Hrozba sankcí a rostoucí inflace zastavily ruskou centrální banku

Ruská centrální banka ponechala na svém dnešním zasedání základní sazbu na úrovni 4.25 %. Zároveň banka konstatovala nečekaně silné oživení domácí poptávky a naopak horší vývoj inflace.  Nová prognóza nadále počítá s poklesem inflace z aktuálních 5.2 %, avšak ta by se již v ročním a delším časovém horizontu neměla výrazněji odchylovat od 4% cíle. Z těchto důvodu centrální banka přestala indikovat možnost snížení úrokových sazeb v blízké budoucnosti.

Za vyšší než očekávanou inflací vidíme řadu faktorů. Tím prvním je poměrně dobrá ekonomická situace. V loňském roce poklesl ruský HDP o 3.1 %, za který vděčí Rusko v prvé řadě relativně malému podílu středních a malých podniků a sektoru služeb na ekonomice. Zároveň Rusko v průběhu druhé vlny nepřistoupilo k zpřísnění restrikcí v míře obvyklé ve vyspělých zemích. To mu umožnilo vyhnout se poklesu ekonomické aktivity v podzimních měsících.

Aktuální ústup pandemie nahrává relativně brzkému oživení ekonomiky, které by dle prognózy centrální banky mělo vyústit v růst o 3.5 %. Rusko za svůj přístup k pandemii zaplatilo vysokou cenu. Počet oficiálně vykazovaných úmrtí na covid-19 byl nedávno navýšen trojnásobně na 164 tisíc a i to se zdá být výrazně podhodnocené, neboť celkový počet úmrtí meziročně vzrostl o 324 tisíc. Kromě uvolnění restrikcí by ekonomiku měly podpořit i ceny ropy, které vzrostly na roční maxima, a postupné uvolňování limitů těžby ze strany OPEC+. To znamená více peněz pro ruský těžební sektor a státní rozpočet. Vláda část dodatečných příjmů patrně využije na balíček sociálních opatření v objemu cca. 0.5 % HDP. To oslabí restriktivní efekt plánované fiskální konsolidace, ale i tak by letos měl deficit federálního rozpočtu poklesnout z 3.8 % na 2 % HDP, nevídaná čísla v mezinárodním kontextu. Motivace vlády je primárně politická. Popularita Putina a vládní strany Jednotné Rusko upadá a na podzim se budou konat důležité volby do Dumy.

Druhým faktorem jsou nákladové faktory, jako je dopad restrikcí na dostupnost pracovních sil, dodatečné náklady spojené s pandemií a růst cen potravin. V neposlední řadě je nutné zmínit kurs rublu, který v posledních měsících stagnuje navzdory prudkému růstu cen ropy. Částečně je to výsledkem snahy vlády snížit citlivost rozpočtu na fluktuace cen ropy a kursu rublu. V lednu tak byly po téměř roční pauze znovu zahájeny nákupy tvrdé měny z vyšších než očekávaných „ropných“ příjmů rozpočtu.

Nepříznivá geopolitická situace

Druhým faktorem je bezpochyby nepříznivá geopolitická situace. Nástupem Joe Bidena do úřadu amerického prezident ztratila Rusko „spojence“ v osobě Donalda Trumpa, který v průběhu svého mandátu tlumil tlak na přísnější postup vůči Rusku ze strany Kongresu i vlastní administrativy. Nyní lze očekávat jednotný postup amerických autorit a zpřísnění sankcí je jen otázkou času. Jako první je na řadě americká reakce na otravu a uvěznění Navalného. V americkém Senátu již byl předložen návrh cílených sankcí na představitele Ruska zapletené do Navalného případu. To přineslo trochu paradoxně úlevu pro investory, neboť návrh neobsahuje sektorové sankce vůči ruským státním bankám, vládě či energetickému sektoru. Nadále však přetrvává riziko dodatečných sankcí v souvislosti s vyšetřováním ruské stopy v masivním útoku hackerů na americké vládní instituce a infrastrukturu internetu, který byl odhalen v závěru loňského roku. Riziko sankcí nadále zůstane „koulí u nohy", která bude brzdit výkonnost ruských akcií, dluhopisů a měny navzdory tomu, že Rusko se na přísnější sankce připravilo a je schopné se s nimi dobře vyrovnat.

Aktuální situace v Rusku má pro investory několik závěrů. Fundament ruské ekonomiky, vlády a klíčových firem zůstává vynikající a převyšuje ve většině aspektů většinu srovnatelných zemích. Ruské akcie, dluhopisy a měna díky tomu nabízí atraktivní ocenění. Nicméně k úplnému „uzavření" odstupu od férového ocenění implikovaného fundamenty v brzké době patrně nedojde, neboť riziko přísnějších západních sankcí hned tak nezmizí. To snižuje zájem o investice do Ruska zejména ze strany institucionálních a amerických investorů, kteří by mohli čelit zásadním technickým problémům v případě uvalení sankcí na ruský státní dluh, banky či v případě omezení přístupu Ruska k mezinárodnímu finančnímu systému. Nicméně pro drobné české a neregulované investory považujeme tato rizika za akceptovatelná a dobře reflektovaná zvýšenou „geopolitickou" prémií.

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.