zůstalo na bázi dobrovolnosti. Z tehdejší evropské osmadvacítky se k rozhodnutí odhodlaly spíše jen výjimky,“ vysvětluje Markéta Jechová z PwC, která firmám radí v otázkách strategické udržitelnosti a dodává: „Například ale OSN považuje rovný přístup k pracovním příležitostem za sociální aspekt udržitelnosti a jeden z jejích základních 17 strategických pilířů. OSN doporučuje sledovat nejen počet žen v boardech, ale celkově v managementu a ve vládě a nestanovuje přesně danou kvótu, ale motivuje firmy k tomu, aby se o kariérní růst žen zajímaly, stanovovaly si cíle a své úspěchy vykazovaly. “

Aspoň jednu, rozhodlo Německo

Poslední zemí, která otázku vyššího zastoupení žen legislativně upravila, bylo Německo. Svoji vlastní, byť ve srovnání s jinými evropskými státy velmi benevolentní, variantu kvót země schválila v lednu 2021. Povinnost, aby v představenstvu vždy byla alespoň jedna žena ale bude platit pouze pro firmy kótované na burze a ty, jejichž představenstvo se skládá alespoň že tří členů.

Je taková varianta ve srovnání s jinými zeměmi dostačující? Podle Markéty Jechové z PwC ano. „Zákon ilustruje fakt, že Německá společnost v ženy a jejich šanci na úspěch věří a ukazuje tak dalším, že mohou dosáhnout stejného cíle. U nás jsme zatím na úrovni toho, že si firmy volí, jak k problematice přistoupí. Často to přitom bývají velcí hráči trhu, kteří se snaží, aby jejich zaměstnankyně mohly kariéru budovat i navzdory jejich dalším životním rolím.“