Růst průměrné mzdy se vrátil zpět na předkrizovou úroveň (Analýza makroindikátorů)

Průměrná nominální mzda vzrostla podle dnes zveřejněných dat ČSÚ v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,5 % a její růst tak zrychlil z předchozích 5,2 %. Po odečtení míry inflace se průměrná mzda zvýšila meziročně o 3,8 % po předchozím růstu o 1,8 %. Dynamika mezd se tak vrátila zpět na předkrizovou úroveň. Trh přitom očekával růst reálných mezd v průměru pouze o 1 % a dnešní data jsou tak pro něj výrazným překvapením. S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady. Naše prognóza patřila na trhu mezi nejpesimističtější, když čekala skromný nárůst reálné mzdy o 0,3 %. Ještě pesimističtější pak byla ČNB, která ve své prognóze počítala s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 2,2 %, v reálném vyjádření pak dokonce s jejím poklesem o 0,5 %. Dnešní čísla z trhu práce jsou tak pro centrální banku významným proinflačním rizikem. Proti němu však nyní působí zhoršený vývoj pandemie a zpřísněná protiepidemická opatření. S růstem měnově politických úrokových sazeb tak i nadále počítáme až v druhé polovině roku, konkrétně v listopadu.

Během podzimu dopad lockdownu na mzdový vývoj nebyl tak silný jako na jaře, a to hlavně díky tomu, že k přerušení výroby nedošlo v průmyslu. Tomu se ve čtvrtém čtvrtletí podařilo obnovit produkci v takovém rozsahu, že se dostala až zpět k předkrizovým úrovním, což se odrazilo i ve výplatách tamních zaměstnanců. Růst průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu zrychlil z 2,4 % na 3,9 %. Oproti jaru však výši mezd podpořila také výraznější fiskální politika, která v některých případech kompenzuje až sto procent mzdových nákladů. Krácenou mzdu tak ve výsledku pobíralo méně pracovníků.

Rychlejší růst mezd vykázalo také odvětví informačních a komunikačních služeb, kterým koronavirová pandemie v minulém roce zajistila dostatečný přísun zákazníků. Růst průměrné mzdy zde zrychlil z 5,3 % na 6,5 %. To rozhodně nemohou říci provozovatelé uzavřených obchodů a služeb. V nejvíce postiženém odvětví ubytovacích a stravovacích služeb průměrná nominální mzda ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 1,7 %, v odvětví obchodu pak růst mezd výrazně zpomalil z 2,8 % na 0,5 %. Vyšší růst mezd i nadále vykazuje veřejný sektor, když ve zdravotnictví vrostla průměrná mzda meziročně o 31 % a ve školství o necelých 11 % (ve třetím čtvrtletí to přitom bylo 11,7 %, resp. 7,3 %).

Míra nezaměstnanosti se podle dat ČSÚ z minulého týdne zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí z 2,9 % na 3,1 %, když o práci přicházely především ženy. Nezaměstnanost žen se zvýšila z 3,3 % na 3,9 %, zatímco nezaměstnanost mužů vzrostla jen o 0,1 p.b. na 2,6 %. Z hlediska kvalifikace lze předpokládat, že pandemie vzala práci spíše méně kvalifikovaným pracovníkům, což dokazuje výrazný pokles zaměstnanosti ve službách. Jak ženy, tak méně kvalifikovaní pracovníci však pobírají v ekonomice nižší mzdy a jejich odchod ze zaměstnání tak mohl ze statistického hlediska rovněž působit na vyšší růst průměrné mzdy.

Celkový objem mezd a platů se podle národních účtů snížil ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 0,4 %, po předchozím růstu o 1,4 %. Proti vyšší dynamice průměrné mzdy totiž i nadále působila klesající zaměstnanost a snižující se počet odpracovaných hodin. Podle dnešních dat klesl přepočtený počet zaměstnanců na plné úvazky ve čtvrtém čtvrtletí o 2,9 %. Počet pracovníků byl meziročně nižší ve většině odvětví, včetně zpracovatelského průmyslu, kde zaměstnanost klesla o 4,4 %. Nejvíce ubylo pracovníků ve stravovacích a ubytovacích službách, kde se jejich počet snížil o zhruba pětinu. Počet zaměstnanců se naopak zvyšoval ve veřejném sektoru, nejvíce ve školství, kde vzrostl meziročně o 2 %.

Pro celý letošní rok naše současná prognóza očekává růst průměrné nominální mzdy ve výši 3 %. Ve světle dnešních dat se však dá zřejmě očekávat výrazně vyšší růst, který by se mohl pohybovat v rozsahu 4 % až 5 %, což by bylo obdobné tempo jako v loňském roce, kdy mzdy vzrostly v průměru o 4,4 %. K růstu mezd by měl i nadále přispívat především veřejný sektor, kde by významný vliv měly sehrát slíbené odměny zdravotníkům. V soukromém sektoru bude růst mezd brzdit především nepříznivý vývoj pandemie.