ČNB sazby nezmění, klíčová bude nová prognóza (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Data z amerického trhu práce ukáže pokračující oživení ekonomiky a návrat k plné zaměstnanosti vyhlížené Fedem. Evropský průmysl v čele s Německem potvrdí, že zůstává hlavním motorem oživení ekonomiky. Optimistický výhled nabídne i druhá sada dubnových PMI. Měsíční data z tuzemské ekonomiky ukážou ve směs lepší obrázek, než v současnosti očekává trh. Státní rozpočet prohloubí rekordní deficit. To vše však překryje čtvrteční zasedání České národní banky. To změnu v měnové politice nepřinese, ale ukáže novou makroekonomickou prognózu centrální banky a názor bankovní rady na současné uvolňování protipandemických opatření.

Tuzemský průmysl ukáže výrazné oživení

Americký Fed a guvernér Powell naplnili minulý týden očekávání trhu a potvrdili pokračující oživení tamní ekonomiky. Pro doplnění obrázku tento týden nabídne dubnový předstihový ISM index, který podle nás mírně poklesne z rekordně vysokých úrovní. Pro trh by to však mohlo být negativní překvapení vzhledem k očekávanému dalšímu růstu. Klíčová ale bude zejména páteční statistika z trhu práce. Ten by měl pokračovat v obdobném tempu oživení jako v březnu, tj. 900 tis. nových pracovních míst a další pokles míry nezaměstnanosti. Během dubna došlo v USA k dalšímu uvolnění protipandemických opatření, což by mělo pomoci Fedem vyhlíženému oživení ekonomiky a dosažení cíle plné zaměstnanosti.

V Evropě bude tento týden upřena pozornost na průmysl. Březnové statistiky by měly ukázat růst v Německu (2,6 % m/m) a Španělsku (0,6 % m/m), ale pokles ve Francii (-1,5 % m/m). To by implikovalo výsledek celé eurozóny, zveřejňovaný příští týden, 0,8 % m/m a 1,1 % q/q za celé první čtvrtletí. Celkový obrázek tak potvrzuje, že průmysl zůstává hlavním motorem oživení ekonomiky v eurozóně. Pozitivní zprávou by měl být i další růst německých továrních objednávek. Pozitivní nebo stabilní výsledek nabídnou i PMI ze Španělska a Itálie či finální výsledky z Německa a Francie.

V domácím prostředí uvidíme většinu měsíčních ukazatelů z ekonomiky a zasedání České národní banky. Dnešní PMI podle nás vzroste rychleji, než trh očekává. Odpolední výsledek dubnového státního rozpočtu ukáže další nárůst deficitu na historicky rekordní úrovně, další měsíce by ale podle nás již měly přinést zvolnění tempa. Oproti trhu očekáváme lepší výsledek i v případě březnového průmyslu a maloobchodu. To vše však pravděpodobně zastíní zasedání ČNB, které přinese i novou makroekonomickou prognózu. Podle její únorové verze by již toto zasedání mělo odstartovat zvyšování úrokových sazeb. To se podle nás bude postupně odkládat až do listopadu. Pro finanční trhy však bude zásadní argumentace nového výhledu a názor bankovní rady na aktuální vývoj pandemie. Více o našich očekáváních naleznete v nových Ekonomických výhledech na https://bit.ly/KB21Q2CZ).

Koruna vyčkává na centrální bankéře

Obchodování v Evropě bylo v závěru minulého týdne ve znamení dat HDP za první čtvrtletí. Eurozóna jako celek vykázala lehce nižší pokles, než očekával trh. V detailu nejvíce trhy potěšily výsledky z Francie, na druhou stranu německá ekonomika mírně zklamala. Itálie a Španělsko skončily podle očekávaní. Společně s HDP byly zveřejněny i statistiky nezaměstnanosti a inflace v eurozóně. Meziměsíční růst spotřebitelských cen předčil o jednu desetinu tržní očekávání, v meziročním vyjádření se tak evropská inflace dostala z březnových 1,3 % na 1,6 %. Trh práce v eurozóně za březen pozitivně překvapil poklesem nezaměstnanosti o tři desetiny na 8,1 %. Výsledky za první čtvrtletí vykázala i česká ekonomika. Ta podle předběžného odhadu ČSÚ klesla v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. To byl mírně lepší výsledek, než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala snížení HDP o 0,8 %. V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil z -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií (celý komentář na https://bit.ly/3xLGH2G).

Výsledkem vesměs pozitivních dat bylo paradoxně slabší euro vůči americkému dolaru. To odepsalo veškeré zisky předchozích dní a vrátilo se na úrovně 1,202 USD/EUR. Větší roli tak pravděpodobně hrál efekt konce měsíce, pravidelné úpravy portfolií a další pozitivní zprávy z americké výsledkové sezóny. Slabší euro vůči americkému dolaru je špatnou zprávou pro region. Ale vzhledem k tomu, že většina oslabení eura proběhla až v závěru obchodování, lze očekávat reakci regionálních měn až dnes. Polský zlotý tak skončil se ziskem 0,25 % a vrátil se na hodnoty z úvodu týdne. Maďarský forint si připsal mírně nižší zisky. Koruna na druhou stranu spíše stagnovala na úrovni 25,87 CZK/EUR. Lepší výsledek české ekonomiky trhy příliš nenadchnul a investoři i nadále vyhlížejí především čtvrteční klíčové zasedání České národní banky.