Sklizeň zemědělských plodin v roce 2020 – nárůst u obilovin, brambor i řepky

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2020 ve výši 766 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 9,4 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji zvýšila o 6 %, v celé ČR byla produkce obilovin vyšší o 6,3 %. Nárůst celkové sklizně obilovin na Vysočině byl v roce 2020 způsoben zvýšeným hektarovým výnosem, který proti předchozímu roku vzrostl o 351 kg. Výměra obilovin se naopak zmenšila o 619 hektarů.

Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

V roce 2020 sklidili zemědělci na Vysočině 5,79 tuny obilovin z jednoho hektaru, což je až třináctý (předposlední) výnos v rámci České republiky. Nejvyšší výnos byl dosažen v Jihomoravském kraji, kde byla překročena hranice 6,5 tun z hektaru. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou ozimá pšenice, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. V roce 2020 se z této plochy sklidilo 436 tisíc tun zrna, což je proti předchozímu roku o 3 % více. Druhou nejrozšířenější obilovinou je ječmen jarní, kterého bylo v roce 2020 sklizeno téměř 144 tisíc tun, to je jedna pětina z celkové sklizně obilovin.

Zcela konkurenceschopnými obilovinami pro Vysočinu jsou žito, oves a triticale, což vyplývá i ze srovnání výnosů s průměrem ČR v posledních pěti letech. Mezi kraji zaujímá Vysočina první místo ve sklizni žita – více než 31 tisíc tun představuje 18,2 % republikové sklizně, a dále čtvrté místo po Jihočeském, Plzeňském a Středočeském kraji ve sklizni ovsa – více než 22 tisíc tun představovalo 12,1 % z celkové sklizně ovsa v ČR. U hybridní obiloviny triticale je zaznamenaná také čtvrtá nejvyšší sklizeň mezi kraji – více než 26 tisíc tun znamenalo 12,3 % z celkové sklizně této plodiny v ČR. Tyto druhy obilovin se však pěstují na podstatně menší výměře. Triticale a oves slouží spíše ke krmným účelům. Naopak žitná mouka a ovesné vločky jsou typickou potravinářskou surovinou. Plocha žita se proti roku 2019 zvýšila jen nepatrně, výrazněji se zvětšila plocha triticale (o sedm procent) a ovsa (o devět procent).

Kukuřice na zrno se na Vysočině pěstuje pouze okrajově, její rozloha v roce 2020 představovala 1,5 % celkové výměry obilovin. Hektarový výnos byl proti předchozímu roku vyšší o 14 procent, ale sklizeň se zvýšila téměř na dvojnásobek.

Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 8 403 tun na třetím místě za Středočeským a Jihomoravským krajem. Sklizeň řepky byla také třetí nejvyšší za Středočeským a Jihočeským krajem. Plochy řepky byly proti předchozímu roku zmenšeny o 2 786 ha, tj. o -6,8 %, sklizeň dosáhla téměř 134 tisíc tun při výnosu přes tři a půl tuny z hektaru.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2020 se kraj podílel jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Ostatních brambor (konzumní + průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno více než 192 tisíc tun, což je proti sklizni v roce 2019 o 24 tisíc tun více. Výměra brambor se sice mírně zvětšila, ale rozhodující pro úroveň produkce byl vyšší hektarový výnos, neboť z každého hektaru bylo sklizeno o téměř dvě a půl tuny více než v předchozím roce.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech kolem 16 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na třetím místě za Jihočeským a Plzeňským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,8 % produkce ČR).

V hospodářském roce 2019/2020 spotřebovali zemědělci na Vysočině přes 37 tisíc tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho 75 % tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 2 060 tisíc tun, přičemž 60 % připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno 77 tisíc tun.