Biden i FED požehnali raketovému růstu ekonomiky

Americká ekonomika se podle posledních dat definitivně vymanila z pandemické recese. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla o anualizovaných 6.4 % a jako jedné z prvních se jí podařilo vrátit na předkrizové úrovně. Současné oživení má široké základy s výrazným příspěvkem spotřeby i investic, ačkoliv segment služeb se musel nadále vyrovnávat s brzdou ve formě pandemických omezení. Ta jsou nyní díky úspěšnému zkrocení pandemie odbourávána, a pandemií postižené služby by se proto měly stát klíčovým tahounem růstu v následujících měsících. 

Za celý rok by se růst americké ekonomiky měl přiblížit 6.5 % a výrazně překonat růst v ostatních vyspělých ekonomikách. Zároveň by se jednalo o nejsilnější oživení od roku 1984, kdy se Amerika zotavovala z recese vyvolané snahou Volckerova FEDu o zkrocení inflace. Tento vývoj je dobrou zprávu pro zbytek světa, neboť rychlý růst americké domácí poptávky si vyžádá zvýšené dovozy a podpoří oživení ve zbytku světa. Poslední data také dávají tušit sílu oživení, které po zkrocení pandemie uvidíme i v ostatních zemích, i když snad nikde není podpora ze strany fiskální i měnové politiky tak agresivní, jako nyní ve Spojených státech.

Síla americké ekonomiky bude v následujících měsících vytvářet tlak na změnu měnové politiky FEDu. Ta byla zatím maximálně uvolněná s cílem vytvořit podmínky pro udržitelné oživení a k její změně nedošlo ani na včerejším zasedání FEDu. FED sice v komentáři uznal rostoucí sílu ekonomického oživení a úspěchy ve zkrocení pandemie, avšak nadále považuje za nutné počkat si na další potvrzení udržitelnosti současného oživení a guvernér Powell označil možné úvahy o redukci nákupů dluhopisů za předčasné. FED proto ponechal úrokové sazby těsně nad nulou a nezměnil nic ani v programu nákupu dluhopisů v objemu 120 mld. dolarů měsíčně a je ochoten tolerovat i krátkodobé přestřelení svého 2% inflačního cíle se záměrem zvýšit šance na jeho udržení ve střednědobém horizontu. Nicméně nevídaná síla ekonomiky, agresivní fiskální politika a boom na finančních trzích budou zvyšovat tlak na omezení současné podpory a oznámení o postupném snižování objemu nákupů dluhopisů očekáváme na zasedání v srpnu či v září s vlastním zahájením na začátku příštího roku.

Kroky prezidenta Bidena

Další důležitou událostí byl včerejší projev amerického prezidenta Bidena v Kongresu, ve kterém prezentoval svůj plán pomoci americkým rodinám. Balíček o objemu 1.8 biliónu dolarů zahrnuje jeden bilion vyšších výdajů, které budou vynaloženy v průběhu následujících deseti let zejména na zvýšení dostupnosti vzdělávání a zavedení dvanácti týdnů státem placené nemocenské. V kontextu USA by se jednalo o výrazné rozšíření zatím značně řídké záchranné sociální sítě, ačkoliv uvedená opatření představují vesměs běžnou podporu v ostatních vyspělých zemích. Většinu nákladů by měly uhradit bohatí. Biden navrhuje návrat nejvyšší federální sazby daně z příjmů na 39.6 %, které by měly navíc podléhat i kapitálové zisky nejbohatších domácností s příjmy nad milion dolarů, a až 700 miliard se slibuje od efektivnějšího výběru daní. Nutno podoktnout, že se jedná teprve o návrh, který se pravděpodobně ještě změní, neboť k jeho schválení bude nutná podpora všech padesáti demokratických senátorů. Program na podporu amerických rodin přitom představuje druhou část strategie Bidena na podporu rozvoje Spojených států v následujících letech. První představoval balíček na rozvoj infrastruktury, podporu zelené ekonomiky, školství, digitalizace a domácí zdravotní péče nazvaný „American Jobs Plan of 2021". Náklady na něj by v průběhu následujících osmi let měly dosáhnout 2.2 biliónu dolarů a měly by je zaplatit primárně americké firmy skrze návrat statutární sazby z firemních zisků z 21 % na 28 % a omezení „děr" v daňových zákonech využívaných zejména globálními korporacemi. Tyto balíčky by měly v následujících letech převzít štafetu prorůstové vládní politiky od záchranných balíčků, které doposud dominovaly hospodářské politice vlády.

Co znamená kombinace robustního oživení, agresivní fiskální politiky a menší podpory FEDu pro finanční investory? Prostředí bude nadále relativně příznivé. Firmám ve většině sektorů by se mělo dařit, zisky porostou a počty defaultů budou relativně nízké s výjimkou covidem nejvíce postižených odvětví. Nicméně výkonnost řady aktiv negativně poznamená horší dostupnost likvidity a růst „bezrizikových" úrokových sazeb. V prvé řadě se jedná o kvalitní dluhopisy s minimální prémií za riziko emitované vládami či společnostmi s investičním ratingem. V případě akcií bychom měli počítat spíše s podprůměrnými výnosy, které se však budou značně lišit mezi jednotlivými sektory a trhy. Růstu zdanění a vyšší náklady vyplývající z regulace by se navíc mohly negativně podepsat na výkonnosti amerických akciových trhů, které v minulosti těžily z agresivního snížení daní a uvolnění regulace za předchozí administrativy. Prostředí zvýšené volatility s možností náhlých propadů by mělo nadále přetrvávat u aktiv citlivých na úrokové sazby, jako jsou kryptoměny či zlato.  Rozvíjející se trhy budou nadále pod vlivem protichůdných sil, kdy pozitiva spojená s atraktivním oceněním, rostoucími cenami komodit a oživením globální podmínky budou soutěžit s negativními dopady postupného utahování měnové politiky v USA a některých dalších zemích.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.